Mafia II

Na tabulkové údaje naváži herní statistikou, bude vás předpokládám velmi zajímat hrací doba. Nuže patnáct kapitol jsem v pohodovém tempu (a na střední obtížnost) dokončil za 11 hodin a 40 minut. Hra byla v té chvíli dohrána na 72% avšak po závěrečných titulcích už nenásledovalo nic, jako volná zábava ve městě. Můžete si jen střihnout kteroukoliv misi znovu, případně zkusit dotáhnout ona procenta, třeba sbíráním Playboyů, plakátů a artworků. Další zábava přibude až v DLC.

O rozloze města leccos vypoví údaje z improvizované knihy jízd: odřídil jsem 21 aut (z celkových šestatřiceti) a urazil 172 km, pěšky Vito naběhal skoro 36 kilásků. Scaletta pod mým vedením zabil 448 lidí, z toho 8 civilistů a 169 nebožákům zasadil headshot. Za celou dobu jsem umřel bezmála třicetkrát, v krytu se krčil téměř půldruhé hodiny a slabou půlhodinku spolklo pronásledování policií. 63 vteřin strávených nad Playboyi, se zajíčky, ponechávám bez komentáře. Suma sumárum, těch 11-12 hodin není myslím na singl hru vůbec marných, tím spíš v dnešní době. Vyhlížet navíc můžeme brzký stahovatelný (částečně bezplatný) obsah.

A co nějaké zápory a kritika? Kromě těch několika vzpomenutých drobností nemám Mafii II příliš co vytknout. Za celou dobu hraní jsem nenarazil na žádný kiks ani bug, pokud nebudu počítat drobnosti jako prolínání objektů (Vito opravuje auto a nohu má skrz nárazník, ve vchodu do obchodu je tlačenice s NPC a ty projdou dveřmi…) a jednoho člověka, který s ledovým klidem odklouzal vzad, jakoby stál na in-line bruslích. Dějová linka je z herního hlediska neprůstřelná.

Bavit se tak můžeme maximálně o věcech k pousmání a handrkovat o tom, co bylo slíbeno a nakonec ze hry vypuštěno. Úsměvné mi přišlo například počasí. Stejně jako noc a den, mění se i obloha na přání vývojářů – a věřte mi to nebo ne, poprvé začalo pršet zrovna ve chvíli, kdy jsem seděl v kabrioletu. To ale Vita nerozhází, ač oblohu bičovaly blesky a silnice byla plná vody, on si dál šoféroval ve své kožené bundičce. Zdaleka v tom ale nebyl sám, přestože ulice se mírně vylidnily a v rukou obyvatel šlo uzřít deštníky, pár expertů si nadále vykračovalo v průtrži mračen. Viděl jsem také jednu dámičku, která v dešti zaparkovala svůj vůz u chodníku, pomaličku vystoupila a vycházkovým tempem pokračovala k domovu. A jakoby to už nestačilo, koupila si ještě ve schránce noviny.

S vodou to mají obyvatelé Empire Bay vůbec zvláštní, Vito je neplavec (ale opravdu to vadí? K vodě jsem se přiblížil maximálně při práci v docích), ovšem u svého domku má bazén. Vlastně každý druhý domek ve městě má bazén, nicméně voda není ani v jednom z nich. Paradoxní bývá také policie, pochůzkářů na ulicích má dostatek, služebních vozů jakbysmet, jak ale skripty zavelí k návratu na služebnu, na uniformu nenarazíte. Zmiňuji to kvůli výbuchu v hotelu a následné honičce. Pronásledují se dva vozy, Joe pálí z okénka jak smyslů zbavený (znáte z videa) a strážníci nikde, do jednoho jsou asi na koblihách.

