Pure Football

Že prý jde o první fotbalovou hru od Ubisoftu, hlásaly alespoň novinky na herních zpravodajských serverech. V tomhle století možná, ale už dobře před patnácti lety jsme mohli hrávat jistý Action Soccer, takový malý odlehčený fotbálek takřka bez pravidel, kde proti sobě nastupovaly zvířecí kluby. Možná si také vzpomenete na duely mezi Flying Moles a Dancing Dolphins. Ubisoft jednoduše nepůsobí na poli sportovním až tak nepatřičným dojmem, jak by se mohlo zdát, jakkoliv se zatím nepouští do žádných větších akcí. Konečně aktuální Pure Football je toho důkazem.

Ani tentokrát nebyl fotbal pojat kdovíjak vážně, série FIFA ani Pro Evolution Soccer se opravdu nemusejí cítit v ohrožení. Trochu bát by se naopak mohla značka FIFA Street, protože Pure Football ji celkem slušně šlape na paty, pakliže není rovnou její kopií. Důraz je totiž kladen na samotnou podstatu fotbalu, na intenzivní zážitky, efektní a technické prvky, jakož i na fyzickou stránku. Zapomeňte tedy na supermoderní stadiony, tisícovky lidí v ochozech, rozpačité rozhodčí a nažehlenou základní jedenáctku, podpořenou zálohou na lavičce. Tohle je fotbal v jeho ryzí podobě a v základní verzi, nikterak se nelišící od přátelského mače s partou kamarádů (pět na pět) někde na plácku.

Čistokrevný, průzračný, ryzí, nefalšovaný, neposkvrněný či nezkažený. Existuje mnoho výkladů slovíčka pure, po zhlédnutí úvodního filmečku se však přímo nabízí právě ona čistota a nezkaženost. Vždyť zápletku jakoby vystřihli z tuzemských fotbalových soutěží, kde se to úplatky a kapříky hemží víc, než v kterémkoliv jihočeském rybníce. S pohledem do šatny na tým zdecimovaný porážkou, zní ještě v dáli průvodní slovo komentátora. Hovoří o kontroverzním verdiktu sudího, ovlivněném zápase, velkém zklamání a rozčarování. Ale to už ve videu sledujeme čísi mobilní telefon a právě dopsanou SMS zprávu. Dotyčný žádá odvetu, jedno kde, hlavně bez rozhodčích. Mohu-li soudit dle podpisu a iniciálů S.G., pisatelem je patrně Steven Gerrard.

Tihle kluci prostě kopanou žijí, zajímá je pouze vítězství a spravedlivé soupeření. Konečně Gerrard, coby tvář z Pure Football obalu, je právě ten typ hráče, vyznávající ostřejší a více fyzický styl hry. Na rozdíl od série FIFA Street se tak Ubisoft nesoustředí vyloženě na parádičky a mnohdy až cirkusové, akrobatické prvky. Jeho hra má mnohem blíže k sálové kopané, nebo malému fotbálku kdesi na louce. Dominují strkanice, osobní kontakty i hra do těla, ani pro ostrý skluz nejdou zdejší borci daleko. No aby ne, když muži v černém absentují a fauly, karty, potažmo přímé kopy tu neuvidíte. Mimochodem hrací plocha kupodivu není nijak ohraničena, nikde žádné pletivo ani zídky - místo narážeček o mantinely se házejí poctivé auty.

Vlastní pravidla byla jinak osekána až na kost, zápas trvá fixních 3-7 minut (maximem je desetiminutovka), ovšem lze si navolit i utkání omezené určeným počtem gólů. Ať už jde o First To nebo Win By, pomyslný finální hvizd zastane vždy světelná tabule a množství vstřelených, případně rozdílových branek. Úrovně obtížnosti jsou k dispozici tři, kromě klasického rozdělení easy až hard však můžete své schopnosti otestovat také proti hvězdné Pure variantě. Vůbec posledním omezením, či snad obměně v pravidlech, jsou potom penalty. Při nerozhodném stavu mohou určit vítěze zápasu a za určitých okolností na ně dojde též během utkání.

Přestože se všechno tváří děsně free a cool, od graffiti výtvarného stylu všech menu, až ke kameře poletující s rotací mezi nimi, jistý závan oficialit tu je. Pure Football obsahuje sedmnáct (málem) reprezentačních týmů a více jak dvě stovky světových hráčů, převážně zvučných jmen. K mání jsou povětšinou evropské mančafty a vezmu-li to dle hodnocení a koeficientů přímo ve hře, jsou zdejším číslem jedna úřadující šampióni ze Španělska. Následuje Itálie, Německo, Anglie, Holandsko, Portugalsko, Francie či Dánsko. Na trávník ovšem můžete vyběhnout i s několika světovými výběry, inu co by to bylo za fotbal bez Brazílie, Argentiny nebo Kamerunu?

Nabízí se pochopitelně otázka, zdali si vývojáři ve Vancouveru vzpomněli na malou zemi v srdci Evropy? Vzpomněli, ale týmu České republiky dali jen to, co mu náleží – čímž mám na mysli nic moc hodnocení a statistiky. Jednotlivé reprezentace tu mají od jedné do pěti hvězd, samozřejmě v závislosti na hráčích, síle obrany a útoku, a jakési chemii. Česká parta, ve složení Čech, Kováč, Plašil, Rosický a Baroš, je s pouhými dvěma hvězdičkami daleko na chvostu. Není zde věru mnoho slabších týmů. Nicméně výběrová čtveřice, doplněná brankařem, je pouhým doporučením Ubisoftu a hráč má v záloze ještě dalších sedm borců na případné prostřídání.

Jelikož je Pure Football koncipován jako zábavná a oddychová záležitost, nepřekvapí jednoduchým ovládáním, ani úvodním tutoriálem. Rozvržení tlačítek, jakož i celé ovládací schéma ale vykouzlí na vaši tváři patrně lehký úsměv, jelikož je prakticky totožné se standardy zavedenými sérií FIFA od EA Sports. Přihrávka po zemi, pas vzduchem, balón do běhu, i vlastní střela jsou právě na těch čudlících, kde byste je čekali, nechybí pochopitelně ani modifikátor na finty a kličky, které obstarává (jak jinak) pravý analog. Alespoň že síla střely a obecně vzato přesnost všech akcí byla pořešena trochu jinak.

Takzvaný Shot meter rozeznává hned několik políček, jejichž barvy jsou určující a rozhodující, povedou-li se vám jednotlivé přihrávky a střely, či nikoliv. Zelená je dobrá, červená už moc, vůbec nejlepším odstínem je tu ale bílá. Právě ta je Pure a vysněným ideálem, tyhle míče bývají prakticky nechytatelné a končí většinou neomylně v síti. Podobně jako ve FIFA Street, nabíjí se i tady cosi jako útočné kombo. Každá rána mířící mezi tyče a každý zásah brankaře resultuje v hromadění Pure energie, která čas od času dopomůže k super-přesné a velmi nebezpečné gólové střele. Podobný systém konečně funguje také u drsných faulů, žádný z nich není sice odpískán, nicméně prohřešky se střádají a pakliže kalich přeteče, kope se penalta.