Rozdílová X360/PC recenze rozšířeného Zaklínače 2
Jak dopadla konverze a jaký je přidaný herní obsah?
Dámy a pánové, Geralt mne nadobro zahnal do kouta. Se stejnou vervou, jakou nestvůrám vytrhává střeva a ženám strhává spodničky, mne odzbrojil a z rukou vyrazil de facto všechny argumenty, které mi v loňské recenzi PC verze bránily v udělení absolutního hodnocení.
Dnes vycházející, po všech stránkách vylepšený Zaklínač 2 (v Rozšířené edici na X360/PC) už nepadá, nefrustruje chybami znemožňujícími plnění questů, skýtá intuitivní soubojový systém, obsahuje vskutku blbuvzdorný úvod... a přitom nezapomíná na nic ze svého jedinečného elánu, který z něj již loni dělal výjimečnou hru. A který z něj dnes dělá jednu z nejskvostnějších materializací interaktivní zábavy vůbec.
První polovina článku je určena pro pro ty, které zajímá, jak dopadla konverze na Xbox 360. Po jejím dokončení v druhé polovině recenze hodnotíme nový herní obsah v Rozšířené edici (existující v krabicovkách pro PC a X360) a zda se stávajícím majitelům loňského Zaklínače 2 na PC (pro ně je nový obsah ode dneška stáhnutelný zdarma) vyplatí hru zahrát opakovaně, třeba i díky jiné obtížnosti.
Pro majitele X360 - Úvod do světa Zaklínače
Cesta Geralta - zaklínače, zmutovaného lovce monster a nechtěného aktéra politických intrik - je pro současnou konzolovou generaci něčím docela novým. Hráči, odkojení bezesporu výbornou, leč ve své podstatě standardně pohádkovou produkcí BioWare, Bethesdy či Reality Pump, budou ze světa polského spisovatele Andrzeje Sapkowského docela paf. Vývojáři stvořili nevídaně naturalistický svět, který fiktivní středověk zobrazuje mnohem věrohodněji, než konkurenční fantasy díla plná fosforeskujících víl. Chlapi jsou vychrtlí nebo obtloustlí, v otrhaném oblečení je zajímá především chlast, coury, přežití; pomalu byste odpřisáhnuli, že jim táhne z léta nemytých úst. Jde o primitivní, manipulovatelnou hordu, která skočí na každou fámu.
Sapkowského svět je uvěřitelný, krutý a velice lidský - zažijete pogrom, znásilňování, upalování, čtvrcení, rasismus, xenofobii, puč proti princi... Anebo nezažijete? Něco ano, něco ne a právě to je na Zaklínačovi tak kouzelné. Jak už jsem vyzdvihoval v recenzi PC verze, jednou z největších předností hry jsou její příběhové vidličky. Nebo spíše vidle, na něž by umělci z CD Projekt RED s klidem nabodli snad všechnu konkurenci, která se na svých obalech chlubí větveným příběhem (více v tabulce vlevo).
Pro majitele X360 - Ovládání konverze
Karty na stůl - jde o zatraceně dobrý, neskutečně vypiplaný port rok starého PC originálu. Slovo "port" je vlastně nedůstojné, vyvolává asociace na rychle splácané konverze konzolových titulů. Vhodnější by byl termín "adaptace". Již původní PC verze se na gamepadu ovládala dobře a fakt, že hra po jeho připojení zobrazovala xboxově zbarvená písmenka, byl všeříkající. X360 verze se ovládá skvěle, hraje se skvěle. Díky přepracovanému zaměřování bych si dokonce troufl tvrdit, že souboje jsou na gamepadu lépe kontrolovatelné, než v původní podobě, kde jsem celý systém zaměřování raději ani nepoužíval. Jen výjimečně se nyní stane, že by Geralt uskočil jinam, než zamýšlíte nebo že by zaútočil na vámi nezamýšleného oponenta.
V inventáři zřejmě strávíte více času, než byste si přáli, zejména chcete-li craftit temnou výbavu, ale takový je už asi úděl konzolových RPG se spoustou lootu. Bez myši a scrollovacího kolečka bude pohyb v každém virtuálním ruksaku pomalý.
