inFamous 2
Lepší než strkat prstíčky do zásuvky.
Pouhý jeden měsíc po konci prvního dílu začíná druhé také doslova elektrizující dobrodružství bývalého kurýra Colea MacGratha, když ho zastihnete, jak prchá z trosek Empire City před vyplněnou hrozbou bývalého hlavního záporáka z jedničky - Kesslera. A tou hrozbou je zhmotněná ničivá síla zvaná The Beast.
Aby se MacGrath mohl jednou provždy zlé síle účinně postavit, potřebuje na to mnohem více, než jen své elektrizující schopnosti. Proto se vydává do města New Marais, kde byla ostatně vyrobena Ray Sphere a kde nalezne doktora Wolfa, který mu v boji pomůže. Jenže na to nebude mít dostatek času, protože Beast se pomalu blíží i k New Marais a těch 1500 mil z Empire City zvládne zpustošit jako nic. Coelův boj s časem začíná...
Takto startuje druhé dějství akční hry z pohledu třetí osoby inFamous a pokud jste z toho textu výše moc nepochytili, protože jste asi první díl z předminulého roku nehráli, tak máte smůlu, neboť inFamous 2 je to úplně šumák. Hra prostě předpokládá, že jste předchůdce hráli a pokud ne, tak vám v představení minulých událostí prakticky vůbec nepomůže, protože se jim kromě pár obrázků na úvod skoro nevěnuje. Což je ovšem jedna z velmi mála chyb této adrenalinové akční jízdy, kterou by mohl ČEZ z fleku rozdávat jako propagační předmět firmy.
Tou druhou chybou je fakt, že inFamous 2 svého úspěšného předchůdce doslova kopíruje na všech frontách, protože obě hry jsou do jisté míry takřka přes kopírák. Až se mi skoro nechce věřit, že tvůrci považují dvojku za plnohodnotný díl a nikoli datadisk. Kupř. ovládání je naprosto shodné, veškeré herní mechaniky taktéž a zcela identické je i využití karmy, tedy pro neznalé možnosti svým chováním a činy směřovat postavu k dobrému, nebo naopak zlému přesvědčení. To má samozřejmě vliv nejen na přístup obyvatel města k hlavnímu hrdinovi, ale také na skladbu misí a odemykání nových schopností.
Jenže kdybychom odsoudili inFamous 2 jen za to, že je velmi podobný jedničce, tak by to přátelé tentokrát bylo velice unáhlené! Pokud totiž trochu zašťouráme pod povrch, tak najdeme několik skvělých novinek a vylepšení, v čele s jednou doslova revoluční, která v žánru hry není rozhodně častým jevem. A tím myslím fantastický nápad s uživatelským editorem misí. Každý internetem aktivní hráč si může docela pohodlně vytvořit i pěkně složité vlastní úrovně, jež pak nabídne všem ostatním hráčům, kteří je hrají a hodnotí.
Pokud zašťouráme pod povrch, tak najdeme několik skvělých novinek a vylepšení, v čele s jednou doslova revoluční.
Když si uvědomíte, že vytvořit dobře funkční konzolový editor je obtížné už jen z pohledu ovládání přes dosti ořezaný joypad v porovnání s klávesnicí počítače, tak zdejší editor je doslova malý zázrak a byť není zcela intuitivní, tak mu zkrátka na konzolové poměry nemůžu nic zásadního vytknout. Ano, dovedl bych si představit klidně i plejádu dalších funkcí, ale jeho současné provedení mnohým bohatě postačí a nové amatérské úrovně bují doslova jako houby po dešti.
Některé mise vytvořili i sami tvůrci, třeba na základě 19 šablon, jež se vám hodí, pokud nechcete tvořit na zelené louce. Tím dostává hra zcela nový rozměr životnosti, protože byť je dnes většina uživatelských úrovní ještě krapet jednodušších, později jistě přijdou hodně kvalitní kousky, které herní dobu prodlouží do nekonečna. Navíc funguje praktický systém hodnocení a filtrování, takže lehce poznáte, jestli je daná mise dobrá, nebo ji nikdo nechce hrát.
Hodně prozíravá je také možnost importu trofejních dat z prvního dílu do dvojky, čímž si alespoň do začátku lehce pomůžete třeba více jádry pro větší elektrickou výdrž nebo dostanete bonusovou nálož zkušenostních XP bodíků, za něž si tady nakupujete nové schopnosti a síly. Tvůrci do dvojky přenesli snad všechny Coleovy elektrické síly, co se jich dříve naučil, ale nyní má každá základní ještě několik nových alternací na výběr.
Samozřejmě nechybí základní elektrické bolty, tlakové blasty, variace na různé granáty, taktéž rakety, později nějaká ta zvedačka, ochranný štít a přitahovací hák, stejně jako unikátní ionické síly, všechno ve třech úrovních účinnosti. Zkrátka a dobře Cole je při lízání baterky znovu ve svém živlu, takže střelné zbraně ani nepotřebuje a vesele sviští po drátech vysokého napětí nebo klouže po trolejích tramvají jako na vodních lyžích. Kupodivu si při tom ale nedobíjí šťávu, což musí vždy ručně např. u rozvodných skříní a dalších objektů.
Možná je ale škoda, že ani podruhé nedokáže řídit žádný automobil, co po městě jezdí a nesveze se ani tou zmíněnou tramvají. Do nové hry jsem totiž čekal, že slibně rozsáhlé město z jedničky tvůrci vylepší po interaktivní stránce, ale to se bohužel nestalo. Znovu velmi pěkně vymodelované a zbrusu nové město New Marais, mimochodem inspirované skutečným New Orleansem, je totiž živější a rozmanitější, neřkuli mnohem pohlednější, než zdemolované Empire City, až jsem si říkal, že i do takovýchto kulis bych si klidně dovedl představit takové GTA.