Winter Sports 2010: The Great Tournament

Zimní olympiáda v kanadském Vancouveru klepe už pomalu na dveře a tak není divu, že se začínají objevovat také počítačové hry, které ji doprovodí. Na tu oficiální, licencí MOV zaštítěnou, si budeme muset ještě chvíli počkat (letos ji má na svědomí SEGA), proč si ale neukrátit volnou chvíli titulem Winter Sports 2010, takovým malým, bezejmenným, chudým příbuzným?

Jsou pod ním podepsáni němečtí 49Games, což je informace, při níž asi mnozí zpozorní. Tohle studio se totiž na zimní jakož i „olympijské“ hry přímo specializuje, bohužel pro nás se tak ovšem děje způsobem recyklačním, pásovou výrobu připomínajícím a v neposlední řadě převážně budgetový trh zaplavujícím. Pod hlavičkou RTL je nám každoročně nabízena takřka nekonečná řada her, simulujících jak jednotlivé zimní sporty (Alpine Skiing, Ski Jumping, Biathlon…) tak i větší sportovní události, v podobě sérií Winter Sports, respektive RTL Wintergames. Ty potom samozřejmě fungují coby kompiláty a soubory zmíněných disciplín, lehce zjednodušených a kapku okleštěných.

Je proto nasnadě, že také „novinkové“ (uvozovky jsou rozhodně více jak na místě) Winter Sports 2010 nejsou zrovna zbrusu novým titulem, ale spíše narychlo spíchnutým (skoro) olympijským gulášem. Pokud jste měli tu čest, nebo spíše tu smůlu, že jste před lety zažili virtuální Torino 2006 v podání hamburgských mágů z 49Games, potažmo v poslední době narazili na jejich skoky na lyžích či alpské lyžování, máte docela dobrou představu, jak tyhle zimní hry asi vypadají. Nad stále stejnými a stejně kvalitními sporty opravdu nelze kdovíjak jásat a poslední zbytky nadějí i tady s přehledem pohřbí rychlá prohlídka hlavního menu. Při ní i ten největší optimista dojde k poznání, že se žádná revoluce nekoná a máme tu zase hru jako přes kopírák.

Sportovních disciplín je tentokrát hned osm, přičemž (vesměs) jde skutečně o odlišné sporty – v minulosti bylo totiž oblíbenou kratochvílí maskovat kupříkladu dvojbob a čtyřbob jako dvě naprosto odlišné a zcela různorodé záležitosti. Upřímnost se tedy na cení, na druhou stranu tak nízký počet disciplín patrně nikoho neohromí. Zimní hry mají samozřejmě mnohem menší rozsah, než jejich letní kolegyně, minimální snaha o rozšíření a nějakou inovaci je přesto jen těžko pochopitelná. Tvůrci jednoduše znovu zařadili pouze dříve ztvárněnou jízdu bobů v ledovém korytě, sjezdové lyžování, skoky na lyžích nebo biatlon… a proti Torinu 2006 přidali tehdy neviděné krasobruslení a snowboarding, po němž jsem ostatně volal.

Do žádných experimentů se ale v zásadě nepustili a opět těžili jen ze svých zavedených herních sérií. Bylo by asi naivní čekat zpracování kolektivních sportů typu ledního hokeje, stejně jako na ovládání náročnějšího akrobatického lyžování (byť Nagano 98 na první Playstation to zvládalo), ale proč chybí curling nebo rychlobruslení? Vždyť tyhle sporty mají 49Games běžně ve svém portfoliu.

Pro Winter Sports 2010 tak vlastně oprášili jen krasobruslařky, vypustili běžkaře (když do stopy pouštějí pouze borce s flintou na zádech) a zredukovali ledový ovál s tím, že namísto rychlobruslařek servírují short track. Dokonce ani ten premiérový snowboard cross není nic moc nového a jiného, než alpský lyžař na jednom prkýnku, namísto dvou. Obsah hry je jednoduše tradičním zklamáním, když to málo z dřívějška bylo ještě zredukováno.

Předpokládám, že napoprvé skočí asi každý do režimu Single Discipline (suplujícímu vlastně i trénink) a vyzkouší v rychlosti jednotlivé sporty. Otestuje jak se co ovládá, zažije si systém té které disciplíny… přestože to díky arkádovému pojetí není až tak nutné. Vždyť tutoriál a výpis všech tlačítek je k dispozici neustále a hra vám před startem může pokaždé vše připomenout. Zdejší zjednodušené pojetí nadto nedává příliš prostoru k záludnostem a nějakému nepochopení, vše totiž bylo maximálně zredukováno a usnadněno. Možná to zní až absurdně, ale už tak jednoduché sportovní hry od RTL (speciálně pak Torino 2006, ovládané v pohodě 2-3 prsty) se zpětně jeví jako překombinované a složité, v porovnání s tím, co je k vidění tady.

Někdejší „silový“ způsob ovládání, vycházející ze střídavého mačkání akčních tlačítek (s jejichž pomocí jste sportovce rozbíhali, rozjížděli či udržovali jeho tempo) tu nahrazuje spíš přesnost, rytmus a včasná reakce, lépe řečeno stisk správného čudlíku ve správnou chvíli. Ze hry se tak vytrácí onen někdejší sportovní náboj, kdy bylo zapotřebí opravdu makat a do umdlení mydlit do ovladače. Namísto dovedností teď rozhoduje postřeh a velmi se tím zúžil i prostor ke zlepšení se a pilování jakéhosi skillu. Obecně vzato je to prostě velká pohoda a piánko, když i při roztlačování čtyřbobu a startu bruslaře v short tracku, stačí jen lehce ťukat na shifty pro vykouzlení takřka raketové rychlosti.

Tím ale zjednodušování zdaleka nekončí, jelikož Winter Sports 2010 navrch zařadily množství arkádových prvků, v čele s takzvaným adrenalinem. V jádru jde o turbo, nitro nebo chcete-li bullet-time, usnadňující a vylepšující vaše šance na medaile. Jeho zásobník se dobíjí vlastně neustále a samovolně, stačí to jen příliš nekazit a prokázat trochu snahy. Povedl se vám start? Hned naskočí trocha adrenalinu. Projeli jste v bobu dobře zatáčku nebo krásným obloukem objeli branku na svahu? I tohle poznáte na jeho zásobě. Přitom čerpat ho můžete hned v zápětí a v podstatě kdykoliv, když je k dispozici. Účinky se liší sport od sportu, ale v lyžování zrychlí vašeho svěřence, v korytě popožene čtyřbob a při skocích z můstku se dá využít pro lepší odraz i přistání.