Battlefield 1943

EA snad vysypali plný pytel multiplayerových arkádiček, protože po striktně počítačovém počinu Battlefield Heroes vydali velmi podobnou hru Battlefield 1943 (nyní vyšla pro konzole, na PC přijde v září). Nenechte se ale mýlit, jedná se toliko již o placený a taktéž nevážně pojatý titul, zaměřený výhradně na online bitvy až ve 24 hráčích na pacifickém bojišti roku 1943. Nová hra by se dala brát jako nástupce Battlefieldu 1942, od něhož si vzala základ pro své mapy a herní režim, nicméně ročník 1943 je spíše jiným titulem, poplatným svému arkádovému zaměření.

Battlefield 1943 má totiž mnohem menší záběr, neboť je výhradně šířen jako stahovatelná arkádová střílečka z pohledu první osoby zaměřená jen a pouze na multiplayer. Vlastně jediný offline režim je pouze úvodní tutoriál, jinak hra dále nabízí již jen pouhé dva módy pro online válčení. Tím hlavním je klasické dobývání základen nazvané Conquest, protože mapy těchto důležitých bodů obsahují hned několik. Vždy se hraje na dva týmy, přičemž podle počtu zabraných základen se vždy odvíjí množství tzv. tiketů, tedy vstupenek pro respawny, což je vlastně pro sérii Battlefield typické.

Čím více základen v týmu zaberete pro své barvy, tím získáte do banku větší počet tiketů a samozřejmě si k tomu můžete vybírat z více míst na mapě, kde se po zabití znovu objevujete. Pokud pak jedna strana všechny své vstupenky vyčerpá, což je indikováno přehlednými grafy na obrazovce, je poražena. Následuje pak další kolo, kdy si týmy vymění role. Můžete se totiž přidat jak na stranu amerického námořnictva, tak i japonské císařské armády, což jsou dvě strany mince zobrazovaného konfliktu.

Variabilitu hře dodává trojice různých specializací vojáčků s odlišnými zbraněmi, když je na výběr střelec, pěchota a průzkumník, a to prosím i při každém novém respawnu. Zatímco střelec je díky své pušce s bodákem vhodné na blízko i daleko takovým univerzálním pracantem, pěchota se samopalem a bazukou je zvláště vhodná na blízký boj a ničení vozidel. Podobně průzkumník s odstřelovačkou a pistolí je tak silný v kramflecích pouze v úkrytu a na dlouhé vzdálenosti. Všichni svorně pak umí taktéž vrhat ruční granáty, kterých, stejně jako munice, mají neomezeně.

Přitom každá z postav kromě svých ručních zbraní disponuje ještě jednou speciální vlastností. Střelec tak může střílet ruční granáty i ze své pušky, čímž jim rázem dodá delší dolet, než kdyby je házel přímo z ruky. Pěchota má zase v kapse opravárenský klíč, kterým dokáže spravit poškozená vozidla po zásahu a konečně průzkumník nosí nálože, které může na dálku odpalovat.

Díky těmto třem odlišným postavičkám je hraní za každou z nich krapet odlišné a příjemně to koření hru, tedy pokud vezmete zavděk jejich alespoň občasným střídáním. V tomto kvituji, že tvůrci upustili od možnosti skákání, které by velice znesnadňovalo zasažení, protože by na mapě neustále hopsalo stádo králíků. Já si nejvíce oblíbil průzkumníka, jehož styl boje mi hodně sedl. Nemusel jsem se tak nikam hnát, a např. pěkně v poklidu a potajmu jsem obsadil nepřátelskou základnu a rozmístil nálože kolem vlajky uprostřed.

Ukrytý v patře jsem si pak počkal na přepadové komando nepřítele, které se hnedle napakovalo k vlajce, aby základnu uzmulo zpět do svých barev. Odpálení náloží pak zajistilo takřka kompletní likvidaci čtyřčlenné hlídky a jediného přeživšího jsem pak vyřešil za pomoci odstřelovačky jednou pěkně mířenou přímo do čelíčka. Díky průzkumníkovi totiž hra nabízí velmi dobrou atmosféru i samostatně působícím hráčům, kteří raději jednají na vlastní pěst.