StarCraft II: Wings of Liberty
Jak se hrála beta?
Nepovažuji se za nějakého ostříleného hráče StarCraftu online, proto jsem ani dlouho nepřemýšlel a pro svůj začátek ve světě StarCraftu II si zvolil nabízených pět zápasů v rámci Cvičné ligy. Samozřejmě si můžete pro seznámení s hrou zahrát proti PC, který je nastaven na velmi lehkou obtížnost, ale hrát proti živému protivníkovi je přeci jen něco jiného. Navíc zvolená úroveň PC je tak jednoduchá (potvrzuji, že byste se museli opravdu hodně snažit, abyste prohráli), že to není zrovna ten správný požitek ze hry.
Úroveň soupeřů ve cvičné lize je vcelku rozličná. Narazil jsem tu například i na protivníka, který takřka neměl potřebu stavět nové dělníky a vystačil si s těmi, co dostal do začátku. Samozřejmě, to pak moc šancí na úspěch neměl a hra byla vcelku rychlá. Co se dá s jistotou o novém StarCraftu říct, je fakt, že je svižnější než jeho předchůdce. Většina zápasů je velmi rychlá a právě rychlost vám přináší vítězství. Musíte těžit rychleji než váš soupeř, což vás nutí k neustálé expanzi a hledání a obsazování nových minerálů a vespenového plynu. Musíte se snažit také co nejrychleji zaútočit.
Jelikož hraji za Terrany, oblíbil jsem si Reapery, ke kterým se dá dostat ve hře velmi rychle a navíc díky svým jetpackům dokáží překonávat terénní překážky. Právě ve cvičné lize jsem si vyzkoušel, jestli jsou dobrým nástrojem pro rush. Většinou se zadařilo a musím říct, že ten pocit uspokojení, který zažíváte, když skočíte z nehlídané strany přímo do srdce nepřátelské základny a tam vybijete podstatnou část soupeřových dělníků, abyste zruinovali jeho ekonomiku, je velice příjemný.
Samozřejmě, že ne všechny zápasy se povedou a po odražení vámi plánovaného rushe musíte rychle reagovat na vzniklou situaci. Zažil jsem hru proti soupeři, který hrál za Protossy; měl jsem v plánu rychlý útok pomocí zamaskovaných Banshee a spoléhal jsem, že soupeř nebude mít detektor, aby mé jednotky odhalil. I přes částečný úspěch a vcelku slušnou redukci nepřátelských těžařů jsem byl odražen a hra se zvrhla v půlhodinový boj, kde se útoky přesýpaly z jedné strany na druhou. Zápas jsem nakonec vyhrál jen díky dvěma atomových útokům na nepřátelskou armádu, která už byla u mé základy a vždycky se tak nešťastně (pro mě samozřejmě maximálně šťastně) dostala přímo do středu atomového výbuchu.
Po 100% úspěšnosti ve cvičné lize jsem se vrhl na sérii zápasů, které mě měly podle mého výkonu přiřadit do patřičné ligy. Inu, ze svých úspěchů jsem vystřízlivěl velmi rychle. Všechny hodnocené zápasy se hrají na vyšší rychlost, takže oproti normální ve cvičné lize je hra ještě svižnější. Navíc systém už k vám při hledání soupeře není tak shovívavý, takže se máte na co těšit. Teď nenapíšu asi nic nového, ale celé je to o neustálém hraní dalších a dalších zápasů a postupném zdokonalování vašeho hraní.
Už automaticky si pouštím záznamy ze svých prohraných her, abych se podíval, co jsem udělal špatně a jak mě soupeř porazil. Můžu vám říct, že když vidíte, že jste mnohdy prohráli jen kvůli jedné triviální chybě, tak to naštve. Zároveň je to ale ponaučení do dalších her a o tom to celé je. Přišel mi soupeř hned ze začátku prozkoumat základnu se svým dělníkem? Abych tomu zabránil, do vstupních míst stavím Supply Depots, které soupeřovi zabrání ve vstupu, a až já budu chtít projít, tak je nechám zasunout.
Pokud se podíváme podrobněji na jednotlivé rasy, zjistíme, že nic nového a světoborného nás nečeká. Kromě již známých budov a jednotek tu za Terrany máme Planetary Fortress, což je vylepšení Command Center o jakousi zbraňovou plošinu se dvěma těžkými kanony, to dělá – světe div se (nebo ne?) – z této vylepšené verze velitelského centra vhodný nástroj pro rush. Dále tu je z budov Sensor Tower, která detekuje ve svém dosahu nepřítele i mimo vámi objevenou oblast, a Fusion Core umožňující výrobu Battlecruiserů.
Vylepšení doznal i Supply Depot, který se dá vysouvat a zasouvat (pak se dá přes něj přejít) a může tak sloužit pro ucpání vstupních cest do základny. Z jednotek tu máme těžkou (proti)pěchotní jednotku Maraudera, dříve zmiňovaného Reapera se svým jetpackem, tříkolku s plamenometem Hellion, „obojživelníka“ Vikinga, který může být jak jednotkou leteckou, tak i pěchotní, Banshee, která je obdobou Wrighta z prvního dílu, léčící transportní loď Medivac, další leteckou jednotku Raven, jenž slouží především jako detektor a vzdušná podpora, a těžké dělostřelectvo v podobě obrovitého Thora.