F1 2010
Šampiónem F1 do sedmi let!
Pokud od hry očekáváte příjemně nezáludnou arkádu, tak budete velice spokojeni, stejně jako s prezentací okolo, která je naprosto fantastická! Z paddocku se rázem přenesete přímo do boxů svého týmu, díky volné kameře můžete z kokpitu očumovat stájového kolegu, jenž zde působí jako takový rival, s nímž vás hra neustále střízlivě poměřuje. Monitor na kapotě vás informuje o všech důležitých věcech, jako je live timing, předpověď počasí, informace o trati, nebo nastavení vozu, které je na poměry hry velice bohaté. A také hudba je velmi příjemná, ovšem zvuky motorů jsou zase jen slabé instantní samply, nikoli skutečně nahrané agregáty. Škoda i tichých diváků, nebo absence větrných projevů při vysokých rychlostech.
Každopádně absolutním králem F1 2010 je déšť a vůbec celé dynamické počasí. Nejenže lepší efekty kapek a vody jsem snad v závodní hře doposud neviděl, ale na mokru se konečně začnou monoposty chovat více reálně a jejich řízení je malou výzvou samo o sobě. Při pohledu za hlavou z tzv. T-kamery (jako při TV přenosech) je pohled takřka „tele-realistický" a i postupné proměny oblohy z modré až po chmurně šedou s počínajícími krůpějemi působí naprosto skvěle, stejně jako ostřikující drážkované pneumatiky v loužičkách na trati.
Jestli kupř. za deště následujete zběsile rudě blikající jezdce do boxů s ulomeným předním křídlem kvůli nedobrzdění a v boxové uličce vidíte mechaniky ostatních týmů, jak se buď schovávají před lijákem, nebo naopak tancují u vozů soupeřů, říkáte si, safra, já tam snad skutečně jsem! Jestli se totiž něco povedlo F1 2010 dokonale, tak je to prostě ten parádní pocit ze skutečně žijícího a exkluzivního světa stále prestižního, byť v reálu již poněkud vyčpělého motosportu, jaký vám i přes to kvantum zmíněných prohřešků a chyb žádná jiná hra v této podobě dnes nedá.
V paddocku kariéru zastřešuje váš vlastní kamion, v němž trůní Gabriela – vaše vzhledem dosti odpuzující osobní manažerka s francouzským přízvukem, u níž si můžete přečíst podmínky stávajícího kontraktu (Pamatujete na tu prvotní volbu jednoho ze slabších týmů v úvodu hry?), nebo vám později nabídne jiný. Však se můžete do kolotoče F1 upsat od tří do sedmi let. Každý tým má totiž určité požadavky na kdejaký závod i celou sezonu, za jejichž splnění se vám dostane lepšího přístupu od spokojených bossů, spočívajícím zejména v rychlejším vývoji vašeho monopostu, byť v drtivé většině jsou tato vylepšení spíše jen jako placebo efekt. Pochválit ale musím praktickou možnost volby délky závodního víkendu před každou velkou cenou, tedy jestli chcete jezdit i tréninky, nebo jen kvalifikaci a vlastní závod.
Narazil jsem ale na několik dosti nepříjemných bugů, které mi hraní velice otravovaly. Např. extrémní vibrace volantu v menu hry, kdy by měl být v klidu, mě kolikrát shodily všechny věci z poliček a volant jsem musel silně držet, aby mi neodcestoval pryč. Dále jsem kolikrát absolvoval i při manuálním nastavení stále jen zaseknuté automatické pit stopy, s čímž souvisí i to, že protivníci do boxů někdy nezajedou vůbec a někdy se tam jen projedou i vícekrát za sebou na kukačku. Snad to dořeší nějaký brzký patch.
Toto všechno bych klidně přešel, ale z mého pohledu náročnějšího jezdce s několika drobnými zkušenostmi z okruhového závodění (i se slabšími formulemi) a odkojeného mnoha znamenitými formulovými mody do rFactoru, už je zásadní chyba v tom, jak F1 2010 evokuje jízdní model vozů a jejich ovládání. Absence tankování to tvůrcům citelně usnadnila. Drtivá většina monopostů na startu vystřelí prakticky stejně, což by nebyl až takový problém, jako velice nekomunikativní odezva šasi, citelná hlavně s dobrým volantem. S joypadem se formule nechají vodit víceméně v pohodě, i když bez pomocníků v podobě ABS a kontroly trakce to chce chvíli cviku. Teprve s volantem ale poznáte, že jízdní projev je velice zjednodušený, a to bohužel i s vypnutými asistencemi.
Základní odlišnost jakéhokoli monopostu od těžších vozů je ta, že jste schopni cítit doslova každé pohnutí volantem, každý pohyb podvozku a každý kamínek na trati vás hned bodne do zadku. Nelibuji si v hardcore nastavení závodních her, ale dokážu si užít reálný pocit z ovládání, k čemuž má F1 2010 žel dost daleko. Obrovské výkony vozů hra přenáší na vozovku naprosto neomylně, na startu skoro neproklouzne ani myš a i na kratší stupně je při plném plynu v zatáčce pohoda džez. Hra vůbec nerozlišuje rozdílný grip na jednotlivých kolech, slikům je při dešti uměle dotažena přilnavost, monoposty až na minimum mezních situací drží vždy jak přibité i v prudkých šikanách a dokonce i mimo trať, a pokud už jdou do smyku, nedají vám žádnou šanci rozpoznat přicházející drift, a to ani odezvou od gum, ani valivým zvukem namáhaných plášťů.
Taktéž zpětná odezva není zrovna moc citelná ani na maximální hodnoty a na mém Logitechu Momo skoro ani nepoznám najetí na obrubník. Síly na volant pak nepůsobí prakticky žádné. Nemůžu to ale tvůrcům nějak zvlášť vyčítat, protože cílení hry na co nejširší publikum tak, aby si zahrál na první posezení opravdu každý, je jasný předpoklad dnešní doby pro úspěch na trhu, ale citelně lepší force feedback by si hra minimálně zasloužila. Zajímavé, že na PC i konzoli mi s joypadem na nejtěžší nastavení připadl jízdní model o trochu citlivější a náročnější, včetně větší náchylnosti ke smyku.
I když tvůrci dříve využili své hotové modely ze sezóny 2009 v raných fázích hry, tak vězte, že ani později se vozů z minulého roku a ani žádných dalších, např. historických monopostů, nedočkáme, protože tvůrci mají udělenou licenci pouze pro ten současný rok. A pro tu příští sezónu, jak se zdá, vyjde zase samostatná hra, takže z Codies už bohužel zaznělo, že nepočítají ani se žádnými DLC. Nicméně buďme rádi i za to, co je právě k mání, když si můžeme zahrát konečně zase oficiálně posvěcené formulky, ne jen amatérské, byť pečlivě provedené mody do rFactoru a jím podobných her.