Dragon Age: Procitnutí

Bioware je poslední dobou velmi plodné studio, které pomalu zaměstnává hráče natolik, že ani skoro nemají čas koukat po produktech jiných firem. Během posledních šesti měsíců totiž stihlo vydat dva velké, úspěšné tituly a k nim i plno stažitelných balíčků, jež dále rozšiřují zábavu plynoucí z původních her. Nyní konečně přicházejí i s rozšířením ve formě datadisku, a to pro Dragon Age, které je právem považováno za nejúspěšnější RPG loňského roku. O importu savů a některých novinkách jsme psali již v dojmech, nyní si přiblížíme i ty ostatní a proklepneme si vše pěkně do hloubky.

Procitnutí přímo navazuje na události popsané v Pramenech. Nákaza se smrtí arcidémona sice skončila, ale zbylí zplozenci se rozprchli do přímořských oblastí, kde začali terorizovat okolní vesnice. Vy jako velitel Šedých strážců dostanete za úkol znovu vybudování řádu a zlikvidování zbytků odporu. Váš příjezd do Šedé tvrze se ale vzápětí změní v obranu před nepřátelskou hordou pod vedením podivného zplozence se schopností mluvit. Po odražení hlavního náporu se dozvíte o třech dalších napadených oblastech v kraji – v každém se děje něco zvláštního a otázkou je především to, kdo nebo co za těmito útoky stojí. Vše je potřeba prozkoumat a tím vaše nové tažení začíná.

Dál už vše pěkně odsýpá, nikde nejsou žádná hluchá místa a příběh si udrží vaší pozornost až do úplného finále. Nic není tentokrát tak jasné a teprve konečné rozuzlení odhalí mnohé záměry a motivy vašich protivníků. Závěrečná animace by si na můj vkus sice zasloužila lepší zpracování, ale naštěstí to zachraňuje bohatý epilog, který vás seznámí s osudem vašich společníků a vámi navštívených míst.

Po opuštění Šedé tvrze a návštěvě hlavního města Amaranthine sužovaného pašeráky (tam mimochodem naberete opravdu velkou spoustu questů), se vám otevřou tři samostatné oblasti, které je možné navštívit v libovolném pořadí. Každá z nich je graficky úplně jiná a všechny mají své osobité kouzlo. Tvoří je hned několik lokací a ty rozhodně nejsou jen pouhou recyklací míst známých z Pramenů. Nejvíce mě zaujaly asi Architektovy kobky, které mi v mnohém připomněly slavné Irenicovo vězení z Baldur’s Gate 2 a potom například děsivé Černé mokřiny, jejichž procházení dokáže nahnat i husí kůži. Ale ani Pohyblivý les, kde mezi sebou bojují banditi a lesouni či opuštěné podzemní trpasličí město Kal’Hirol plné duchů zabitých trpaslíků nepatří mezi místa, jež byste chtěli dobrovolně minout.

Během svého putování obdržíte i řadu zajímavých questů. Některé úkoly lze stejně jako v původní hře vyřešit dvojím způsobem, ale takových je jen pár. Hlavu si budete lámat i nad čtyřmi logickými hříčkami, ty ale nejsou nijak těžké, abyste si s nimi po chvíli sami neporadili. V místním hostinci mě pobavila série úkolů od sirotků Nákazy, kteří vás troufale využívají pro své osobní cíle a přimějí vás třeba k ukradení knihy žalozpěvů, nasypání svědících bylinek do postele matce představené či nastrčení strašáka s nožem jedné ženě před dům.

Hra nabízí tři nové dovednosti, 56 nových talentů a kouzel a hlavně šest dalších specializací. Všechny jsou vítaným přírůstkem a hravě mezi stávající repertoár zapadnou. Dají se naštěstí nakoupit v obchodech a není pro ně třeba plnit žádný quest, takže jejich užitečnost oceníte již velmi záhy. Za všechny zmíním například bojového mága, jenž je díky svým schopnostem jako stvořený pro boj v roji nepřátel. Jeho Mrazivý spár ochromující okolní protivníky či aura Živelné bouře, která blízké nestvůry zraňuje silou všech elementů, se po chvíli zařadí mezi nepostradatelná kouzla. Pozadu nezůstal ani Stín, který dokáže být velmi nenápadný a svého soka velmi nečekaně zasáhnout a špatně se nehraje ani s Duchovním bojovníkem spoléhajícím na spojení s Únikem, což mu umožňuje vyhnout se většině úderů či kouzlům a ignorovat brnění.

Dále získáte přístup i pěti k stovkám nových předmětů a okusíte jejich osmou a devátou úroveň. Potěší také možnost ozdobit si štít jedním z několika vzorů podle toho, který se vám líbí nejvíc. S penězi si však tentokrát hlavu moc lámat nemusíte – z většiny nepřátel totiž padá minimálně zlatka a byť se mnohé questy mohou zpočátku jevit dosti finančně náročné (hlavně pokud jde o vylepšování tvrze), na konci budete mít váček plný opravdu víc než dost. Pro představu – za celou dobu jsem utratil zhruba 800 zlatých a ještě minimálně stovka mi jich zbyla na kontě. Drahý je hlavně nákup a výroba run, ale s trochou snahy si stejně nakonec pořídíte všechno, co chcete.

Šedá tvrz se stane vaši základnou, a proto ji budete navštěvovat celkem často. Narazíte tam například na Dworkina, šíleného mistra explozí či jeho trpasličího druha, mistra stavitele. Stranou nezůstanou ani obchodník Herren a kovář Wade, kteří za vámi z Denerimu přicestovali, aby vám pomohli s vaším nelehkým úkolem a výměnou za vzácné materiály pro vás vyrobili několik jedinečných předmětů. Za šest zlatých lze u nich mimo jiné koupit speciální svitek, s jehož pomocí můžete přenastavit body vložené do vašich schopností, a to jak u sebe, tak u vašich společníků. Přiznám se však, že jsem jej za celou dobu nepoužil ani jednou.

K ruce dostanete také tři NPC, s jejichž pomocí budete celý chod pevnosti zajišťovat: správce Varela starajícího se o nejdůležitější záležitosti, madam Woosley, jež má na starosti finance a kapitána Garevela, který má pod palcem vojáky. To, jak vám vládnutí šlo, se v závislosti na vašich rozhodnutích dozvíte až úplně na konci. Dost často jste ale postaveni před morální rozhodnutí, kdy zjistíte, že soucit za každou cenu vůbec nemusí být tou správnou vlastností panovníka.