Mafia II

Vedlejší mise mají sloužit k hlubšímu poznání postav, odkrytí dalších detailů příběhu a celkově mají k +/- 20 hodinám hraní přidat dalších 5-8 hodin zábavy s přihlédnutím na zvolenou obtížnost. Uf, spousta keců, co kdybychom si už jeden z těch vedlejšků konečně popsali? Vraťte se v našem článku někde k bodu, kde jsme se v obchodě s oblečením zbavili pronásledovatelů z řad EBPD (Empire Bay Police Department) a navažte následujícím odstavcem …

Jakmile se úspěšně zbavíte policie koupením nového kvádra a klobouku, je na čase čórnóut si pomocí lock-pick kitu nové autíčko a upalovat do Millville. Po cestě míjíte spektakulární industriální stavby, skladiště, dokonce i kolejiště s parní lokomotivou … a konečně vidíte také váš cíl – starou garáž hlídanou asi pěticí strážných. Uvnitř se nachází několik high-end sporťáků jednoho z konkurentů Frederricka „Derrecka“ Papalarda a vy je máte zničit. Bez ztrát na životě. Jenže sakra jak, když je tam pět strážných? Hm, zahrajem si na Sama Fishera, co říkáte?

S trochou nadsázky – ano, na Sama Fishera si v této misi skutečně zahrajete. Hratelnost Mafie II je skutečně rozmanitá, tudíž stealth prvky nepřekvapí (byly ostatně i v prvním dílu). Vito nasadí typicky skrčený postoj, pomaličku se šourá stíny v krytu beden a doufá, že jej nikdo nevidí – na rozdíl od Sama totiž nemá žádné hi-tech nádobíčko a tudíž žádné ukazatele vidění/nevidění či hluku. Jinak je všechno striktně typické pro stealth styl, Vito potichu likviduje jednoho strážce za druhým (včetně klišovitého stealth prvku – močícího stážného, který podlehne Vitovu omračovacímu chvatu) bez použití jakékoliv zbraně.

Když se Vito propracuje až do interiéru garáže, zbývá poslední strážný. Druhá ukázka bitek je na světě, tentokrát je protivník ale značně tvrdší, než boreček na začátku, takže boj zabírá snad minutu a půl a je zakončen efektivním kombem, kterých je v Mafii II prý celkem dost. Komb můžete dosáhnout správnou kombinací tlačítek ve správný okamžik (nepochybujeme, že za komba budou i nějaké ty achievementy). Celkově by vám měly být po dlouhém, vyčerpávajícím boji jakousi satisfakcí za čas strávený pošťuchováním se s nepřítelem. Satisfakce za už tak zábavné bitky? Líbí se nám!

Bohužel, nebyla by to Mafia, aby všechno v misi proběhlo hladce, takže po masivním výbuchu garáže, v níž jedna zapálená, letící plynová bomba nadělá pěkný bordel, přijíždí snad všechny policejní jednotky v okolí. Nemá cenu proti nim bojovat, proto Vito nasedá do jediného přeživšího sporťáku (který má ovšem píchlou pneumatiku) s jediným účelem – vyváznout z toho celého živý. Car wanted ikonka v pravém horním rohu svítící naplno předpovídá masivní automobilovou honičku – a skutečně, Vitovi kříží cestu zátarasy, policejní auta létají vzduchem … adrenalin jak má být.

Protože už jsme předem poučení o systému práce policie, víme, že se Vito snaží co nejnápadněji dojet do car-shopu, což se mu daří, tudíž neváhá s okamžitým přestříkáním auta. Jelikož v kapse má něco přes tisíc dolarů a sporťák se nekrade každý den, dojde vedle nové SPZky řada taky na vylepšení motoru nebo nové pneumatiky. Po nutných opravách karoserie car shop opouští, dalším cílem je telefonní budka.

V telefonní budce budete vždy informovat vašeho „zadavatele“ o dokončení mise. Do doby, než zavoláte, se hra nijak neposune (a to včetně počasí a denní doby, které jsou řízeny výhradně postupem ve hře, ale to už víme), což můžete klidně využít pro volné kochání se městem. V tomto konkrétním případě je mise po zavolání zakončena efektivní cutscénou, kdy se Derreck účastní spolu se svým pobočníkem Stephenem Coynem dost nechutného a násilného výslechu. K podtržení atmosféry hraje na pozadí jakási italská árie jakoby vystřižená z la Scaly a korunu přerušenému výslechu nasazuje hláška „Tak kde že jsme to skončili?“.

To bylo vše přátelé, ještě jsme se k ujištění přeptali na konce celého příběhu Mafie II, přičemž jsme dostali potvrzení čtyř konců, v nichž „může Vito získat vše, nebo taky vše ztratit“. Připomíná to někomu filozofické Vávrovo moudro z konce Mafie první? Vsadím se, že ano. A vsadím se, že vás z toho šimrá v žaludku stejně, jako nás.