FUEL

Přitom jezdit po zdejším světě je vcelku radost, navzdory zřetelným arkádovým prvkům typu „umím zatáčet i v letu“ nebo „po najetí na ostrou překážku vyskočím i deset metrů vysoko“. Fyzika dokonce umí mile překvapit, když vozy nevyjedou zdaleka všechno a od určité hranice zahlásí dost a sklouznou dolů ze skály. Udivilo také smysluplné využití rozložení váhy, když motorkáři a jezdci na quadech dokáží změnou posezu/postoje na stupačkách ovlivnit jízdní vlastnosti. Že to jede do kopce pomalu a tadyhle asi nepůjde vyjet? Tak zkuste zatížit zadní pneumatiky, možná se budete divit, kam všude a jak rychle je možné se vydrápat.

Zvláštní rozpaky způsobuje rovněž umělá inteligence soupeřů. Někdy potěší, když se stejně jako vy nedrží silnice, cest a obecně trasy jež doporučuje GPS a volí naopak všemožné zkratky a skulinky. Neznám moc her, kde by počítačem řízená auta náhle uhnula z cesty a zamířila mezi stromy nebo rázně řezala zatáčky. Občas se ale nadějete i situací, při kterých AI jakoby tápe a na pár vteřin zdánlivě neví kudy kam. Ovšem to vůbec nejhorší, co hře podle mého názoru hodně škodí, je drsný catch-up a nefér závodění vůbec. Hráč začíná pokaždé až na posledním místě a celým startovním polem se musí probíjet. Žádný problém, řeklo by se, jsme off-road a předjet ostatní je hračka. Jak ale víme, cesty nejsou mnohdy moc široké a mimo ně vůz ztrácí výkon.

Soupeři na předních příčkách navíc vyrazí vždy hodně rychle a budují si velký náskok, který (uděláte-li nějaké vetší chyby) není zrovna snadné stáhnout. K takovým situacím nedochází pokaždé, zrovna tak catch-up naštěstí nedává každou vteřinu vědět „jsem tady, nesnaž se ujet, je to bez šance“. V několika závodech se mi i podařilo protlačit se do čela, udržet si náskok a vyhrát s velkou rezervou. Hned vzápětí ale může nastat pravý opak, kdy AI dotahuje jako šílená a i malé zdržení se někde v zatáčce nebo po výjezdu za krajnici rezultuje ve ztrátu první pozice, při které vás předjedou snad úplně všichni.

Jelikož volbu obtížnosti FUEL prakticky nemá a některé výzvy jsou docela tuhé (speciálně projíždění checkpointů na čas nebo duel s vrtulníkem) méně šikovné závodníky by mohly neustálé restarty či opakování brzy vytáčet. Právě v případě souboje s helikoptérou projevuje AI zvláštní smysl pro humor – cíl závodu zná jen pilot a zpočátku, když je ve vedení, vlastně ukazuje cestu. Jenže přílišné předlinkování a cheatování způsobuje, že častokrát se na první pozici drží doslova zuby nehty a teprve pár desítek metrů před cílovou bránou milostivě zvolní a pustí vás před sebe. Rozvážnější přístup autorů a celkově větší vyváženost by hře rozhodně prospěla, těch nářků na počínání AI je přeci jen příliš.

Souvisí s tím i jisté obtíže technického rázu. FUEL jsem hrál na Xboxu 360 a že tahle next-gen konzole lehce nestíhá, bylo jasné od prvních vteřin. Jistě, jde o megalomanský projekt, rozloha hry i množství objektů je enormní, přesto viditelné doskakování, drsný level of detail a občasné vypadnutí textur není dobrou vizitkou. Celý svět je vymodelovaný na určité úrovni detailů, řekněme z nějakých 70% a teprve s jízdou po krajině jakoby se přibližně 20 metrů před autem teprve dotvářel. Není to kdovíjaká tragédie, ale ani velká výhra, přitom tuhle kouli na noze s sebou táhne i verze pro PC (jenž jsem také pro srovnání lehce otestoval) a patrně ani PS3 na tom nebude o mnoho lépe. Možná stálo za úvahu trochu ubrat na požadavcích, netrvat nutně na tolika kilometrech čtverečních, případně třeba jen vysázet stromy v lese trochu dál od sebe.

