Elemental: War of Magic
Mix Heroesů a Civilizace aneb láska na první pohled.
Fantasy mix Heroes of Might & Magic a Civilizace se snaží udělat díru do světa. Oprávněně nebo přerostly nezávislým tvůrcům ambice přes hlavu? Musím se přiznat, že Elemental: War of Magic pro mě byl láskou na první pohled. Po prvním dohrání kultovního Puzzle Questu jsem si totiž vypěstoval nefalšovaný fetiš na nezávislé old-school tahovky s jednoduchým a efektivním technickým zpracováním. Nadšenectví, lehkost, svěží hratelnost – zboží, které se dnes vyvažuje zlatem.
Když už nic jiného, Stardock jsou přesně tou firmou, od níž byste něco takového čekali. Nenechávají nic náhodě a hned zkraje rozvibrují každou buňku hráčova natěšeného těla. Nejprve stylovým intrem s perfektně naléhavým hlasem vypravěče, o chvíli později úvodní obrazovkou, kdy pomalu rolující pozadí s fantasy motivem obestírá epický soundtrack. Bože, od dob Civilization IV jsem tak dlouho nezamrzl před samotným kliknutím na tlačítko New Game!
O to více překvapí, jak hrozná příběhová kampaň je. Ne, ona není hrozná. Ona je přímo katastrofální, tragická, směšná, patetická a k pláči. Jakoby Stardock z mně nepochopitelných pohnutek rozhodli, že všechno, co je na Elemental dobré, z kampaně vyříznou a z toho zbylého odpadu vám naservírují nechutný gulášek.
O příběhu se raději ani příliš rozepisovat nebudu. Stačí poznamenat, že i autor druhořadého braku z univerza Diabla se může vedle tohoto stavět na roveň J. R. R. Tolkienovi. Za šestero řekami, třemi lesy a pěti horami, vyboural se se svojí lodí náš hrdina s důležitým poselstvím o zradě západních člobrdů (ti zlí). I vydává se tedy za královnou pěšmo a když už je u toho, sjednotí pod jedním praporem celý východ (ti hodní), aby to mohl v závěrečném souboji dát sezřat tomu ze všech zlých nejzlejšímu. Uf. Omlouvám se za spoiler, ale asi bych si neodpustil ty vaše obličeje zkřivené zklamáním po několikahodinovém martýriu. Raději hned.
Ale budiž, ono by ještě nemuselo být tak zle. Stardock se alespoň o nic nepokoušejí a plytkých dialogů obsahuje kampaň spíše minimum. Problém je, že abnormálně špatně navržené je i to ostatní. Elemental je komplexní tahovou strategií. Zato kampaň je jakýmsi pokusem o RPG v koridoru s tahovými souboji. Celou hru jdete za nosem. Tam, kde je vám řečeno, postavíte město. O kousek dále vybojujete souboj. A pokračujeme.
Celé je to neskutečně nudné jako jeden velký, osm hodin trvající tutorial. Slůvko „jako" je přitom v předchozí větě dosti podstatné, protože i standardní tutorial by na tom pravděpodobně byl obsahově lépe. Kampaň zazdívá i tu nejmenší šanci na seberealizaci. Výzkum technologií, kouzla, diplomacie, vybavení armády, výstavba měst, další hrdinové... To vše je vypuštěno zcela nebo alespoň zmrzačeno do nepřijatelně povrchní podoby. Docela mě to mrzí, neb jsem člověk, který si na kvalitně prezentovaném single-playeru zakládá.
Na nudu se dá zvyknout, se soubojovým systémem alias třešničkou na dortu je to už bohužel složitější. Jeden by řekl, že na kované tahové klasice, kdy proti sobě stojí dvě armády a střídavě do sebe buší, se toho moc zkazit nedá. A ono to tak asi opravdu je, Elemental se zdá na první pohled v pořádku. To až postupem času si začnete všímat různě divných anomalit. Doteď jsem například nepochopil, proč lučištník s 2,5 pohybovými body dokáže vystřelit a pohnout se o jedno políčko, ale v opačném pořadí mu už ty bodíky na útok nezůstanou.
Frustrující je také ubohá umělá inteligence, která zná jen a pouze taktiku „hrrr na ně", a nemožnost upravit na můj vkus pomalou rychlost hry. To už i 3DO před nějakými patnácti lety dobře věděli, že není radno pokoušet trpělivost hráče. Tahovka prostě musí umět být svižná a akční, několikavteřinové animace jsou dobré leda k pokochání se během prvních hodin hraní.
Ale zanechme plivání jedu a pokusme se hrát s tím, co nám bylo dáno. Elemental dává plně poodhalit svojí kráse teprve ve skirmishi a pochopitelně i multi-playeru. Abyste získali konkrétní představu, hru lze snadno připodobnit k mixu kultovní série Heroes of Might & Magic (důraz na hrdiny, souboje...) a Civilization (budování měst, technologie,...). Stardock se pouze odklonili od hravé, elegantní jednoduchosti a pokusili se téma pojmout poněkud hutnějším, komplexnějším způsobem. Udělali dobře? To se ještě uvidí. Zatím je jisté snad jen to, že do ovládnutí základních herních principů budete muset vložit podstatně více úsilí a času.
Po náhodném vygenerování nové mapy je vám k dispozici jedno město, jeden hrdina a celý svět k dobytí. Elemental klade značný důraz na RPG složku a s hrdiny si vůbec užijete spoustu legrace. Ve městech je možné navštívit obchodníka a za obscénní částky nakoupit vybavení.
Samotná mapa je pak posetá náhodně vygenerovanými monstry a objekty (tzv. goodie-huts). Ty velmi často představují vstup do nějakého questu, ať už se jedná o vybití monster přímo na místě nebo cestu někam dále. Za povšimnutí stojí fakt, že hra se chová velmi dynamicky a generuje monstra i questy průběžně, což může být občas docela otravné. Obzvláště pokud se hra rozhodne, že vám vyplivne hejno nestvůr před bránu města kdesi v dalekém týlu.