Test Drive Unlimited 2 po měsících hraní
O honičkách se živými soupeři v nyní už vyladěné hře.
Všechno zlé je pro něco dobré. Jak jste se dočetli v první části recenze v únoru, Test Drive Unlimited 2 sice napodobil svého předchůdce a jeho technické problémy, nicméně na nápravu jsme tentokrát nemuseli dlouho čekat. Naopak, serverům se po pár týdnech provozu podařilo (s přimhouřením oka) zvládat nápor natěšených závodníků a hráči PC verze dokonce obdrželi několik rychlých patchů. Přibližně desátý den po evropské premiéře tak už bylo možné jezdit relativně bez zádrhelů, jakož si i užívat všech online módů a funkcí. Díky Atari a Eden Games za ty dary (včetně prvního „omluvného" DLC grátis) a pojďme konečně na druhou část recenze, v níž proklepneme a zhodnotíme i online složku tohoto závodně-sociálního MMO.
Začátkem května totiž spatřil světlo světa Exploration Pack, tedy onen slavný první DLC zdarma a zároveň mega-patch v jednom. Opravuje přirozeně řadu dalších bugů, které předchozím rychlým záplatám unikly, hráče však neméně zajímá právě bonusový paklík čerstvých závodů a vozidel. Kromě dvou nových herních módů Extreme convoy a Timed convoy (což jsou vlastně další variace na převoz exkluzivních aut), stojí jistě za zmínku i dvacítka nových vraků, poschovávaných na obou ostrovech. Odměna za jejich nalezení je samozřejmě lákavá, jde o Lancii Stratos v rallye verzi, respektive Dodge Charger model ročníku 1969.
Speciálně pro Lancii tu nově přibyly i premiérové MP závody, vaše virtuální herní já potom získá nové oblečky, nutností jsou též další průzkumnické levely a bodíky do profilu avatara, inu v Exploration Pack hraje objevování prim. Z technicko-provozních záležitostí jmenujme možnost prodávat svá auta (no konečně!), přistřižení křídel bestii zvané Bugatti Veyron (Koenigsegg CCXR mu teď šlape na paty), nebo možnost 3D zobrazení na PC a PS3.
Lákavě a vtipně zároveň potom působí množství nových stavenišť rozesetých po ostrovech, na která dříve nebo později narazíte. Za jejich ohradou vždy vykukují základy rozestavěných budov, s jeřáby a lešením vůkol..., přičemž informační cedule opodál zvěstují obyvatelům Ibizy a Oahu, co že to v jejich sousedství roste. Billboardy hlásají brzký příchod nových autosalonů zvučných značek, jakož i prodejen motocyklů - TDU2 se zkrátka má i nadále čile k světu, další DLC budou následovat.
Základní idea hry se jinak od minula prakticky nezměnila a není-li k dispozici připojení k internetu, umělá inteligence dokáže leccos nahradit a nasimulovat. V offline režimu přesto TDU2 přichází dobře o polovinu zábavy a herních režimů. Singleplayer působí spíš jako obří tutorial a příprava na líté boje po síti, spojená s budováním zázemí, plněním garáží, či hromaděním peněz. Pravá jízda začíná teprve ve chvíli, kdy se po okolních silnicích začnou prohánět další hráči. Pro příklad třeba rychlé Challenge. I bez internetu lze vyzvat probliknutím světel potulující se závodníky (v moci AI) na tradiční závod z bodu A do B. Živé soupeře ale bojácná umělá inteligence nikdy nenahradí a radost z takového klání není moc veliká.
Obdobná situace panuje též při honičkách s policií. Test Drive Unlimited 2 málem fušuje do řemesla Need for Speed: Hot Pursuit, bohužel pro nás ovšem ne příliš obratně. Dostat se do křížku se strážci zákona je poměrně pracné, jsou totiž velmi shovívaví. Nevadí jim překračování povolené rychlosti, jízda v protisměru a nebezpečné řízení vůbec, nerozhází je ani jízda na červenou, ničení dopravního značení a kolize s okolní dopravou. Zbystří vlastně až teprve v okamžiku, jsou-li takovému počínání nablízku. Ve skutečnosti zajistí rozblikání majáků a zapnutí sirény snad jen dva-tři nárazy do služebního vozu – jinak klídek, pohodička, kobliha, kafíčko..., jen ať se kluci ve sporťácích vydovádí.
V offline režimu TDU2 přichází o polovinu zábavy.
Marek Beniač, recenzent EG
Honičky jsou však v singlu docela bída, protože posily se respawnují dost záhadně a nejčastěji v protisměru. Na nějaké zastavovací manévry zdejší poldy moc neužije, vrcholem umu je patrně čelní náraz. Při troše štěstí se dá strážcům zákona lehce zmizet, během úprku se ale držte na silnici, jinak sklapne past díky mocné helikoptéře, monitorující vše z ptačí perspektivy. O dvakrát intenzivním zážitku a zrovna dechberoucích honičkách každopádně asi hovořit nelze, policie je ve jménu slabé AI jen pro smích.
Nicméně běží-li servery, a váš Test Drive Unlimited 2 je živý a online, situace se rázem mění. Vtip spočívá v přátelské výpomoci, jíž lze strážcům zákona poskytnout. Během poklidné jízdy je totiž možno akceptovat prosbu šerifa a zapojit se do pronásledování, v duchu „chlapci, kdo nás slyší, máme tady piráta silnic a naše hlídky na něj nestačí, jede po pětapadesátce na jih...". Hráčův naleštěný vůz se v takové chvíli promění na služební speciál, počítaje v to zbarvení a nezbytný modro-červený světelný cirkus na střeše. V kůži dočasného muže zákona lze dokonce použít obligátní EMP puls, na krátkodobé ochromení prchajícího desperáta. Tohle už má k sérii Hot Pursuit věru mnohem blíž, když je vám v patách banda uvědomělých a schopných spoluobčanů-závodníků.
Toliko dva výrazné případy, kterak zapojení živých soupeřů zásadně mění vyznění rychlých honiček na Ibize a Oahu. Bez asistence umělé inteligence jsou pochopitelně zábavnější a napínavější také další herní módy. Veskrze kopírují osvědčenou klasiku, takže i v multiplayerových kláních se závodí podle checkpointů, na okruzích, kolem radarů a maximální možnou rychlostí. Na obou ostrovech jsou připraveny desítky těchto podniků a vzhledem k inovovanému uživatelskému rozhraní (oproti TDU1) je otázkou chvilky najít požadovanou session, případně založit vlastní, včetně detailního nastavení (jaká třída závodí, jsou-li zapnuty kolize, účastní-li se i běžná doprava...) všech atributů.
Mnohem zajímavější se však jeví kooperativní režimy. Tedy ne že by snad byly kdovíjak objevné – podobně jako výše zmíněné „versus souboje" jsme je už bezpochyby mohli někde vidět. Ostatně co taky vymýšlet nového v závodním žánru, než jen být co možná nejrychlejší, nebo první v cíli? Komunita ovšem v TDU2 spolupracuje zjevně moc ráda a jak Follow the Leader, tak i Keep your Distance patří k nejhranějším módům. Oba názvy samozřejmě prozrazují podstatu soutěžení, pokaždé jde o jízdu v konvoji (za striktně daných pravidel), která vyžaduje přesnost, kázeň a ochotu pracovat ve prospěch celé skupiny, respektive všech aut na dráze.