Final Fantasy XIII

Příběh je rozhodně vážnější a zajímavější, než ve FF XII. Postavy jsou dostatečně výrazné a odlišné, každý by si mezi nimi měl být schopný najít své tři oblíbence. Zároveň totiž můžete mít ve skupině maximálně tři postavy, ačkoliv obzvláště během prvních hodin hraní vás budou tvůrci nutit trávit nějakou dobu s každou z nich, abyste lépe pochopili jejich povahu i schopnosti v boji. Mojí oblíbenkyní byla jednoznačně hlavní hrdinka, xxxxxx „Lightning“ Farron (křestní jméno se dozvíte až v pozdější fázi hry). Jde o poměrně nekompromisní a nespolečenskou členku speciálních jednotek. Celou dobu mi připadala jako ženská obdoba protagonisty Squalla z osmého dílu.

Svůj podíl na kvalitě postav mají kromě skvělé grafiky či mimiky také herecké výkony, které jsou nadprůměrné (k mému údivu ovšem nemáte možnost zvolit ani na Blu-Ray původní japonské znění). Bohužel je místy sráží nepříjemná naivita a klišé mnoha dialogů: zatímco samotná zápletka je kvalitní, po slohové a dramaturgické stránce jde bohužel o nepříjemně archetypální japonskou šílenost, na kterou si budete muset chvíli zvykat, obzvláště pokud jste v nedávné době hráli zcela dospělé RPG typu Mass Effect či Dragon Age.

Final Fantasy je ale mnohem spíše snovou fantasy, nádherně barevnou a poetickou pohádkou plnou rytířů a draků, než dospělé sci-fi. Nic to nemění na tom, že odhalování pravdy a celkový příběh jsou strhující a spolehlivě vás poženou kupředu. Vřele ovšem doporučuji průběžně číst textový deník – Datalog – abyste se v záplavě událostí a exotických jmen neztratili.

Čemu by ale na chuť měl přijít úplně každý, to je jádro hratelnosti – bojový systém. Tvůrci zde prokázali mimořádnou odvahu, když udělali velký evoluční skok od toho, co jsme znali v minulém dílu série: zachován zůstal systém střídání tahů s protivníkem, nicméně přímo ovládáte již pouze vůdce vaší družiny a ostatním pouze říkáte, jaké povolání mají použít.

Vaše postavy pak na základě právě aktivního povolání a aktuální situace samy vybírají nejvhodnější útok, kouzlo nebo schopnost. Pokud chcete, můžete přitom využít tlačítko „auto-battle“ také u vůdce skupiny, takže vlastně všechny vaše postavy vybírají konkrétní akci samy. Velkou roli hraje, zda jste nepřátele „oskenovali“ za pomoci schopnosti „Libra“. Díky tomu budete znát jeho slabiny a vaše družina bude útočit primárně na ně.

Pro vyvážení výše popsaného zjednodušení tvůrci zcela zrušili zastavování času: nepřítel je aktivní i tehdy, když vybíráte kouzlo nebo předmět z menu či přepínáte povolání/formaci postav, takže boje jsou mnohem živější a adrenalinovější. Dále byl zautomatizován relativně otravný systém managementu zdraví po bitvě – všem vašim postavám se po skočení každého souboje automaticky doplní zdraví zpátky na maximum.

Mezi podobně užitečné vychytávky patří možnost kdykoliv během souboje zvolit možnost „retry“ a začít souboj znovu od začátku, s lepší taktikou nebo přenastaveným vybavením. Ani tak ale nebudou souboje, obzvláště v druhé polovině hry, žádná procházka růžovým sadem – zcela určitě se připravte na zdravou dávku frustrace a pokoření. Každopádně ale mohu s čistým svědomím popřít fámy o nezbytném „grindování“ před koncem hry.

Na první pohled mohou různá zjednodušení bojového systému působit jako přehnaná a degradující. Nenechte se ale zmást úvodními hodinami hraní, kdy vás hra záměrně pomaličku učí. Jak se vám budou postupně odemykat další povolání a schopnosti, začnou nepřátelé být mnohem složitější a silnější. Abyste je porazili, budete muset okamžitě reagovat na každičký jejich tah vhodným protitahem – změnou povolání/formace postav. Tato změna se provádí výběrem z menu, ve kterém si můžete přichystat až šest různých kombinací povolání. Můžete mít všechny útočníky, nebo sestavy typu útočník-obránce-lékař apod.

Možností je opravdu hodně a není možné hrou projít bez pečlivého kombinování: snad každé povolání nebo formace je jednou za čas potřeba, ať je to Commando (hlavní útočník), Ravager (podpůrný útočník, násobicí komba), Sentinel (obránce), Synergist (podpůrný mág), Saboteur (sabotážní mág) nebo Medic (mág – léčitel).

Za souboje vaše postavy získávají tzv. Crystal Points, sloužící k nakupování schopností i vylepšení postav z mřížky podobné Sphere Gridu z FF X. Vřele doporučuji si od začátku ujasnit, která z postav se bude specializovat na jaké povolání, protože nikdo nebude mít dost bodů na to, aby se stal dobrým ve všech.

Soubojový systém má tedy na první pohled radikálně zjednodušené ovládání, ale jeho komplexita a závislost na hráčově plánování i rozhodování si v ničem nezadají s minulými díly série. Samotné přepínání povolání/formací během nepřetržitě běžícího souboje pak často připomíná adrenalinovou tlačítkovou smršť typu Bayonetta. A to jsem nezmínil, že mimo tyto mechaniky samozřejmě zůstala ve hře možnost používání předmětů nebo vyvolání magických spolubojovníků typu Odin či Shiva.