Dante's Inferno
Čert vem God of War!
God of War. God of War. A ještě jednou God of War. Když jsem si zpětně pročítal své zápisky z prezentace Dante’s Inferno, šestkrát jsem v nich měl o různých aspektech hry napsané „jako v GoW“. Dante’s Inferno je brutální akční third-person akcí od EA (resp. tvůrců Dead Space) a jedná se o (lehce hollywoodskou) adaptaci Danteho Alighieriho Božské komedie.
Vžijete se do role Danteho, bývalého křižáka a nadpozemsky zdatného bojovníka, kterému Lucifer sebral jeho životní lásku Beatrice a chrabrý Dante se tudíž vrhne za její záchranou přímo do pekla. Bude se muset prosekat devíti pekelnými kruhy (neplést se sedmi smrtelnými hříchy), které zde ve hře představují vlastně devět různých lokací, de facto úrovní. Na prezentaci se autoři pochlubili kruhem prvním – předpeklím, a kruhem pátým – hněvem.
Novinářské demo začalo na palubě Chárona, obřího démona potopeného v řece Styx, který na své korunce převáží duše do pekla. Už tam na Danteho začali vyskakovat první nepřátelé, z nichž nejvíce v paměti utkvěla mrtvolná miminka s čepelemi namísto horních paží. Prý nepokřtěná batolata. Na pevnině, na druhém břehu Styx, se na Danteho vysypala hromada dalších nepřátel, z nichž mimochodem po zabití vypadávaly kuličky se zdravím. Řekl tu někdo God of War III?
Následně se na Danteho vyřítil i menší boss, jakýsi přerostlý pekelnický minotaur s řidičem na hlavě. Dante musel kombinovat své výpady i s úskoky a jak bestii srazil do kolen, zlikvidoval jejího páníčka a ujal se kontroly nad vozidlem. Následně na minotaurovi vylezl po kolmých rozpadajících se věžích až do paláce krále Mínóa, soudce všech nových duší v pekle.
Souboje v Dante’s Inferno jsou impresivní a zároveň i lehce ovladatelné (po vzoru God of War). Dante skáče, dělá salta, běhá, takřka létá a s elegancí baletky tancuje mezi nepřáteli. V tlapách svírá mohutnou kosu, se kterou porcuje oponenty jak na běžícím pásu. Stejně jako Kratos v God of War, i Dante umí pekelníky vyhodit do vzduchu a tam je mydlit kosou nebo si je přitáhnout na vystřelovacím řetězu.
Kromě kosy nosí za pasem i posvěcený kříž, který tady plní funkci zbraně na dálku. Vystřeluje totiž jakýsi požehnaný proud světla a zejména na početné nepřátelé (třeba mimča) funguje, protože má slušný rozptyl a své cíle na chvilku ochromí. Samozřejmě nechybí ani různá komba mixující kosu a kříž. Je radost se na ta brutální jatka dívat. Ani mi nevadila ta neskutečná tunelovost a absence svobody - totiž že Dante někam přišel, vyhupsli na něj nepřátelé, dveře se zavřely a nešlo jít dál, dokud nebylo vymalováno. Bitky jsou tak akční a tak ohromující, že mě zcela pohltily.