Dante's Inferno

Zmiňované setkání s králem Mínóem bylo fantastické. Ve hře byl král vyobrazen jako slepý černý obr s řetízkem z lidských těl. V první fázi souboje se Dante spíše jen vyhýbal jeho útokům, jenomže pak Mínós strčil svůj obličej až Dantovi pod nos, ten příležitosti využil a přestoupil do ofenzivy. Ze všeho nejlepší bylo finále souboje, kdy náš geroj, samozřejmě v rámci klikací minihry ala God of War, začal poskakovat po síni a mlátit Mínóa po hlavě. Až jej takřka paralyzoval, posléze narazil jeho jazyk na ozubené kolo, uvedl mechanismus do pohybu a z jedné královské hlavy udělal dvě. Parádní podívaná. A to šlo teprve o první kruh pekla.

Pátý, totiž hněv, byl ještě temnější, zvrácenější a akčnější. Na začátku levelu Dante narazil na člověka jménem Filippo Argenti, nebo spíše jeho duši. Protože se očividně jednalo o hříšníka a Dante byl samozvaným vykonávačem dobra, hráč dostal na výběr mezi očištěním Fillippa nebo potrestáním. Zvolena byla druhá možnost a Dante nešťastníkovi vrazil svůj kříž do lebky. Auvajs.

Následně se Dante setkal s Phlegyasem, dalším kolosem, ze kterého při souboji byla vidět pouze jeho megalomanská hlava – zbytek těla se na obrazovku prostě nevešel. Prostě jako by bossům v God of War z oka vypadl. Hlavního hrdinu se snažil utlouci svou obří rukou nebo usmažit svým žhavým dechem a aby toho nebylo málo, Dante se musel neustále ještě vypořádávat s nabíhajícími nepřáteli.

V jeden moment na něj takhle vyskočila i jakási neskutečně tlustá, hnusná a nahatá kráva chodící po dvou, která své nepřátelé likvidovala svými ze chřtánu tryskajícími sekrety. Dante ji nakonec rozpáral břicho a povedlo se mu skočit na hlavu obra Phlegyasa, který se vydal přes most směrem k ohromnému městu symbolizujícímu zbývající čtyři kruhy pekla. Kamera se začala postupně oddalovat, až i z Phlegyasa byla jen malá tečka a přede mnou se odkrylo neskutečně monumentální, leč zároveň i depresivní centrum pekla.

Ruku na srdce, z prezentace jsem si odnesl dojem, že co do herních mechanik snad už ani nešlo vytvořit okatější kopii God of War než je Dante’s Inferno. To ovšem v žádném případě neznamená, že by příští rok mělo jít o špatnou hru – ba naopak, EA udělali velký dojem. A faktem je, že zasazení a příběh jsou diametrálně odlišné než v Kratosově dobrodružstvích. Dante’s Inferno je brutální, divoké, sexy... a uspokojující. Čert vem God of War!