Duke Nukem Forever

Tohle opravdu není žert, fakt to hraju! To víte, když si člověk po třinácti letech čekání sedne ke konzoli s nainstalovanou preview verzí Duke Nukem Forever, musí se občas štípnout, jestli to celé není jenom sen. Tak žádné zbytečné zdržování: jak si možná vzpomenete z loňského odhalení, na začátku Duke hraje svojí vlastní videohru v kasinu Lady Killer a ještě si přitom užívá orální sex od Holsomovic dvojčátek, dvou blonďatých sexbomb v oblečcích malých školaček. Takhle nějak Duke trávil celé ty roky od chvíle, co naposledy odvrátil mimozemskou invazi.

I teď za okny vidíte, že nad městem Las Vegas visí mateřská loď emzáků, ale ti prý přišli s dobrými úmysly a sám prezident poprosil Dukea, aby se tentokrát do mírových jednání nepletl. No dobrá - tak se raději svezte zlatým výtahem, jehož stěny jsou oblepené fotkami Dukea s charakteristickým cigárem a komiksovými bublinami zprostředkovávajícími Dukeovy poněkud jednotvárné řeči o "číčách", abyste dorazili přímo na natáčení své soukromé televizní talkshow s názvem "Sakra, už je pozdě".

Jakmile se ale Duke ocitne na místě, televize přeruší vysílání a mimořádně zařadí živé záběry emzáků, kterým se Dukeovo kasino s hamburgerovou tématikou asi zalíbilo natolik, že se v něm rozhodli zůstat. Hra vás instruuje, že musíte okamžitě dorazit na brífink s prezidentem a generálem Gravesem, který stojí v čele vojsk Earth Defense Forces - ale než se vám to podaří, mimozemšťané už naplno spustí invazi a vzápětí máte plné ruce práce.

Prvního dojmu se nezbavíte

Po celou tuhle dobu je těžké zapomenout, že Duke Nukem Forever už je ve vývoji třináctým rokem. Že se teď přiblížilo jeho vydání lze brát jako naplnění závěti devíti vývojářů 3D Realms, kteří na hře dál tajně pracovali i po odchodu svých zaměstnavatelů, za což si později vysloužili poklonu dokonce i od Randyho Pitchforda, šéfa současných autorů hry z Gearbox Software. Na celém tomhle "vývojářském pekle", jak mu Pitchford přezdívá, je ale nejbláznivější jeden strašný paradox - že stáří Duke Nukem Forever se vlastně stalo jedním z jeho určujících prvků.

Protože tohle opravdu je třináct let stará hra. I když autoři nějaká ta prasátka tu a tam namalovali rtěnkou a jinam přidali efekty jako hloubku ostrosti, na každém kroku vás čeká především nasvícení, hranaté předměty, škrobené modely postav a textury tak mělké, jak byste si po vydání Half-Life 2 v roce 2004 už ani nechtěli připustit. Faktem je, že nový Duke mnohem víc než jako současný titul působí coby hra z roku 1997. A jak jsme se přesvědčili během našich devadesáti minut hraní na Xboxu 360, tahle stárnoucí technologie dokonce nedovede zajistit ani stabilní framerate.

Stejně zastaralý je i Dukeův smysl pro humor, všechny sexuální dvojsmysly a narážky na věci, které už dnešní generace hráčů nemůže pochopit - nebo si nad větou "Jsem z Las Vegas a říkám, že tady všechny zabijeme!" někdo ještě vybaví sci-fi film Hvězdná pěchota z roku 1997? A plejáda Dukeových mimozemských nepřátel zase trochu připomíná věci, na které žánr FPS stříleček rezignoval už před lety.

Nepřátelští vojáci se nadnáší a ve vzduchu uhýbají do stran nebo se dost frustrujícím způsobem teleportují po mapě, když to nejméně čekáte. Váš nejčastější protivník, obyčejné prase, se zase naučilo skočit vám přímo před obličej s geometrickou přesností a brutalitou Fienda z prvního Quakea. Možná, že i tohle o něčem vypovídá: autoři si prostě vypůjčili trik ze hry, která vyšla šest měsíců po prvním Duke Nukem 3D, a dnes je už tak zastaralá, že její druhé (!) pokračování můžete hrát zdarma na síti. Ale dost stížností - jaký tedy je Duke Nukem Forever?

Pivo a steroidy

V prvních minutách můžete nepřátele odrážet jen holýma rukama, ale díky tomu si navyknete několika standardním procedurám - třeba že Dukea posilní každé vypité pivo nebo blbosti, jako když se před vámi s vysvětlující cedulkou objeví "nějaký trotl" a hra vás vybídne, abyste mu dali jednu přes držku. Hned zkraje hry objevíte steroidy, které Dukeovi pořádně rozproudí krev, a když o chvíli později vypadnou světla, hrdina si zase vyzkouší svojí infračervenou Duke Vision.

V nedaleké tělocvičně si můžete zvýšit zdraví posilováním a také si tu lze zahrát pinball nebo basketbal, byť se stárnoucím fyzikálním modelem nejsou hody míčem tak snadné, jak by se mohlo zdát. V téhle fázi už si přivyknete na tempo hry: nejprve je třeba vždy projít novou lokaci a zabít všechny emzáky, poté proslídit každý roh místnosti, sebrat všechny bonusy, užít si nějakou legrácku (třeba když přes větrací šachtu zahlédnete pár svůdných lesbiček na posteli) a sem tam vyřešit i vítaný puzzle.