O grafice jsem ale zatím vlastně ani mluvit nechtěl, on totiž nestíhá ani procesor a paměť. Jen nahrávání každého závodu trvá málem tři čtvrtě minuty a o moc lépe na tom nejsou ani přesuny z místa na místo vrtulníkem. Chvíli zjevně trvá, než systém připraví danou scenérii pro vaše přemístění a čím méně se tam toho děje (pozice soupeřů) tím lépe. A teď si představte, jaké utrpení musí být několikrát opakovat závod (pokaždé se natahuje do paměti znovu) nebo jen prosté použití tlačítka reset. No ano, i když vyjedete z trati a chcete se na ni co možná nejrychleji vrátit, systému trvá s lakonickou hláškou „Generating“ několik dlouhých vteřin, než se tak stane. A to ještě dodám, že několikrát ani hra nepochopila co že jsem to „svým resetováním“ vlastně sledoval a bez okolků mne zhmotnila zase někde na srázu nebo dole v rokli.

Jestli znám něco z X360 FUEL verze opravdu dokonale, je to melodie doprovázející veškeré nahrávání dat. Bylo by zajímavé mít po ruce šachové hodiny a sledovat, kolik minut zabralo vlastní hraní a kolik jen věčné čekání. Pokud nakonec nebude možno hru instalovat na pevný disk (review verze tuhle funkci nepodporovala) a PS3 verze bude s nahrávacími časy podobně excelovat, stává se FUEL na konzolích skutečným očistcem a záležitostí jen pro trpělivé. Na tomhle místě tak třikrát sláva počítačům, kde nápis „Loading“ takřka nepostřehnete, neb veškeré nahrávání je záležitostí několika vteřin.

Vizuální podobu přesto musím než pochválit, vzhledem k šílené rozloze asi nemohla být lepší. Přes výše zmíněné technické nedostatky vypadají veškeré vehikly velmi hezky, stejně jako okolní krajina. Až se budete na motorce proplétat mezi stromy v lese, jen ztěží hledat skulinku v hustém porostu a celou scenérii bude prosvětlovat ostré sluneční světlo deroucí se mezi kmeny, možná to uvidíte podobně. Nasvícení je vůbec kouzelné, stejně jako stíny, samozřejmostí je též plynulé střídání dne a noci. Zrovna tma ale dělá více škody než užitku – je opravdu temná a světlomety aut úplně nepomáhají. Pár nočních závodů beru jako vítané osvěžení, ale volná jízda v noci, při které jde hlavně o orientaci a hledání nějakého cíle, je opravdu za trest.

Engine vcelku bez problémů zvládá rovněž lehkou interakci, pneumatiky mírně deformují terén, potažmo v něm zanechávají stopy co jen tak nezmizí. K dispozici jsou též decentní destrukce, lze projet a rozbořit menší stavby, dřevěné ploty nebo ocelové ohrady, bez hnutí nezůstávají ani některé polámané stromy a klády v lese. Po chvilce hraní již bez problémů rozeznáte kam je možno zajít a se kterými objekty není radno si zahrávat. Velmi pěkné jsou i projevy počasí, od písečných bouří a prudkého deště (s patřičnými efekty a vlivem na viditelnost) až k proklamovaným tornádům.

Větrné víry úřadují sice jen v některých zónách, servítky si ale neberou a ničí vše, co jim přijde do cesty. Z části jde o naskriptované akce, kdy tornádo zdemoluje a vytrhá ze základů stodolu, zrovna když projíždíte kolem. Podobně padají na cestu také stožáry s vysokým napětím. Přesto není nouze ani o situace podpořené fyzikou, kdy vítr kutálí po silnici karavan nebo menší auto (opravdu Twister hadr, zkuste to prokličkovat) případně dostanete coby motorkář něčím po hlavě, aniž byste věděli odkud to přišlo, co to bylo a proč to všechno. Jedenkrát jsem zažil i nepříjemnou příhodu, kdy jsem byl coby vedoucí závodník odfouknut z cesty na dohled od cíle.