RECENZE Watch Dogs
Sériově vyráběný Mercedes, kdežto GTA je Bugatti.
Aiden Pearce není klasický hrdina, ale zoufalý muž, který životem za hranou zákona způsobil smrt své šestileté neteře. Aiden Pearce je zkušený hacker, mistr špionáže, zručný střelec a neštítí se ani pořádné ruční nakládačky. Běžnému smrtelníkovi může Aiden připadat jako dokonalý městský voják. Jenže organizace, kterou se snaží rozkrýt, disponuje řadou podobných lidí a neomezenými prostředky. Aidenova cesta za vendetou je sešupem do špinavé žumpy, protože zjišťuje, že stojí proti síle, které není schopen vzdorovat. I proto musí začít věřit lidem, kteří se mu rozhodnou pomoci.
Stěžejních charakterů v dnes vycházející hře Watch Dogs není mnoho a o to hlubším zklamáním je, že naprostá většina z nich je nezajímavá. Postavy jsou klasickými stereotypy, které v podobné hře očekáváte a k žádné jsem si nevytvořil vztah. Doteď jsem si neoblíbil ani Aidena. Nesnáším jeho chraplavý hlas, jeho styl oblékání, jeho rádoby sebevědomé vystupování, ani přehrávané záchvaty starostlivosti o rodinu, po kterých následuje podivně chladné vystupování. Ale možná je to jen můj pocit.
Ani zápletka mě pro svou předvídatelnost nezaujala. Nejvíce emocí ve mě vzbuzovaly scény, při kterých je v přímém ohrožení Aidenova rodina, zejména děti. A nakonec mi dost vadí absence humoru, všechno až na ty sci-fi minihry z mobilu je prkenně vážné. Na rozdíl od Grand Theft Auto 5 jsem se u Watch Dogs jen párkrát zlehka pousmál. Třeba, když na mě v trafice vybafl králík z Raving Rabbids.
Bezpečnostní systému ctOS už dávno nedrží v rukou jen policie, ale přístup získaly zločinecké organizace, hackerská skupina Deadsec nebo právě Aiden. ctOS skrz tisíce kamer monitoruje občany Chicaga a jejich tvář okamžitě spojuje se záznamy z mnoha databází. ctOS o vás ví, kdy jste byli naposledy u lékaře, za co platíte kreditní kartou, co píšete na sociální sítě, využívá policejní záznamy i dokumenty z berňáku. Jakmile Aiden získá speciální aplikaci pro mobilní telefon, stačí v jakékoli částí Chicaga infiltrovat serverovnu ctOS a získáte přístup k datům.
Jde o variaci na zabírání věží z Far Cry 3 s tím rozdílem, že v každém okrsku je jedna hlavní budova, která vám odemkne použití ctOS v dané oblasti a tři vysílače, jenž na mapě zobrazí detailní informace. Při procházkách městem se pak stačí na kohokoli podívat a na displeji se hned objeví jeho jméno i nějaký životní detail. Musím pochválit Ubisoft, že jsem nepotkal dva jedince stejného jména ani osobního příběhu. To se nedá tvrdit o odposlechnutých telefonních hovorech, z nichž jsem několik zachytil opakovaně.
Občas se dozvíte zbytečné informace, ale jindy zavadíte o člověka, který do telefonu mluví o nelegální činnosti, což vás může zavést na stopu zločinu. Najdou se i statusy, které nejsou přímo spojené s hratelností a přesto ji ovlivňují. Vůbec mi nebylo příjemné zabít strážného, o němž jsem zjistil, že mu manželka právě porodila syna. Žádný nepřítel tu není bezejmenná figurka, ale na spoustu lidí si okamžitě vytvoříte názor. Stejný princip funguje i opačně - proplížíte se nepozorovaně přes desítky nepřátel, abyste o tom posledním zjistili, že zneužívá děti. A tak se místo elegantního úniku rozhodnete vzít spravedlnost do vlastních rukou a kvůli jednomu hajzlovi rozpoutáte krvavou přestřelku.
Všechno okolo vydání hry podrobně sleduje náš LIVEBLOG, kde najdete videosrovnání verzí, nové ovladače pro grafickou kartu, návody a spoustu perliček.
Od Watch Dogs jsem hratelnostně čekal akci zaměřenou spíš na tichý postup, ale realita je jiná. Kromě pár naskriptovaných úkolů, které musíte zvládnout tajně nebo naopak pouze střelbou, můžete plnit mise třemi způsoby a jejich kombinacemi. Buď se budete plížit mezi bednami, schovávat se za zítkami a nepozorovaně kličkovat až k počítači, který je potřeba hacknout. Zároveň můžete, ale nemusíte zabíjet protivníky. Při obou cestách lze využít různé pozornost odvádějící přístroje. Tuhle zapnout rádio, tamhle přes mobilní telefon otevřít dveře garáže. Vyrobit nebo koupit jde jednoduchý přehrávač, který pohodíte a na dálku jej spustíte. Z jeho reproduktoru se ozve psí štěkání, čímž rozptýlíte v okolí stojící stráže.