A tak jedinou hmatatelnou nevýhodou hraní na gamepadu je to, že jej budete mít upocený. Nekoná se žádné zjednodušování (neplést si "zjednodušování" se "zlepšováním") jenom proto, že konzoloví hráči údajně nejsou hardcore (zkuste tohle namítnout fanouškovi bojovek nebo Dark Souls). Zaklínač 2 je náročnou hrou i na Xboxu 360. Tedy za předpokladu, že zvolíte aspoň vysokou nebo dokonce temnou obtížnost (o ní níže).
Pro majitele X360 - Grafický skvost
Zaklínač 2 je nejkrásnější hrou, kterou jsem kdy na Xboxu 360 hrál. Nemalý podíl na takovém verdiktu má výtvarná stránka, která je mi v Zaklínačovi nesmírně blízká. Avšak i při ryze "vědeckém" pohledu na věc - když omrknete detaily postav i interiérů, když se podíváte do dálky - musím konstatovat, že málokterý titul může se rovnat polskému klenotu. Což je uznání o to hodnější, vezmete-li v potaz, že jde o jejich konzolovou prvotinu (srovnávací obrázky).
Hra šlape jako hodinky! Nicméně doporučuji instalaci na disk, sic vás budou otravovat doskakující textury, delší loadingy a možná i drobnější poklesy frameratu. Od začátku jsem měl nainstalováno a, vyjma pětivteřinových loadingů při přechodech mezi některými lokacemi, si nemohu stěžovat. Tady holt už tvůrci narazili na limity konzole a je férové dodat, že nainstalovaný Skyrim měl loadingy delší. Na druhou stranu, Skyrim skýtal prakticky neomezený počet ukládacích pozic, zatímco Zaklínač 2 jich má jenom 12.
A že v dálce je více mlhy, a že obraz konzolové verze není tak ostrý, jako na PC? Inu, Xbox 360 je šest let starý hardware. Žádné další obhajoby netřeba. Přesto bych ještě přihodil, že menších detailů si všimnete až při bližším ohledání. Kdo ale sedí půl metru od televize? Celkový vizuální dojem je na každý pád ohromující.
To samé lze říci o ozvučení. Anglický dabing je přirozeně ten samý, co na PC, tzn. je špičkový. Geralt zní jako správný cynik, který chladně vykalkulovaným tónem přednáší vtipy ze stáje černého humoru a komentuje i ty nejodpornější tragédie. Triss Ranuncul zase zní jako... no, zní jako baba, se kterou by ve skutečném životě měla má krásnější polovička asi problém.
Konzolová verze je rovněž v češtině. Ale jaké! Trpaslíci, jejichž skotská mluva je přetransformována do žargonu ostravských horníků, mne nejednou od srdce rozesmáli. Stejně tak manžel trol, jemuž zaklínač doporučil, aby své staré na usmířenou natrhal květiny; trol odmítl: "Ne. Kytky smrdět. Já přinést ptačí lejno!" Rozhodně jedna z nejlepších překladatelských prací vůbec v historii českého herního byznysu.
Pro znalce Zaklínače 2 - Jaký je nový obsah?
Ale co když jste hru na PC již mnohonásobně pokořili a viděli z ní vše - má cenu se do ní pouštět znovu jenom kvůli novému obsahu v Rozšířené edici, který je ode dneška zdarma k dispozici, a který je v xboxové verzi již zabudován? Upřímně řečeno, asi ani ne.
Vyjma několika vkusných příběhových intermezz mezi kapitolami, skrze něž známý bard Marigold mile sumíruje dění, se tím novým obsahem myslí právě jeden nový quest. Nachází se však až ve třetí kapitole, jde o vedlejší, primární dějovou linku neměnící úkol, takže hrát kvůli němu celou hru znova asi nemá cenu. Ještě jednou ovšem zdůrazním, že ono "nemá cenu" se týká pouze těch Geraltů, kteří již mají Zaklínače 2 prochozeného křížem krážem. Nikoli těch, kteří hru dohráli pouze jedenkrát, pro ty to smysl určitě má.
Dostáváte na budku? Mrkněte na naše rozsáhlé tipy do života vědmáka - 1. část a 2. část.
