Crysis 2 - dojmy ze singleplayeru

Je to docela zajímavá náhoda, že když Eurogamer od EA dostal oficiální možnost otestovat PS3 verzi Crysis 2, prakticky zároveň propukla kauza okolo uniklé bety (z níž seriózní média nic nenahazují). Někdo z vás tak Crysis 2 možná už hraje, ale ti, kteří si raději počkají na 100% dokončený a vyladěný produkt, možná vezmou zavděk našimi dojmy z jedné singleplayerové úrovně.

Tato mise byla situována převážně do podzemních lokací pod povrchem postapokalyptického New Yorku, však to dobře ukazuje, že se v kampani nepodíváte jen směrem nahoru, ale také směrem dolů, pod povrch země. V kůži a nanoobleku hlavního hrdiny s přezdívkou Alcatraz jsem si tak prošel spletité tunely bývalé funkční podzemní dráhy a sem tam jsem nakoukl i do rozlehlejších, vesměs propadlých a probořených prostor pod velkoměstem, kde bylo možno skrze díry zahlédnout právě i ty charakteristické mrakodrapy a budovy, kam se podíváte v jiných úrovních.

Připadal jsem si v tom futuristickém obleku a v té zkáze zničeného města kolem skoro jako mimozemšťan, však jsem tak musel svému průvodci v úrovni, panu Hargreaveovi připadat. Na tuto postavu si asi budete muset dát velký pozor, protože mi připadlo, že ta katastrofa kolem na něj moc velký dojem nedělá a spíše ho zřejmě zajímá, jak by se dali mimozemští vetřelci nějak využít a zpeněžit.

Pokud bych měl něco vyzdvihnout, co mě padlo hned do oka, byla by to určitě skvěle nastíněná pochmurná atmosféra dějiště hry. Však co chvíli něco hoří, doutná, kolem kape a teče voda z poškozených vodovodních řadů a občas jste svědky myriád malých nehod, jako třeba když se kousek od vás zřítí vlak metra a už tak zdecimované prostředí ještě více poničí a zapálí. Jo, tak tohle technické služby města New Yorku budou tedy pěkně dlouho zametat!

Mým úkolem v misi bylo pokud možno najít postrádanou skupinku vojáků, která se dříve ztratila od své jednotky. Načež pak samozřejmě ještě přibyla navržená likvidace několika mimozemských oblůdek, což byl, jak jsem pochopil, prvotní úkol té vojenské jednotky, s nímž však moji pomoc velkoryse přivítali. Přece jen i tady platí, že víc hlav víc ví a víc hlavní víc zabíjí. Každopádně mi přišlo, že i ten malý výběr nepřátelských mimozemšťanů v úrovni, disponoval dosti tvrdou slupkou, kterou jsem docela zdlouhavě oloupával, a jejich schopnosti rozhodně nejsou tak omezené, jako ty naše pozemské.

Měl jsem tu čest ponejvíce s takovými robotickými mechy na dvou hbitých nohách, kteří ve svém chování byly všechno, jen ne předvídatelní. Však jednou se ke mně jeden přímo a rychle rozběhl, že jsem měl co dělat, abych to ucouval a ustřílel, ale jeho kolega se naopak k blízkému seznámení třetího druhu neměl a raději útočil na větší vzdálenost. To mě i trochu rozčilovalo a samozřejmě udržovalo v napětí. Nikdy jsem nevěděl, co mi protivníci nepěkného provedou. Každopádně zamíření na jejich končetiny pak vždy přineslo to správné ovoce.

Došlo mi také, že v Crysis 2 asi nebude platit ta klasická formule netaktických stříleček, že zpoza rohu pokropíte všechno, co se pohne, a spolehnete se, že než vám dojde munice, tak vykosíte naprosto vše v blízkém okolí. Tady jsem pochopil, že na vyšší obtížnosti je třeba s rozmyslem přesné mušky na určitá místa nepřátel, protože ti jsou proti standardní kropičce většinou zčásti imunní.