Zombie Driver

Zdá se mi to, nebo jsou teď zombíci vážně v kurzu? Prostřednictvím kinosálu lze navštívit Zombieland, v klidu domova můžete zlikvidovat pár nemrtvých v Left 4 Dead 2… Dokonce i když dáte přednost vyložené relaxaci, řekněme v podobě práce na zahradě, je docela možné, že se dříve nebo později začne přes plot sápat odpudivá polomrtvá chamraď (Plants vs. Zombies). Nemůžu si pomoct, ale poslední dobou vidím zombies opravdu všude. ;)

Invaze nemrtvých se přitom nezdá být pouze lokální záležitostí, po zprávách o jejich výskytu na Ukrajině (reportáž přinesli tamní Targem Games prostřednictvím hry Clutch) tu máme čerstvé informace také z polského Štětína. Zpravodajství místních Exor Studios hovoří o jakési nákaze a karanténě uvalené na nejmenované menší město, v jehož ulicích řádí jistý Zombie Driver. O koho se jedná zatím není známo, tenhle šílený řidič se však jeví jedinou možnou nadějí pro desítky zatím nepostižených obyvatel, uvězněných ve svých domovech.

Hra Zombie Driver je jakýmsi hybridem mezi brutálním Carmageddonem, plným přejetých nebohých chodců a prvními dvěma díly Grand Theft Auto. Právě ty totiž nebyly ještě plně trojrozměrné a kamera na celé dění nahlížela z ptačí perspektivy, což je i případ Zombie Drivera. Zatímco v GTA se však chodci pletli pod kola více-méně nešťastně a jejich újma nebyla zrovna žádoucí, zde je na přejetých (ne)mrtvých vše postaveno, jelikož ulice jsou zombíky přeplněny a jejich nabrání na kapotu je tím nejsnazším řešením, jak se vyhnout potížím.

O příběhu se asi nemá cenu dlouze rozepisovat, ostatně příliš na něm nezáleží a krátké intro také neprozradí úplně všechno. Někde se zkrátka něco pokazilo, cosi vybuchlo, něco je ve vzduchu… a valná většina obyvatel byla následkem toho proměněna na nevrlé a dosti agresivní zombies. Po městě se motají jak nemrtví lidé, tak i nějaká ta zvířátka (vypadá to na psy) a útočí pochopitelně na všechno, co se pohne. Není proto divu, že jejich pozornosti neujde ani klasický žlutý newyorský taxík, jehož řízením vás hra na úvod pověří. Bližší podrobnosti skutečně chybí, ale nějak jste tu katastrofu přežili, nějak jste se za volant taxíku probili a dělejte co umíte.

Podobných šťastlivců sice není mnoho, přesto desítky lidí zůstaly uvězněny tu ve svých domovech, tu na úřadech, ve školách či nemocnicích. A zjevně nemají moc šancí, jak se ze zabarikádovaných budov dostat. K městu se blíží armáda, byla nařízena karanténa a jakási provizorní základna se stala útočištěm pro všechny dosud nenakažené. Oficiálně bylo doporučeno nic nepodnikat, nesnažit se o záchranu ostatních a vyčkat na příjezd vojska. Starosta je nicméně muž činu a z bezpečí své kanceláře udílí rozkazy kam zajet a koho vysvobodit. A jelikož je vaše žluté taxi evidentně jedním z mála pojízdných vozů široko daleko, máte všechno ve svých rukou.

Po herní stránce je Zombie Driver skutečně jednoduchost sama. Sedmnáctka připravených misí je jako přes kopírák a v zásadě nejde o nic jiného, než dojet ze základny kamsi, pak odrazit útoky zombíků, nabrat hrstku přeživších a dopravit je bez úhony zpátky na stanici. Ačkoliv se úkoly na oko odlišují a mají i řekněme příběhové pozadí, brífinky patrně brzy přestanete číst, protože po přelouskání textu zůstane stejně jen příkaz „dojeď tam a přivez toho a toho“. Kdo bude nicméně chtít, může z dějové linky pochytit i jistou návaznost a logickou podstatu. Starosta má totiž plán B a než čekat na vojsko, vypadnul byl raději z města sám, svépomocí a co možná nejrychleji.

