BioShock 2

Zatímco první BioShock si svá překvapení nechával až na konec příběhu, u druhého dílu si 2K Games začali s hráči hrát ještě před vydáním. V prvních trailerech a preview článcích jsme byli vývojáři drženi v dojmu, že úhlavním nepřítelem v příběhu bude jedno z dospělých děvčátek vysvobozených na konci prvního dílu. Ale jak ukázala předváděčka, podmořské město má ve skutečnosti úplně jiného zákeřnějšího vůdce.

Kdo tedy převzal vedení podmořského města Rapture? Tentokrát psychiatrička a Ryanova bývalá politická rivalka jménem Sophia Lamb. Deset let po událostech z prvního dílu se propracovala na vůdcovskou pozici a začala prosazovat svou vizi světa, v němž si všichni vzájemně pomáhají. Opět krásná myšlenka, která opět skončila strašně špatně. Zároveň na svou stranu získala nové strážkyně tamní ekologie, které mají úkol zařídit relativně bezproblémové obchodování s genetickým materiálem ADAM. Místo nabušených "Velkých Taťků" mě čekaly stejně nepříjemné "Velké Sestry".

Při hraní jsem se vžil do role prototypu Big Daddyho a hlavním úkolem bylo nalézt holčičku, kterou jsem kdysi před deseti lety měl na starost. Abych svého cíle mohl dosáhnout, potřeboval hlavní hrdina pravidelný přísun ADAMu a tak jsem se opět dočkal osvědčeného zachraňování, případně likvidování malých holčiček sbírajících tuto látku. Sophii Lamb se moje chování samozřejmě ani trochu nelíbilo a to byl hlavní důvod, proč se mi každá z Velkých Sester snažila dostat na kobylku.

Sophia a její věrné následovnice nebyly jediné, kdo mi chtěl vnutit své myšlenky a vize. Andrew Ryan je sice již delší dobu mrtev a asi by se převracel v hrobě, když by zjistil, co se začalo dít s jeho městem. Kolektivismus prosazovaný diktátorskou Sophií je přesným opakem jeho vysněného objektivismu. Navštívená místa přesto stále obsahovala mnoho pozůstatků starého režimu. Převážně různé prezentace odrazující děti od zlého suchozemského světa, filmečky o vzniku Rapture a videa propagující Ryanův utopistický režim. Většinou zpracována stejným způsobem, jako úvodní filmeček z prvního dílu. Noví hráči, kterým unikl první díl, tedy nebudou mít problém pochopit zamotanou historii Rapture.

Druhé dědictví původního města, které čekalo za každým rohem, byly zástupy agresivních Splicerů. Obyvatel závislých na ADAMu, jejichž hrátky s genetickým inženýrstvím neskončily zcela ideálně a dle představ. Bohužel převážná část z viděných protivníků byli staří známí z prvního dílu. Ovšem opět potěšila možnost skrývat se před akcí chvíli ve stínech a poslouchat jejich tragikomické dialogy odhalující dění před naším příchodem.

Vzhledem k množství protivníků jsem ocenil možnost hrát za téměř třímetrovou potvoru v ocelovém obleku. A protože se jednalo o prototyp, doznal Big Daddy určitých vylepšení oproti kolegům z prvního dílu. Jednak se nový "taťka" dokázal pumpovat všemožnými plasmidy. Což ovšem uměl již hrdina prvního dílu, takže ač se jedná o novinku pro danou postavu, hráči nic nového nepřináší. Z hlediska hratelnosti ovšem přibyla možnost používat zbraně a plasmidy zároveň.

Zbraně, které jsem měl možnost vyzkoušet, se neskládaly z klasických kousků, které lze nalézt v každé druhé FPS. Náš Big Daddy s sebou nosil svůj specifický arzenál. Na prvním místě zaujal obří vrták, jenž porcoval protivníky s překvapivou brutalitou. Ale jeho používání mě nechávalo příliš odkrytého a tak jsem záhy přešel ke střelným zbraním. Mezi nimi čekala obří harpuna, ze které by měl radost i Predátor. Případně se hodí pořádný minigun. Do každé zbraně šlo opět nalézt několik druhů munice, z nichž každá se hodila pro jinou situaci a druh nepřátel. A všechny bylo možno v průběhu hry upgradovat, a to hned třikrát. Takový plně vylepšený vrták dokázal mimo jiné odrážet střely protivníků.