Tvůrci u Rozšířené edici mluvili o čtyřech hodinách hraní navíc, leč zase tak žhavé to není. Vedlejší úkol jsem dokončil za necelou hodinu - šlo o docela originální expedici do podzemí Loc Muinne, kde jsem se zrádnou (a také sprostě nadrženou) elfkou pátral po laboratoři čaroděje jménem Dearhenna. Jak bývá v locmuinnských katakombách zvykem, cestou je třeba vyřešit několik metaforických hádanek (vy jste snad nenarazili na vranského strážce?), přičemž vyústění formou logických paradoxů a nahlížení do duší přátel... vás prostě překvapí.
Nebyl by to Zaklínač 2, kdyby stoupenci Vernona Roche řešili ten samý quest. Takže opět, v závislosti na rozhodnutí z konce první kapitoly (viz tabulka výše) budete klidně řešit bonusový vedlejší úkol zcela jiný, neb se bude týkat temerských zrádců i královských bastardů, a postaví vás do nevděčné role "toho, kdo ukáže prstem". Jinými slovy, jeden dungeonský quest pro cestu Iorwethovu, jeden intrikářský quest pro cestu Rochevu.
Jen mne zarazilo, že díky zkušenostním bodům z nového questu lze během celého hraní nesplnit řadu vedlejších úkolů (já třeba ani jednou nevyhrál pokerový turnaj, ani neulovil všechny potvory v Loc Muine a našlo by se pár dalších) a přesto dosáhnout na maximální, 35. úroveň.
Pro všechny dohromady - Jaké je hraní na nejvyšší obtížnost? Zaklínačské!
Pro umocnění zaklínačského zážitku náročnější obtížnost důrazně doporučuji, protože jedině ta vás donutí k zaklínačskému bojování se vším všudy a jedině ta vám dokáže, že Zaklínač 2 není rubačkou o dvou útočných tlačítkách. Před vstupem do temného flotsamského lesa či do vergenských trpasličích dolů se raději posilníte několika lektvary. Havrana pro zesílení útoků, vlaštovku pro regeneraci, kočku pro vidění do tmy. Během lítých bojů budete používat pasti, zaklínačská znamení, petardy a ani by vás nenapadlo ne-jít na monstra s ne-stříbrným mečem. Při každé výpravě budete sbírat i tu nejnicotnější bylinku a z každého nekkera budete dolovat i ty nejohyzdnější oční bulvy, neb právě z těchto ingrediencí lektvary a další náčiní mícháte, resp. necháváte vyrábět u řemeslníků.
Každý vyhraný souboj následně doprovází zasloužený pocit z dobře odvedené práce. Sám jsem na X360 vyrazil cestou nejtěžší (první souboj = loading), na speciální Temné obtížnosti mne totiž, kromě řádné výzvy, lákala i trojice unikátních setů vybavení. PC hráči znají Temný mód již od loňského října, byl součástí už hodnoceného updatu 2.0, a jistě potvrdí, že hraní je náročné, shánění peněz a ingrediencí na tři sety prokleté výstroje ještě náročnější, ale odměna stojí za to. Jen je třeba mít na paměti, že jakmile temnou obtížnost změníte - s kteroužto myšlenkou budete koketovat při souboji s jakýmkoliv bossem - už není cesty zpět.
Zaklínač 2 v Rozšířené edici pro X360 a PC u nás v češtině vydává Comgad dnes za 649-999 Kč.
koupit na Xzone
Osobně jsem tak dokončil Zaklínače 2 polonahý. Úplně poslední klání v celé hře jsem po desátém loadingu vzdal, zamával bílou vlajkou, temnou obtížnost stáhl a tím bohužel přišel o veškerou temnou výstroj. Tou dobou jedinou výstroj v mém vlastnictví, již bez možnosti sehnat novou... v budoucnu se však vrátím, proklatou dračí kůži na výrobu nejsilnějších temných kaťat najdu a těch 100 achievement bodů získám!
Protože dvě dohrání, to je na takovou hru málo.
VERDIKT: Nevídaně vypiplaná a v podstatě bezchybná adaptace jedné z nejlepších her roku loňského i roků předešlých. Dvanáct měsíců usilovné práce přidalo nový obsah a opravilo všechny objektivní nedostatky původního Zaklínače 2, který se už tehdy škrábal po známce nejvyšší. Nyní konečně dosáhl. Geralte, pašáku, je tvoje!