Jindy jsem byl zase okolnostmi donucen opustit ve spěchu hořící dům, jen ve spodním prádle. Příkaz zněl „zmiz pronásledovatelům“. Ukradl jsem tedy auto, pak mi to ale nedalo, vůz jsem otočil a ty parchanty začal přejíždět. S tím ale hra zjevně nepočítá a vypadalo dost zvláštně, když před hořícím barákem (hasiče Mafia II také neumí) leželo na trávníku pár mrtvých těl, stejně jako na ulici. K dovršení téhle absurdity projížděla navíc po chvíli kolem pořádková hlídka. Čirou náhodou jí nevyvedla mrtvá těla všude vůkol ani trochu z míry. Polda jen přibrzdil, vyhodil blinkr, pustil auto v protisměru a pomalu odbočil. Hezké.

Zvažte sami, jsou-li to pouze maličkosti, co vám nepokazí zážitek, nebo jde o chyby jak Brno a důvod k odložení nákupu. To už jsme ale zase ve fázi „proč tam není tohle a tamto“ a přesouváme se na sandbox píseček. Empire Bay má nadzemku, ale nefunguje. Viděl jsem též metro, ale i do něj je vstup zakázán. Na silnicích potkáte také autobusy a taxíky, ani ty však nikoho nevozí a jsou jen pro okrasu. Vito má neskutečně pestrý zbraňový arzenál, avšak nůž, boxera či bejsbolku nezná. Jak moc to všechno vadí? Po dohrání musím říct, že mě to nevadilo vůbec. Mafia II je jednoduše nadesignována tak, že nefunkční MHD a taxi služby si téměř nevšimnete. Žádná ze současných misí je nevyužívá a nejsou tolik potřeba.

Co by naproti tomu potřeba bylo, je více míst pro ukládání. Při druhém hraní (už na obtížnost hard) se totiž řada věcí trochu změní a takříkajíc přituhne. Policie je rázem neodbytnější, přestřelky tužší a jelikož nepřátelé pálí ze všech stran, Vito to občas schytá. A opakovat velký úsek epizody (hra se ukládá automaticky) zrovna nepotěší. Kapku otravné je i přeskakování filmečků, respektive neustálé dotazy a potvrzování, jestli to opravdu chcete, stejně jako předělové animace při tankování benzínu a vjezdu do dílny. Lehce zamrzí také některé vypuštěné akce, nahrazené filmečkem. Spoustu věcí bych mnohdy rád udělal ručně, ale nebylo mi přáno. Při rozvozu balíčků stačilo třeba doručit jen ten první, zbytek ukázala animace. A stejně „zrychlen“ byl i prodej kontrabandu z náklaďáku.

Přes několik posledních urýpaných odstavců ale pozitiva nakonec výrazně převažují. Při hraní se hned několikrát dostavila fáze „sakra, je to jak jednička v hezčím kabátě“, což je pro Mafii II asi ta nejlepší vizitka. Empire Bay je úžasné, a to jak v zimě v prvém časovém období hry (konec války), tak i později v padesátých letech, za svitu sluníčka, kdy je ráz města i vozový park již odlišný a hru to pěkně občerstvuje. Příběh vás jen tak nepustí, přičemž si užijete jak vyprávění/animace, tak i ježdění a přestřelky. Úkoly jsou dostatečně různorodé a prostředí snad pokaždé jiné, je tu palírna, jatka, přístav, luxusní hotel, rozestavěný mrakodrap i čínská čtvrť.

Poslední 2-3 kapitoly jsou hodně intenzivní, taková přestřelka v planetáriu si v žádném případě nezadá s masakrem z galerie, pod nějž se podepsal Tommy Angelo. Srovnání se přímo nabízí, i zde se tříští sklo, vitríny a vystavené exponáty. Nepochybuji, že se vzhledem k zakončení příběhu (nechte se překvapit, o tomhle je opravdu lepší mlčet) okamžitě rozhoří vášnivé debaty, ale mohu takřka garantovat, že až na pár výjimek se budou všichni patrně ihned dožadovat Mafie III. Přejme si, ať dorazí dřív než v roce 2018.