Army of Two: The 40th Day

Bezva fintu lze samozřejmě s úspěchem použít i při osvobozování rukojmích, jež si nepřátelské síly často berou, jakkoliv v rozvalinách, evokujících zemětřesení, jinak nebývá ani živáčka. Vychytralejší je ale tiché plížení v pokleku, kdy se můžete nepozorovaně dostat až za záda nejbližšího člena stráže a poté ho pěkně chytit do kravaty. Pokud představuje nejvyšší hodnost, ostatní podřízení zvednou sami pracky nahoru, takže je parťák pohodlně sváže, popř. lehce odpraví.

Se škrceným nebožákem lze udělat to samé, ale po zvukové stránce jsem osobně shledal mnohem líbivější typické křupnutí při lámání jeho vazu. Čímž jsem rád "odměnil" tyto troufalce - za stresování nebohých civilů, kterým vedle střechy nad hlavou vlastně spadlo i celé sousedství. Jaké nakonec bylo moje překvapení, když o pár čtvrtí (a levelů) dále mi najednou přiběhli neohroženě pomoci právě ti civilisté, které jsem dříve osvobodil. Pěkné!

Hodnost nepřátel lze snadno odvodit podle mohutnosti jejich výstroje, eventuálně si na pomoc přizvete zdejší GPS systém převzatý z minula. GPS mód vám ukáže nejenom jejich prýmky, ale také jejich postavení, takže je v tomhle režimu vidíte i za zdmi. Systém vám podá pomocnou ruku i skrze indikační ukazatel se stanovením směru dalšího postupu, byť zabloudit je tady zhola nemožné.

Rabovat bedýnky i zachraňovat rukojmí rozhodně doporučuji, protože za to jednak přijdete k velkým penězům, ale hlavně ke gratis upgradům svých zbraní, jež opět vylepšují charakteristiky každého kvéru skrze lepší hlavně, pažby, větší zásobníky, pancéřové štíty, zaměřovače, různá zbarvení, apod.

Právě na to se vám finance, mimo jiné získané za každý splněný úkol, velmi hodí. A nutno říci, že oproti předchůdci se v šustivých papírkách doslova topíte. Na druhou stranu došlo k přiškrcení odemykání nových zbraní, takže minimálně první třetinu vašeho putování zde zase není moc věcí, za co ve zbraňovém obchodu utratit nabytý kapitál. Upgrady jsou ale na zbraních dosti znát a to dokonce i podle jiného zvuku střelby.

Však taková automatická puška je záhy mnohem více účinná, než na začátku hry a je výborné, že se do nakupování a ladění výzbroje můžete pustit kdykoli. Stačí jen přivolat parťáka k sobě a požádat ho o svolení. Což je políček pro ty blázny, co trpí nákupní horečkou a neustálým aktivováním shopu by kouskovali hru. Bez potvrzení partnera mají s vylepšováním utrum.

Zbrojní arzenál je velice podobný prvnímu dílu, tedy se širokou nabídkou pušek, samopalů, kulometů, brokovnic, odstřelovaček a fajnovek typu granátometů a RPG, což má být standardně nejsilnější flusátko v nabídce. Unikátní je přitom např. velký šroubovák, volitelný to doplněk místo bajonetu. Přitom unesete jednak hlavní zbraň v podobě vybraného automatu a dále pomocný kvér, jenž ale může představovat pouhopouhá jedna za tří slaboučkých pistolí, což je docela zbytečné okleštění. Mít např. dvě různé a vytuněné pušky by bylo jistě vhodnější.

Zachraňuje to, kromě slotu pro těžkou zbraň typu RPG a podobných, ještě čtvrtá kapsička, díky níž můžete vesele sbírat zbraně po padlých a dočasně (do vypotřebování nábojů nebo přezbrojení) je používat na jejich kamarády, popř. umístit sem i druhou hlavní zbraň. Samozřejmě nechybí ani alternativa házení granátů stejným způsobem jako minule, tedy v duchu viditelné trajektorie á la Gears of War.

Rozhodně ale nečekejte od zbraní nějaké akurátní parametry, na to se tady nehraje, a je to asi i dobře. Však na pohled obyčejná brokovnice střílí velice přesně i desítky metrů daleko a na tuto vzdálenost jí rozhodně i bez vylepšení nechybí velká účinnost. Oproti tomu granáty jsou spíše na efekt a nemají takový účinný rozptyl, jaký bych si představoval.

Za sebe musím naopak říci, že mi tady trochu chybělo to klasické, nejenom typové rozdělení, v němž je brokovnice či pistole účinná pouze na blízko. Nebo fakt, že odstřelovačka stále nemá žádaný plynulý zoom. A v neposlední řadě, že je spousta upgradů trochu nečitelných. Ano, sice všude vidíte, jaký dopad má případné prodloužení hlavně např. na přesnost. Ale ztrácí se tu lepší povědomí, proč jsou např. dražší upgrady tabulkově horší jak ty levnější.

Se zbraněmi se pojí jedna nepříjemnost, totiž chybné vyhodnocování střelby, pokud se kryjete za nižší překážkou, nebo stojíte za rohem nějaké stěny. Mnohokrát se mi totiž stávalo, že jsem v zaměřovacím křížku jasně viděl nepřítele a hlaveň měl mimo překážku, jenže stejně jsem střílel akorát do zdi. Nechybí poklek za nižším objektem, kde sice můžete střílet v relativní ochraně přes hlavu, ale kamera bývá v takovéto chvíli velice neposedná, takže mi obří potetovaná paže mé postavy zacláněla ve výhledu, ve kterém jsem měl pouze kresbičky z tetovacího salonu.

Jinak je systém krytí beze změn převzat z jedničky, kde si ale takovéto potíže se střelbou a kamerou nevybavuji. Postava se tudíž sama přisune za překážku, popř. ji lze dopomoci tlačítkem. Při sprintu se zase efektně sklouzne do krytu, za vybraný objekt, při současném schování se před palbou nepřítele, což lze okořenit ještě efektními parakotouly.

Za zmínku stojí šikovná možnost dočasně sundat na zbrani namontovaný optický zaměřovač, který se sice výborně hodí pro střet na větší distanc, ale pokud je nepřítel hodně blízko a ve větším počtu, ztrácí zaměřovač svůj glanc. Nebo brutální výpad puškou při boji nablízko, s namontovaným bajonetem, který skrývá zvláštní, až sadistické potěšení. Ve kteréžto kapitole je pamatováno ještě na nekompromisní tečku okovanou botou - směrem k ležícímu soupeři.

Zatím vlastně mluvím pouze o střílení a akci, když jsem ještě ani nenačal příběh. Jenže to přesně ukazuje zaměření hry. I když nebudete díky chybějícím titulkům vůbec vědět, proč kosíte jednoho protivníka za druhým a proč se brodíte zničeným městem, stejně to nevadí, protože nějaký děj tu zkrátka hraje až druhé housle.

Filmečků moc není a příliš toho neukážou, tedy vyjma toho, jak se s chutí připravujete na další boj. Jediným zpestřením jsou snad jen místa, kde se láme chleba. Tedy rozumějte, je to tak, že v určitých okamžicích se musíte např. rozhodnout, jestli postavu, kterou jste chvíli předtím potkali, necháte žít, nebo nikoli. Třeba díky tomu, že likvidaci dostanete z velení vaší nové soukromé vojenské organizace TWO (Trans World Operation) rozkazem. Dopředu ale nelze dost dobře pochytit, jaké že je správné rozhodnutí, protože ono někdy ani to dobré prostě není.