Tron: Evolution
Staronový virtuální svět neláká jen do kina.
Film Tron byl v době svého uvedení v roce 1982 považován za hodně nadčasové dílo a odměnou mu za to byly dvě nominace na Oskara. Přeci jenom spojit v té době virtuální realitu, počítačové hry a 8-bitové počítače v jednom snímku žádalo pořádnou odvahu. Doba se ale mění a po skoro třiceti letech na plátna kin nastupuje pokračování s podtitulem Legacy, které se bude muset hodně snažit, aby zaujalo zmlsané diváky. Ostatně to samé platí i pro Tron: Evolution, jenž doprovází filmový titul a příběhově spojuje oba dva filmy. Po herní stránce jde o akční adventuru z pohledu třetí osoby, odehrávající se ve virtuální realitě počítačových programů.
Když už je řeč o příběhu, tak s ním si autoři z Propaganda Games, tvůrci Turoka z roku 2008, nedali příliš záležet. Nejde ani tak o vyčpělou zápletku, kdy celý virtuální svět a všechny programy v něm, které znázorňují lidské postavy, napadl záhadný virus. Prsty v tom má samozřejmě hlavní záporák, tvářící se na veřejnosti jako největší svatoušek. Mluvím spíše o seznámení s celým prostředím, historií a zákonitostmi zdejšího světa, o nichž nepadne v úvodu ani slovo a tvůrci tak nějak počítali s tím, že jsem původní filmovou předlohu viděl týden zpátky. Ve skutečnosti to bude už dobrých deset nebo patnáct let.
Pokud bych měl ve stručnosti suplovat práci vývojářů, dodám, že Kevin Flynn (ve filmu Jeff Bridges) byl softwarovým vývojářem, který pracoval pro společnost ENCOM a po šichtě makal na své vlastní počítačové hře. Jeho kolega mu však jeho dílo ukradl a Flynn ve snaze o tom najít důkazy, došel až tak daleko, že se snažil nabourat do systému společnosti. Využil pro to dokonce technologii, která je schopná převést živé částice do podoby počítačového programu. Vstoupil tak do virtuálního světa, který se drží trochu jiných pravidel. Za ta léta se však celý systém změnil k nepoznání a na scénu přišli tzv. Izomorfové, což jsou programy, které vznikly samy od sebe a navíc se svobodnou vůlí. Začínají tak rozpory mezi původními programy Basic a novými Izomorfy, které přerostou do obrovských rozměrů.
V Tron: Evolution hrajete za systémového monitora, což je program, který napsal sám Flynn, aby dostal situaci pod kontrolu. Vaší hlavní zbraní, kromě mrštnosti, je disk trochu podobný tomu, jakým disponovala seriálová Xena. Během hry se dostanete k celkem čtyřem různým druhům a každý z nich se hodí do jiné situace či na odlišné druhy nepřátel. Kromě běžných protivníků, které porazíte několika údery diskem, jsou tu vojáci se štítem, na něž musíte používat explozivní disk nebo speciální údery, o nichž bude ještě řeč. Stázový disk naopak zpomalí protivníky a v některém případě je právě jejich zastavení jediným způsobem, jak je zneškodnit.
Nejraději jsem měl hrátky s magnetickým diskem, který buďto sloužil k tomu, abych se přenesl blíže k protivníkovi, nebo jsem pomocí magnetických úchytů cestoval přes propasti. Bohužel magnetické úchyty byly umístěny prakticky pouze na předem daných pozicích a tento styl pohybu nešlo použít v každé situaci.
Právě nejrůznější akrobatické kousky tvoří minimálně třetinu, možná až polovinu herní náplně. V Tron: Evolution překonáváte nejrůznější překážky, skáčete, šplháte a dokonce chodíte krátce po zdech. Naštěstí ovládání tvoří pouze několik málo tlačítek, která jdou snadno zapamatovat, a těmto na pohled krkolomným kouskům se rychle naučíte. Škoda jen, že naučná videa jsou vytvořena pro X360 a jeho speciální klávesy. Nové kousky se tudíž naučíte spíše systémem pokus a omyl.
Akrobatické kousky si užijete i během soubojů s diskem a ačkoliv vypadá bojový systém s použitím dvou tlačítek u myši a jednoho tlačítka klávesnice velmi jednoduše, strávíte dost času s tím, abyste zvládli všechny útočné či obranné kousky. Ty totiž spojujete do jakýchsi komb, které se odvíjejí od toho, kolikrát a v jakém pořadí jste stisknuli levé či pravé tlačítko. Ona klávesa navíc slouží k použití silnějšího útoku, což však stojí energii, která se buďto postupně dobíjí s příslušným vylepšením, nebo ji získáte výskokem na zářících podstavcích rozmístěných po herním světě. Obdobně si doplňujete zdraví, k čemuž stačí pouze přeběhnout po modrém pruhu, který je většinou na zdech či sloupech.