Arcania: Gothic IV
Pozorovali jsme, hráli jsme, zpovídali jsme.
Na úvod bych rád rozdal uklidňující prášky pro všechny fanoušky prvních dvou Gothiců, kteréžto hry udělaly Gothic Gothicem – ani JoWood, ani Spellbound, ani DreamCatcher a dokonce ani Paroubek se nesnaží vašeho miláčka zahubit, vykuchat, osekat a následně amatérsky slepit zpět dohromady, jen aby se prodával „u těch blbejch Amíků“. Oni vývojáři se opravdu snaží. Oni opravdu chtějí udělat dobrou hru, která kromě zelenáčů potěší i vás. Hej, skutečně budete moci vypnout mini-mapku a hrát bez popisků! Na E3 jsem s Arcania: Gothic IV (toť plný oficiální název) strávil více času, než u kterékoliv jiné hry, a bylo to nečekaně super.
Takže si držte klobouky, tento výlet do středověkého fantasy světa bude dlouhý, vyčerpávající i překvapující:
Pro ty méně zasvěcené – málokteré pokračování hry nebo herní ságy má do původní značky přinést takových změn, jako to udělá právě Gothic IV. Historku o tom, kterak se Piranha Bytes po třech dílech Gothica zle rozkmotříčkovali s JoWoodem, vlastníkem práv, a šli dělat svého Risena, zatímco JoWood najal německé Spellboundy pro tvorbu Gothic IV, zná snad již každý RPG-pozitvní tvor. Zatímco Risen si svou premiéru odbyl již před více než půl rokem a my z něj byli nadšeni, Gothic IV je stále ve vývoji a vyjde už letos na podzim (u nás v češtině od CD Projektu/ComGaDu).
„Už máme ale skoro hotovo a za týden posíláme hru Microsoftu pro zhodnocení,“ uvedl naši E3 prezentaci uklidňujícím prohlášením Kamaal Anwar, producent hry, a spustil demo. Pouze v hadrovém oblečení a s pasteveckou holí v rukou, hlavní hrdina a pasák v jednom si vykračoval pobřežní oplocenou vesnicí Feshyr. Středně dlouhé vlasy a bradka připomínaly starého hrdinu z předchozích dílů, obličej měl ovšem rýsovaný úplně jinak. Proč vlastně nového hrdinu? „Víš, ve dvojce i trojce začínal hrdina prakticky od nuly a pokaždé se to omlouvalo nějakou amnézií. Dělat to znova by nám přišlo už uhozené. Navíc novým hráčům to umožní lépe se vžít do svého avatara,“ rozumně odůvodňoval existenci nového geroje producent Kamaal.
Počasí nám přálo a pod slunečným svitem vypadala osada až idylicky – nuzní obyvatelé opečovávali své chatičky či se jen tak procházeli a bylo vidět, že vesnice, stejně jako zbytek celého herního světa, byla vymodelována ručně bez automatického generování a jednotlivé detaily tedy skutečně vynikaly. Byly rozpoznatelné plaňky na chatkách, vedle se válel rozbitý vozík, kterým již prorůstala tráva a kolem procházející voják z hlavního města Stewarku měl na brnění rozeznatelný obrázek orla, symbolu hlavního města.
Bezejmenný hrdina měl za sebou již několik přines / podej / vyřiď pochůzek a rychtář se mu tedy chystal předat klíč od brány; jinými slovy, Spellboundi již ukončili tutoriál a bylo na čase vypustit hráče skrze vrata ven. „Svět Gothic IV bude asi o čtvrtinu menší, než v Gothic 3. A žádná obří prázdná poušť,“ potěšil Kamaal.
A proč neotevřou celý svět již ze začátku, proč se zbylý kousek mapy odhalí až později ve hře: „Děláme to kvůli příběhu. V určitých částech světa se odehrají určité události a aby měly patřičný dopad na hráče, nesmíme mu jejich zasazení předem ukázat.“ Autoři se totiž snaží o dynamičtější a konzistentnější vyprávění příběhu, což si vyžádalo daň v podobě jistých omezení a i linearity. V jádru ale stále samozřejmě půjde o masivní free-roamingové RPG a rozhodně se nemusíte bát, že byste kvůli příběhovým omezením neměli ve světě co objevovat.
Ve výsledku slibují Spellboundi naprosto otevřený svět. „Rozhlédni se kolem dokola,“ pobídl mne Kamaal a já začal pomalu kroužit kamerou, „vše, co vidíš, je hráčem dosažitelné. I ty nejvzdálenější vrcholky hor. Co je v Gothic IV vidět, tam se dá i dojít.“ Hned bych si ty husté lesy, bažiny nebo zasněžená pohoří šel prohlédnout, jenomže prezentace sotva začala a k vidění byly důležitější věci.
Hlavní hrdina vyrazil pryč z vesnice, vyšel krátkou pěšinkou nahoru do menšího sedla a kde se vzal, tu se vzal, stál tam starý pardál Diego. „Ve skutečnosti mě šéf vesnice poslal ho zabít a jako důkaz mám přinést Diegův meč,“ komentoval osudové setkání Kamaal a jen co jsme se přiblížili, Diego hned spustil. Co vám budu povídat, je opět tím prohnaným lišákem, jakým ho známe. Pravda, jeho šedivé dlouhé vlasy i vyšisovaný knír svědčí o jeho zestárnutí (Gothic IV je zasazen deset let po událostech z Gothic 3: Forsaken Gods), ale jinak je to skutečně on a hned také vymyslel, jak šéfa vesnice přelstít. Takové příjemné drobnůstky tu ovšem vyzrazovat nebudu.
Kamaal k tomu dodal: „Stejně jako v jedničce, i tady se z Diega vyklube váš ‘tatík‘ a mentor, jehož rady zejména na začátku hry, pro vás budou klíčové pro přežití ve světě Gothic IV.“ Diego má být vaším kámošem po celou hru a nebude jediným starým známým, na kterého při hraní narazíte. Při procházce hradním městem Stewarkem jsem narazil i na Gorna, který šéfuje tamní stráži, a chybět nebude ani Milten, Lester či Xardas. „O Xardasově poslání nemohu mluvit. Jen navnadím, že pro něj máme schovaného něco opravdu velkého,“ tahal mě Kamaal za nos a jen mi v dáááli předáli ukázal věž, v níž necromancer sídlí.