Disciples III: Renaissance

Ještě citelněji jsou RPG prvky vidět u hrdinů. Kromě ústřední postavy každé kampaně můžete verbovat „obyčejné“ reky, a na výběr máte u všech ras bojovníka, střelce, kouzelníka a zloděje. Výhody a nevýhody prvních tří jsou asi jasné. Zloděj je nejzajímavější: jde sice v boji o celkem slabou postavu (má dokonce míň hitpointů než kouzelník), nicméně zas může vyvádět různé kejkle na hlavní mapě, třeba zkoušet okrást nepřátele.

Jak se budou hrdinové probíjet boji a získávat nové úrovně, rozdělíte jim bodíky do hlavních vlastností a navíc z poměrně flexibilního dovednostního stromu vyberete nové skilly. Drtivá většina je pasivních (bonus k síle, rychlejší pohyb po mapě...) – zatraceně nejdůležitější je přitom zvyšování velení, jinými slovy počtu vojáků, které hrdina vede do boje. Je fajn si rozvoj postavy naplánovat tak, abyste právě „Leadership“ zvedli co nejdřív. Mezi dovednostmi je i pár zajímavých aktivních schopností, třeba teleportace na bojišti, speciální útok, oživování nebo proměna nepřítele v obyčejného vesničana. Kromě toho samozřejmě časem najdete nebo koupíte lepší brnění, přilbu, boty a další výstroj, ale také různé prsteny a amulety či mocnější zbraň.

Rozvoj hrdinů se mi líbí, i když hra stejně vybízí k tomu, abyste obtížnější akce řešili s ústřední postavou a ostatní hrdinové (ač si je můžete verbovat již vytrénované v dalších scénářích) časem hrají druhé housle. V reálu to v mém případě vypadalo tak, že hlavní hrdina běhal po mapě, prosekával si cestu ke splnění primárních i sekundárních úkolů a bojoval s hrdiny nepřátelských frakcí. A za ním cupitali dva tři „slabší“ hrdinové, prozkoumávali ruiny, sbírali poklady a kosili slabší neutrální skupinky.

Celý svět, jednotliví aktéři, i bitky vypadají moc pěkně, tak trochu až pohádkově. A grafika je přitom přehledná, nevtíravá, bez pompézních efektů a přeplácaných scenérií. Vizuálně mě ovšem moc nezaujala města, ale asi je to otázka vkusu. Na druhou stranu jsem si při pečlivějším hraní všímal takových detailů, jako je vizualizace nového oblečení i zbraní jednotlivých hrdinů, cinkání zbroje při přesunu rytířů a podobných kravinek. Možná při čtení o takových detailech mávnete rukou, ale věřte, že jsou to právě tyhle drobnosti, které vytvářejí atmosféru celé hry. A ta je, stejně jako hratelnost, příjemná a povedená.

Hra je kromě toho taky hodně dlouhá, jen u kampaní strávíte desítky hodin. Není divu, když jsem některé náročnější scénáře mydlil klidně pět hodin. A i po odehrání tří kampaní máte teoreticky co dělat, i když pár samostatných misí (single- i multiplayerových) samozřejmě už není takovým lákadlem jako tři propracované příběhy. Každopádně potvrzuji, že hra vás obvykle drží a nepustí: stokrát obehrané (a obvykle nesplněné) heslo „ještě jeden tah a jdu spát“ si budete pořád omílat i tady. Vždycky chcete prostě ještě nakouknout za zatáčku, postavit lepší budovu nebo projít ještě dva boje, když už je ten váš hrdina skoro na 22. levelu a vy víte, že s postupem na tuhle úroveň mu můžete konečně pořídit schopnost oživování...

Je ale škoda, že délka hraní je trochu zbytečně natažena nejen rozsahem scénářů a případně jejich obtížností, ale také zdlouhavostí některých akcí. Třeba pohyb po mapě světa ani po bojišti nejde urychlit. Při loadování hry se také někdy čeká docela dlouho, stejně jako při přepínání třeba mezi obrazovkou města a hlavní mapou. I tak mě ale Disciples baví a obvykle jsem seděl přikovaný k počítači déle do noci, než by jakýkoliv poradce pro stárnoucí hráče doporučil.

Disicples III vlastně nepřinášejí nic moc nového, ale všechno je zabalené do líbivé grafiky a osvědčené principy jsou tam i támhle drobně vylepšeny o nějakou malou novinku či zajímavost. A příjemnou hratelnost kazí jen fakt, že by hra mohla být plynulejší. Volba ze tří obtížností zaručí, že hra sedne každému, a Renaissance by se i díky tomu mohla dostat do širšího povědomí. A taky proto, že teď v letním herním suchu jde o výjimečnou strategii, která by třeba na přeplněném předvánočním trhu nevynikla. Jestli máte rádi kouzla a rytíře a nebojíte se trochu potrápit strategické centrum svého mozku, určitě třetí díl Disciples zkuste.