Skip to main content

Assassin’s Creed: Brotherhood

S více překvapeními, než byste čekali.

Přiznám se, že ještě před E3 jsem měl Assassin’s Creed: Brotherhood pouze za jakési rozšíření Assassin’s Creed II, za víceméně datadisk, jehož hlavním přínosem měl být multiplayer. Jenomže pak mě Dan Gardener, přední PR chlapík z Ubisoftu, zavedl na dvě separátní předváděčky Brotherhoodu a ještě než mě nechal jít se kochat, pravil: „Tohle není datadisk. Tohle je plnohodnotná nová hra.“ On je za podobné řeči samozřejmě placen, ale vtip je v tom, že jeho slova teď musím na základě skoro hodinového dýchánku s hrou potvrdit a nikdo mě za to platit ani nemusí.

No dobře, a teď si budu možná trochu protiřečit, ale pokud pro vás nový Assassin’s Creed znamená nového protagonistu v novém světě, budete zklamáni. AC Brotherhood se bude opět točit kolem Ezia z dvojky a opět bude zasazeno do Itálie, konkrétně do Říma převážně první poloviny šestnáctého století. „V Bortherhood bude herní prostředí větší než kdy předtím,“ líčil Gaelec Simar, hlavní designér misí, v naší komorní předváděčce jeden na jednoho, „Řím bude třikrát tak velký jako Florencie ve dvojce.“

„Používáme stejný engine, a proto nám zbrusu nový Assassin’s Creed zabírá pouze rok ve hře, ačkoliv nabídne legitimní kampaň na patnáct hodin a vše další, co dělá celou novou hru celou,“ vyvracel Gaelec možné vnímání hry jako datadisku a já jen dodám, že vizuálně je Brotherhood skutečně k nerozeznání od dvojky. Jistě tu nějaká vylepšení budou a ubisoftí grafik by mě teď propleskl za to, že jsem nerozeznal ty desítky nuancí oproti minulosti, ale celkový kukuč dojem na mě hra udělala stejný jako její předchůdce.

„Ukážu ti teď pasáž, co bude jako čtvrtá mise ve hře, takže skočíme přímo do dění a Animus tudíž neuvidíš,“ pravil Gaelec a spustil hru, která mě vzala do vily Monteriggioni, kde zrovna Ezio nahé krasotince v posteli vysvětloval, že ty rány zvenku nejsou ničím důležitým, a že neexistuje důvod k tomu nepokračovat s jejich záležitostmi. Jenomže pak přišla rána ještě jedna, dělová koule prorazila skrze zeď do Eziovi ložnice plné vášně (anglicky „cock-block“) a on vystartoval ven. Jeho vila byla v obležení, ale ne ledajakém – armáda o tisícovkách vojáků se shromáždila před branami a byla k nezastavení. Celé Eziovo panství šlo do háje, domy hořely, obrana padala, lidé zděšeně pobíhali všude kolem a Ezio věděl, že je musí odsud bezpečně dostat.

I vyběhl z vily, „a tady ti ukážu jednu z novinek v Brotherhood,“ řekl Gaelec a skočil na koně. „Spousta hráčů si o to říkala a tak jsme jim vyhověli – na koni nyní budou moci jezdit i ve městě, prchat z míst činu a konečně z něj také budou moci efektivně vraždit.“ Hodí se zmínit, že při urbanistickém konění se hra potají přepnula do trošku jiného módu než při pěším přesunu, takže byl pohled na uhánějícího hřebce akčnější a také jízda se dala lépe ovládat.

Ezio se tedy k dobývaným hradbám dostal během několika vteřin, seskočil z pohybovadla, hupsnul na jednu ze stříšek, z ní se začal sápat po hradbách nahoru, ale zrovna v ten moment do zdi udeřila dělová koule, vznikla v ní díra a Ezio sletěl zpátky na zem. „V Brotherhood budeme mít více skriptů než kdy předtím,“ okomentoval nevyhnutelnou scénu Gaelec a Ezia dostal na jednu z věží. Tam se ujal kontroly nad dělem a začal pálit po nepřátelském vojsku; jeho odražení však bylo utopií. Kanón se hýbal i nabíjel tuze pomalu a ačkoliv Ezio dokázal zničit asi šest nepřátelských děl a dokonce i jednu invazní věž, nepřátelské vojsko mladého ambiciózního generála Borgii se sunulo dále a jedné z dobyvatelských věží se podařilo vylodit vojáky na hradby.

Ezio tedy musel zanechat palby, vytáhnout meč a věnovat se přímé konfrontaci. Ne, základ soubojového systému, soudě dle E3 dema, není v Bortherhood pozměněn a ano, Ezio opět může vyjít jako vítěz z bitky i proti dvaceti, protože na něj v jeden moment zpravidla útočí jen jeden oponent. Někdy tedy dva. Ale to už jde fakt do tuhého.

Novinky jsem ale rozhodně zaznamenal. Ezio třeba umí nové odzbrojovací chvaty a jednou takhle vyrval těžkooděnci obří sekyru z rukou, zasekl mu jí mezi krk a rameno, a čepel sjela oběti až po pás. Ještě více mě ale potěšila možnost sekyru následně mrštit po dalším nepříteli a na místě jej připravit o život.

„Chceme nyní odměňovat bojovníka, který zaútočí jako první,“ vysvětloval jednu ze soubojových novinek Gaelec a ukázal, co se stane, když se Ezio nekompromisně jme svého oponenta rubat jako první – nepřítel má co dělat, aby aspoň útoky odrážel a konečně stejně padne. „Taky pokud zabiješ hned několik nepřátel v krátkém časovém horizontu, síla Eziových útoků se zesílí,“ popisoval Gaelec variaci na Berserk mód a abych povídání o násilí, železu a krvi zakončil, ještě zmíním, že hra nyní, díky posunu v čase, nabídne třeba pušky a pistole již nyní budou na denním pořádku.