Kobra 11: Highway Nights - česká verze

Když už byla řeč o délce kariéry, nabízí Kobra 11: Highway Nights ještě něco navíc?

Určitě, stejně jako v předchozích dílech, máš i tady o další zábavu postaráno. Třeba v režimu hlídky se můžeš jen tak projíždět po městě a po dálnici, chytat padouchy co dělají neplechu, nebo jen tak blbnout. K tomuhle doporučuju každopádně zasednout až po dohrání příběhové části, jen tak si totiž užiješ všechna odemčená auta a lokace. Vozů máme k dispozici skoro padesát a výběr je opravdu hodně pestrý. Od služebních Mercedesů a BMW, až ke sporťákům typu Porsche, Audi R8, Aston Martin a závoďákům z DTM. Nicméně ty značky teď jen tipuju a střílím, jelikož Synetic nemá na auta licence – díky všem těm havárkám s tím automobilky nechtějí mít nic společného.

Hlavní ale je, že řídit můžeš cokoliv, nechybějí ani vehikly z předchozích dílů. V garážích máme muscle káry, SUV-čka, spoustu dodávek, kamiony, motokáry, formule i monster truck. No a se vším se dá také závodit. Hra bohužel nemá klasický multiplayer po internetu či alespoň lokální síti. Ovšem příliš to nevadí, bohatě to vynahradí split-screen – často ho s Benem na stanici hrajeme a vzpomínáme na někdejší díly Need for Speed. Highway Nights ti umožní navolit si závody na okruzích i odněkud někam, dá se nastavit denní doba, počet soupeřů, přítomnost civilních aut na silnicích, i hustota dopravy. A díky slušné umělé inteligenci je to zábavné i sólo, ne jen ve dvou. Co ti budu povídat, tahle část „nad plán“ působí málem jako chudší World Racing 2, což není zlé.

Zpátky k policejní práci. Předvádíte letos ve hře nějaké specialitky, něco čím se můžete pochlubit?

V tomhle směru se celkem držíme zaběhnutých kolejí. Ostatně jak hlásá slogan naší televizní reality show, našimi protivníky jsou překupníci kradených aut, vrahové a vyděrači. Proto také ve hře pořád někoho naháníme, hledáme a vyslýcháme. Nejčastěji je zapotřebí rychle se někam dostat, někoho tam najít, nebo ověřit důkazy – to se pak jezdí různě po mapě a skoro jak v počítačové hře hledáme checkpointy. Jindy to zas připomíná závod a jízdu z bodu A do B. Při sledování podezřelých je nicméně důležité zachovat si odstup, zjednodušeně řečeno nebýt ani moc daleko, ani blízko nalepený na něčím nárazníku.

Když už dojde na akci, máme několik možností jak se s pachatelem vypořádat. Můžeme ho jen zastrašit a vylekat, slabší povahy pak raději zastaví. Stačí jim ukázat pár policejních manévrů, případně jednou/dvakrát ťuknout do auta. Na otrlejší zločince potom používáme dost razantní způsoby, vytlačujeme je ze silnice, snažíme se jim přivodit smyk a vůz pak zablokovat. Pokud byla řeč o chlubení, občas i přesedáme za jízdy z auta do auta – stačí jet chvíli souběžně, Ben si pak přeleze a umravní řidiče kamiónu, pro příklad. Jo a málem bych zapomněl, Synetic nám letos vůbec poprvé povolil zbraně. Na zvlášť tuhé protivníky tedy pálíme pistolí z okénka, průstřel zadního skla a pneumatik většinou zatne tipec každému.

Docela elegantně byla tentokrát vyřešena obtížnost. Novou Kobru 11 si může zahrát každý, Semirovi se ale vyrovnají jen ti nejlepší?

Jistě, Semir je jen jeden. Ale teď vážně, každý úkol má vždy určený nějaký časový limit, specifické zadání a dílčí cíle. Avšak pokud hráč nebude stíhat, nebo bude bourat víc než je zdrávo, zase tak moc se nestane. Všechno se odrazí jen na konečném hodnocení mise. Já s Benem samozřejmě dokážeme splnit všechno na jedničku a na pět hvězd, kdo bude pomalejší, k cíli dorazí se zpožděním a zdemoluje nějaký městský majetek, uspěje také, ale přijde v hodnocení o pár hvězdiček. Spokojeni tak budou všichni, po nezdaru už nemusíš (jako dřív) případ neustále opakovat a kdo je puntičkář, a chce mít statistiky na maximu, k misím se později může vrátit.

Důležité je, že se tím vyřešila dříve rozporuplná a pro někoho možná příliš vysoká obtížnost, o frustraci z nekonečných restartů nemluvě. Hra teď navrch působí uvěřitelněji a reálněji, protože jen tak mezi námi, my za všech okolností taky nespěcháme. Když si dáme pauzu a jedem na kafíčko, potažmo se vracíme zpátky na centrálu, opravdu nespouštíme stopky a nemusíme dosáhnout cíle stůj co stůj do tří minut. Parta z Kobry 11 zkrátka tenhle přístup kvituje, napjatý časový limit ať ohraničuje jen dramatické úkoly, kdy jde o život a kdy je zapotřebí být na místě co nejrychleji.