Heavy Rain

Pečlivé testování preview verze s 20% hry a 12 kapitolami odhalilo krutou pravdu: tahle hra bolí.

Heavy Rain je adventura. Ano, slůvko „akční“ zde chybí záměrně a pokud budete mít tendence si ho tam třeba kvůli nějakým videím ze hry domyslet, děláte chybu. Co jsem tak pozoroval na veletrhu v Kolíně, ze hry byli zklamaní právě a pouze ti kolegové, kteří měli tendenci k ní přistoupit podobně jako např. k Silent Hillu (chápu, že určitá vizuální podobnost k tomu svádí). Heavy Rain ovšem navzdory poměrně intenzivním akčním sekvencím zůstává čistokrevnou adventurou, navíc se silným důrazem na filmové podání (zlé jazyky dokonce hru přirovnávaly k interaktivním filmům).

Ony akční sekvence neřešíte stylem „co nejrychleji mačkat tlačítko pro úder“ nebo „hlavně přesně mířit“. Řešíte je stylem „nabroušený postřeh a případné rychlé strategické rozhodování mezi několika volbami“. Nečekejte ovšem žádné umělé adventurní nástroje typu inventář. Pokud vaše postava něco sebere, drží to prostě v ruce nebo to uloží např. do kapsy – a podle kontextu to pak můžete použít na správném místě. Žádný HUD nebo umělá vrstva informací na obrazovce nekazí realistický a flmový dojem (výjimku nicméně tvoří interkativní ikony, viz. dále).

Hra je přitom realistická nejen svým vizuálním provedením, ale také pojetím jednotlivých situací. Kromě jiného zde poměrně neoblomně plyne čas, takže máte omezený prostor pro svoje rozhodování a reakce. Toto platí nejen v divokých akčních sekvencích, kde jde o zlomky vteřiny, ale také ve zcela klidných pasážích, kde jde o tak „fádní“ věci jako strávit odpoledne s rodinou: hodiny se posouvají (v zájmu hratelnosti několikrát rychleji, než v reálu), odpoledne se mění ve večer a je pouze na vás, abyste stihli všechno co chcete, případně se rozhodli, čemu dát přednost.

S plynutím času souvisí i takové drobnosti, jako např. hlad postavy nebo rozsvícení světel v bytě (nic z toho přitom není povinné, ale logicky vám to nějakým způsobem usnadní situaci). Někdy je také plynutí času zásadním vodítkem: stačí si například všimnout na ulici, jaký ukazovaly městské hodiny přesný čas – až budete později vypovídat o dané události na policii, tak vám tento údaj pomůže.

Realismus se do jisté míry odráží také v originálním ovládacím systému hry. Zatímco levou analogovou páčkou relativně klasicky otáčíte svoji postavu, pro chůzi dopředu musíte stisknout vrchní tlačítko R2. Díky tomuto poněkud nezvyklému systému je pravá analogová páčka – tradiční hlavní ovládací prvek většiny her – zcela volná pro unikátní formu interakce.

Na obrazovce vám (přímo nad daným předmětem nebo místem) naskakují ikony s vyobrazením, jaký pohyb máte páčkou vykonat, abyste na daném místě provedli odpovídající interakci. Asi vás nepřekvapí, že tyto pohyby bývají často relativně podobné prováděné činnosti (zatáhnutí páčkou do strany vysune šuplík, pohyb páčkou nahoru sebere předmět, dolů naopak odloží, otočení páčkou dokola otočí klíčkem v zapalování automobilu apod.).

V některých případech rychlost, jakou za analogovou páčku zatáhnete, přímo ovlivní rychlost pohybu/animace ve hře. V jiných situacích máte na provedení dané interakce omezený časový limit. Pokud nestihnete udělat správný pohyb (případně stisknout vyžadované tlačítko – např. kolečko nebo křížek), vaše postava danou věc nezvládne. Může jít o takovou drobnost, jako rozsypání surovin při vaření... anebo o úhybný manévr před rukou s nožem, kdy nezvládnutí rovná se smrt.

Z mého testování vyplynulo, že tři nastavitelné obtížnosti hry (výstižně pojmenované „non-gamer“, „casual gamer“ a „gamer“) ovlivňují v první (a možná i poslední) řadě právě délku limitu, kterou máte k dispozici pro reakce na daný pokyn na obrazovce – vyšší obtížnost vyžaduje rychlejší pohyby. Trochu mě mrzelo, že obtížnost nesnižuje také komplexnost vyžadovaných tlačítkových kombinací (hra po vás bude chtít vždy stejně složité pohyby/kombinace, jen vám dá na nižší obtížnost více času je zvládnout).

Ústředním prvkem hratelnosti Heavy Rain a také jednou z klíčových realistických vlastností je ovšem možnost volby. Ve hře je drtivá převaha situací, kdy můžete udělat několik různých věcí a žádná z nich není vyloženě špatně – vše vede k nějakému výsledku, byť některé extrémy samozřejmě mohou způsobit vaši smrt nebo ukončit příběh jinak (a dříve), než byste si přáli. Pokud tedy přijdete domů, je na vás, zda půjdete nejprve do sprchy, pustíte si televizi, mrknete do ledničky, otevřete poštu, zapnete počítač atd.

Podobně v rozhovorech máte na výběr z různých dialogů, které mohou drasticky ovlivnit vývoj situace. Jelikož z vašich čtyř postav je jedna soukromý detektiv a druhá agent FBI, bude se vám umění rozhovoru a výslechu zatraceně hodit, stejně jako dobrý odhad člověka proti vám a jeho slabého místa či hlavní motivace.

Zde se možná hodí zmínit, že v okamžicích složitějšího rozhodování se mění grafické provedení možných dialogů – jednotlivá slova létají jakoby kolem hlavy vaší postavy a pokud je hodně nervózní, mohou létat tak rychle, že máte problém je rozeznat a vybrat to správné: jde o docela působivé naznačení zmatku či nervozity vaší postavy. Podobným způsobem je zpracována také informace, o čem vaše postava přemýšlí – po stisknutí tlačítka L2 se vám zobrazí nabídka témat, ke kterým se vaše postava může vyjádřit „vnitřním hlasem“ sama pro sebe – a dodat vám tak cenné informace nebo náznaky.

Příběh Heavy Rain je nezvykle silný (nejen na poměry her – mezi filmy by se mohl směre zařadit k nejchytřejším detektivkám typu Se7en) a tak hra samozřejmě obsahuje určité kompromisy, pokud jde o svobodu volby atd. Některé dílčí situace vám umožní reagovat pouze jedním způsobem (jinak zemřete nebo se prostě neposunete dál), stejně jako v jiných případech několik různých rozhodnutí vás tak jako tak dovede k určitému stejnému výsledku.

Navzdory těmto momentům ale hra většinu času zachovává zdání i reálnou možnost volby natolik přesvědčivě, že se nebudete cítit jako na předpřipravené kolejnici a naopak si budete často připadat stejně svobodní, jako v reálném životě. Právě v tomto tkví největší rozdíl oproti přežitému žánru tzv. interaktivních fimů.

Na následujících dvou stranách si podrobně povíme o situacích a volbách, které hra nabízí během prvních jedenácti dějství (cca 3 hodiny hry, údajně okolo 20% hry). Než ale na další stránku kliknete, ZVAŽTE PROSÍM, že Heavy Rain je mimořádně příběhový zážitek plný překvapení – a čtením následujícího textu si můžete některá překvapení a zážitky pokazit...