Kobra 11: Highway Nights - česká verze

Jejich revírem je dálnice. Jejich tempo je vražedné. A na jejich příběhy narazíte v televizi snad kdykoliv, když ji zapnete. Řeč je pochopitelně o mužích z Cobry 11 a stejnojmenném TV seriálu, který je i v našich končinách tak trochu fenoménem. V posledních letech na nás tahle značka navíc útočí také z monitorů počítačů a nutno dodat, že úspěšně. Ať už si o vlastním seriálu myslíte cokoliv, jeho videoherní podoba má rozhodně vzestupnou tendenci a platí za velmi dobré arkádové závody, respektive titul plný honiček, destrukce a adrenalinu.

Veškeré díky přitom směřují do studia Synetic, které se na popud společnosti RTL před čtyřmi roky celé série ujalo. Od prvotního Nitra (jež přeci jen působilo jako přeskinovaný a mody upravený World Racing 2), přes Crash Time a loňské Burning Wheels, ušli němečtí vývojáři hezký kus cesty, přičemž Cobra 11 postupně zrála, jako dobré víno. Nepřekvapí proto, že i letošní sklizeň je kvalitnější než kdy dřív a lahvinka s etiketou Highway Nights nabízí ještě lahodnější a chuťově vytříbenější mok.

Česká PC verze hry se (po menším zdržení) dostala na náš trh právě v těchto týdnech, za necelých šest stovek a jak jinak než v kompletní lokalizaci. Vyjma přeložených textů se můžete těšit také na dabing, jehož kvalitu zaručuje režisérské vedení Zdeňka Mahdala a účast většiny herců pracujících na seriálu. Během hraní uslyšíte například Bohdana Tůmu, Zdeňka Mahdala, Zdeňka Podhůrského, Jakuba Saice či Libora Terše.

Ačkoliv jsme původně plánovali klasickou recenzi nové Kobry 11, nakonec tu místo ní máme netradiční rozhovor. Českému Eurogameru se totiž podařilo ulovit na pokec samotného Semira Gerkhana, hvězdu seriálu, potažmo vlastní hry. Jak on vidí výsledek práce studia Synetic, co považuje za povedené a za co by naopak tvůrce v žádném případě nepochválil?

EG: Co je z tvého pohledu v herním světě Kobry 11 nového a na co se hráči mohou v Highway Nights těšit?

Semir Gerkhan, komisař dálniční policie: Kdo zná předchozí díly série, ten aktuální ho asi ničím vyloženě nepřekvapí, ani nešokuje. Konečně u nás v Německu se hra distribuuje jako Crash Time III, takže co dodat víc? Pořád jde o ježdění v otevřeném světě a řešení různých případů. Jednou vyrážíme ze stanice přímo k nějakému zločinu, jindy jde o rutinní hlídku, během níž nám teprve šéfová, nebo někdo z centrály, zadá nějaký úkol přes vysílačku. Z mého pohledu, a jistě i z pohledu parťáka Bena Jägera, je to zkrátka stará dobrá klasika.

Highway Nights jsou ale přesto trochu specifické, úkoly na sebe docela navazují a tentokrát tvoří větší celek, že?

Ano, to je pravda. Jednak vůbec poprvé děláme noční, takže hráči si užijí honiček v různou denní dobu. Čas se plynule mění, slunce putuje po obloze a hra díky nasvícení jen málokdy vypadá na chlup stejně. Změna času tu ale není jen pro efekt, v nočních hodinách je třeba mnohem menší provoz, takže sledovačka řekněme před půlnocí je i snazší. Řidiči nám samozřejmě za všech okolností vycházejí vstříc, když zapnu majáky a třeba ještě pustím sirénu, sledují v zrcátkách co se děje, dělají nám prostor a snaží se uhnout.

Ale k těm úkolům - Highway Nights působí dojmem seriálové epizody, možná hned dvou, nebo tří. Všechno souvisí se vším a co se zpočátku zdá jako prkotina, vyústí nakonec v jeden z našich největších případů. Nevím kolik mohu prozradit a nerad bych kazil hráčům zážitek. Ale začínáme velkou honičkou na letišti, za doprovodu hasičů a se vší parádou, nechybí ani exploze letadla jak z Nebezpečné rychlosti. Tohle na tebe vybalíme hned v prvních minutách, až později se dozvíš, co takovému šílenství předcházelo.

Příběh je vlastně vyprávěný retrospektivně, hráč přece sleduje předchozích sedm dní?

Přesně, po mecheche na letišti se střihem přesouváme o týden zpátky. Tehdy jsme ještě o nějakých výbušninách a teroristech neměli ani ponětí. Ale to je právě ono, pokaždé to začíná obyčejnou krádeží auta a podobnými zdánlivě standardními řadovými případy. Řešíš překupníky, máš starosti se summitem, který ve městě probíhá i s demonstranty, v jednom kuse tě trápí nějací grázlíci, co si pletou dálnici se závodní dráhou. Pomalu prostě nevíš kam dřív skočit, jenže pak to začne všechno zapadat a ve finále stejně vyjde najevo, že za vším stojí jen pár lidí.

Každopádně není to tak hektické, jak by se zdálo. Jednotlivé mise jsou řazené jakoby nahodile, hráč si může vybrat co bude plnit přednostně a na co se vrhne až potom, přestože děj je vlastně lineární. Propojení a souvislosti jednotlivých případů se nicméně ukáží až po pár dnech. A je to celé i docela fuška, misí hra nabízí přes čtyřicet a jako bonus tu máme ještě „Bena v utajení“, což je doplňková mini-kampaň, kde kolega na oko spolupracuje s gangem zlodějíčků aut. Krade vozy na objednávku a vozí je do přístavu, pomalu jak v GTA, aby v závěru všem nasadil klepeta.