Po prvotních úkolech, podbarvených záchranou lidí z radnice, dětí ze školy či rodin z vilové čtvrti, se postupně přivážejí i technici (opraví mosty), piloti helikoptér (ve vzduchu je klid) a námořníci (nikdo jiný to prý s lodí neumí), čímž se nenápadně mobilizují síly, jakož i chystá hromadný odjezd z postižené oblasti. Přeživší navíc neustále vylepšují svoji pozici a stěhují základnu do lepších lokací, což nejen koresponduje se zápletkou, ale navíc se to kladně odrazí na hratelnosti. Ono začínat každou úroveň na stejném místě a po splnění úkolu se na něj zase vracet, by omrzelo opravdu velice rychle. Takhle se tedy každé 3-4 mise celý ansábl přemístí, chvíli tak operujete kolem radnice, pak na nádraží, v přístavu… a podobně.

Leckoho možná nemile překvapí skutečnost, že město suplující hrací plochu není kdovíjak veliké, ani pestré. Popravdě jsem tak trochu doufal, že se třeba v polovině příběhu prostředí změní, otevřou se další čtvrti, podaří se uvolnit barikádu na mostě… znáte to. K ničemu takovému však nedojde, každopádně díky neustále putující základně a slušnému tempu hry to nakonec ani moc nevadí. Na koukání po okolí totiž není čas, ať už kvůli časovému limitu (jímž jsou mnohé úkoly ohraničeny) nebo zombíkům, kteří na pomalu jedoucí vůz okamžitě útočí.

Inu většinu času budete s plynem na podlaze spíše hledat skulinky kudy projet, řešit různé zkratky a sledovat ukazatele směřující vás k cíli, než rozjímat nad zástavbou města a relativně stejnými poničenými domy a vypleněnými parky. Přitom okolí není zase tak nudné a netečné, řada objektů je interaktivních a díky obstojnému fyzikálnímu modelu (hra využívá technologii PhysX) se můžete zabavit projížděním skrz všelijaká zábradlí, menší ploty, telefonní budky, sloupy veřejného osvětlení, neřku-li ničit zaparkovaná auta. Tyto kratochvíle mají logicky i své opodstatnění, ono je opravdu lepší vyhnout se početné skupině zombíků a střihnout to raději přes něčí zahradu nebo dvůr.

Patřičně atraktivně je zpracováno i vlastní masakrování nemrtvých, včetně efektního rozprsknutí o kapotu auta a kaluží krve na asfaltu. Na karoserii sice nezůstávají ani šmouhy, ani zbytky těl, ovšem rozježděné fleky taky potěší. Systém hry vychází z finančních odměn, takže čím více zombíků v té které misi přejedete a čím více komb se vám podaří vytvořit, tím více peněz posléze připluje na váš účet. Ačkoliv se nekoná „bonus for artistic impression“ ála Carmageddon, starosta opravdu finančně dotuje každé kombo a vysoký multiplikátor, šikovný řidič si tudíž vhodnou jízdou (třeba za použití ruční brzdy) vydělá víc, než kolega využívající jen přední a zadní nárazník.

Finance lze mimochodem od jisté chvíle vrážet do upgradů vozu a později také do nákupu zbraní, jelikož Zombie Driver zná i kulomety, raketomety a plamenomety, namontované na boku auta. Netřeba asi zdůrazňovat, že použití zbraní přináší další zábavu navíc. Kromě toho, že jsou účinné a odklidí pěkně na dálku zástupy nemrtvých, zajistí i větší bezpečí posádce vozu. Jejich výdrž není nekonečná a přibrždění, ne-li rovnou zastavení v hloučku zombíků, by také mohlo být tím vůbec posledním činem. Třebaže je jízdní model arkádový (leč povedený – s původními GTA si nezadá) počítá též se setrvačností a dalšími fyzikálními zákony, takže při malé nájezdové rychlosti hrozí neprojetí shluku těl a kopance i pěsti útočníků vykonají posléze své.