Disciples III: Renaissance

Třetí díl povedené strategické série zase přináší velkou porci bitev s démony i nemrtvými, propracovaný rozvoj hlavních hrdinů a prozkoumávání obrovské říše. Značka Disciples vždycky stála tak trochu ve stínu konkurenčních Heroes of Might and Magic, i když jednotlivé díly získávaly u kritiků velmi dobrá hodnocení. Nešlo ale obvykle o hru pro široké masy. Aktuální třetí díl by ale mohl oslovit hodně hráčů lačnících po pěkné porci fantasy bitev. Už proto, že slavnější řada „Heroesů“ docela dlouhou dobu nic nového nenabídla.

Fantaskní říše netrpělivě čeká, co přinese pád hvězdy a posel všemohoucího boha, kněžka Inoel. Základní principy hry jsou takové, jaké byste u hry tohoto žánru čekali. Jde o fantasy strategii rozdělenou na jednotlivá kola, v nichž přesunujete své armády a zvelebujete města. Respektive v případě Disciples III jen jedno město – vaši hlavní metropoli. Ale stejně jako v předchozích dílech tu najdete jistá specifika.

Hra je například mnohem více vázána na hlavního hrdinu. Jedinečného reka provedete v každé ze tří kampaní od opatrných začátků až po velkolepé bitvy v posledních scénářích. Do rukou se vám dostane nejprve statečný rytíř doprovázející Inoel za jejím posláním, pak cílevědomý pán démonů a nakonec elegantní elfí lord. Tažení na sebe dějově navazují, ale nic – kromě drobného upozornění – vás neodrazuje od hraní na přeskáčku.

V první misi každé kampaně si trochu osaháte nový styl hraní, a obvykle budete mít na vše dost času. Pokud se tedy do hry nevrhnete hned na nejvyšší obtížnost. A v dalších budete plnit hlavní a vedlejší úkoly a cupovat na kousky soupeře. A nebo oni vás. V líbivé krajince jsem si tak se svým rekem a několika málo jeho věrnými mohl zpočátku v klidu prozkoumávat zříceniny a hřbitovy, rozhlédnout se z rozhledny a odkrýt část mapy, získat trochu moudrosti v tajemné kapli, nebo na několik tahů posílit své vlastnosti v zájezdním hostinci. Až časem hra nabere větší tempo a vy si budete muset hlídat víc míst a přístupových cest, aby vám nepřítel nevpadl do nechráněného města.

Odlišností od Heroesů je i jinak pojaté získávání surovin. Už se nebudete mydlit o každou jednotlivou pilu, kamenolom či důl. Tady stačí vždy zabrat kontrolní bod na mapě, pod který spadají všechny zdrojové budovy v okolí (hraje se tu se zlatem, kamením a třemi druhy magické energie). Samozřejmě to trochu mění taktiku a zvlášť v obtížnějších misích, kdy přemýšlíte o každém tahu, se budete snažit co nejdřív zabrat tyhle důležité body a zajistit si přísun surovin. Obsazené kontrolní body chrání speciální magický strážce, který si poradí se slabšími protivníky. Abyste odrazili i nájezdy silnějších nepřátel, můžete k magickému strážci přidat posádku vojáků. Stejně jako do měst.

Po mapě světa jsou rozesety tlupy neutrálních potvor, které obvykle hlídají přístup do další části světa nebo prostě třeba jen stojí před slepou uličkou s pokladem. Ani už zmíněné ruiny či opuštěné věže nejsou bez nebezpečí – i jejich tajemství a bohatství obvykle hlídá pár nepřátel. Samozřejmě časem potkáte i silnější soupeře: prostě narazíte na aktivní partu znepřátelené frakce vedenou umělou inteligencí. Tak jako tak si užijete střetů až až.

Bitvy jsou vlastně hlavní součástí téhle hry a probíhají vcelku tradičně. Po bojišti rozděleném na šestiúhelníková políčka přesouváte své vojáky, útočíte (nablízko i z dálky) na protivníky, občas zakouzlíte nějaké to posilující či útočné kouzlo a léčíte kamarády, případně použijete magickou runu. Příjemným zpestřením jsou speciální pole posilující útok či magii, trochu nesmyslně naopak působí, že i přes evidentní překážky (balvan, socha) můžete vesele střílet. A pozor: boje se přímo účastní i hrdinové! Více o tom na další stránce recenze.