Nepozorovaně zabíjíte ručně, pistolí s tlumičem nebo pomocí elektronických zařízení. Přilákáte skupinku vojáků k transformátoru a vzdáleně jej odpálíte. Občas u sebe hlídači nosí granáty, které lze také hacknout. Následně s pobavením sledujete, zda nešťastník výbušninu odhodí, třeba na opodál stojícího kolegu, nebo mu v panice exploduje v rukou. Jednou se mi povedlo zřetězit všechny zmíněné události do jednoho spektakulárního výbuchu, kterým jsem oddělal desítku hlídačů najednou.
Druhou možností je vůbec nevstupovat na střežené území a plně se spolehnout na hacking. Při průniků do jednoho z ctOS center jsem se opřel o autobusovou zastávku a naboural se do bezpečnostní kamery u brány objektu. Protože z kamery se lze přepnout v určité vzdálenosti do jakékoliv jiné, která je viditelná, postupně jsem zmapoval trasy obchůzek stráží. Členové ochranky občas nosí malou webovou kameru připevněnou na helmě a já si všiml, že jeden takový stojí u kanceláře, která má zatažené žaluzie. Ty jsem na dálku zvedl, ale chlapík se ne a ne podívat do místnosti za sebou. Spustil jsem vedle počítače položené repráčky, sekuriťák se ohlédl, já hacknul počítač, získal kontrolu na ctOS v dané oblasti a v klidu odkráčel ze zastávky. Mňamka.
Třetí cestou je s ničím se nepárat, ukrást náklaďák, prorazit hlavní bránu, granátometem zlikvidovat skupinky vojáků nebo v neprůstřelném obleku obalené jedince a dodělat zbytek akáčkem. Kupodivu přímočará akce je nejjednodušším řešením. Při snaze o tichý průchod mě zabili vícekrát, než v přestřelkách. I v nich můžete hackovat a skvělými pomocníky jsou granáty i na dálku odpalované bomby. Pokud se vám zachce, můžete si vzpomenout na Max Payne a zpomalit (nejen) při střelbě čas.
Zjednodušeně řečeno, střílečková část Watch Dogs je přeskinované Far Cry 3 z pohledu třetí osoby. Variabilitou průchodů misí i umělou inteligencí nepřátel je na tom lépe než GTA 5. Jasně, občas AI zaskřípe, ale to je daň za širokou škálu možností při řešení herních situací. Na druhou stranu úkoly se oproti GTA 5 neustále opakují a až na pár výjimek se Aiden vždy musí prostřílet / proplížit / prohackovat k ukrytému počítači. Spousta příběhových misí má svou kopii ve vedlejších úkolech nebo online multiplayeru.
Nedílnou součástí akce jsou dopravní prostředky a úprky před policií nebo znepřátelenými gangy. Když jsem se poprvé snažil uniknout, musel jsem nahrávat poslední pozici snad pětkrát, než jsem pochopil, že Watch Dogs na to jdou trochu jinak. Zvláště zpočátku si ještě neumíte pomoci hackováním a je nutné jezdit potemnělými postranními uličkami, nikoli po hlavních třídách. Je nezbytné vypínat motor a krčit se před hlídkujícími muži zákona pod volantem.
Jak si otevíráte další varianty hackování, stávají se honičky akčnější. Trochu nepochopitelně vaši pronásledovatelé vždy zastaví, když se před nimi začne zvedat most, ačkoliv vy jej překonáte i když je úplně vysunutý. Velmi účinné jsou sloupky vyjíždějící z asfaltu, zvedající a sklápějící se dveře podzemních garáží, zastavovací pásy a podobné lahůdky. V noci je ultimátním řešením blackout, tedy vypnutím elektrické energie v celém bloku města. S jeho pomocí se ztratíte z dohledu komukoli, jak ve vozidle, tak při útěku po svých.
Jízdní model je podobný tomu v GTA 5, což mě osobně ve hrách s otevřeným světem vyhovuje. Možná mohla auta trochu lépe reagovat při nárazech, protože se fyzika někdy zblázní a luxusní limuzína po nárazu maličkým Fiatem 500 odletí desítky metrů daleko. Škoda je i omezeného vozového parku. Různých druhů aut, motorek a člunů je sice dost, ale chybí mi letadla a vrtulníky (třeba jednou v DLC?).
Pořád se otírám o vývoj hlavního hrdiny, tak je na čase si jej popsat. Aiden se skrze zkušenosti zlepšuje v jedné ze čtyř oblastí. Tři stromy hackování vám dovolí ovládat město skrze chytrý telefon nebo zvednout kapacitu jeho baterie, takže můžete častěji hackovat. Bojové dovednosti rozdělené do tří částí přidávají třeba pozice pro výbušniny, zvyšují Aidenovu odolnost i účinnost zbraní a vylepšují zpomalování času. Investovat bodíky lze do výroby elektronických zařízení, které například označí všechny vojáky v oblasti nebo jim ruší telefonní signál. Naučíte se i na koleni vyrábět ruční granáty a výbušniny. Poslední kategorie se týká aut. Díky ní zjistíte, jak lépe bourat, abyste svému autu způsobovali menší poškození a těm ostatním naopak větší.
Další schopnosti odemykáte plněním úkolů a to jak příběhových, tak vedlejších. Nelíbí se mi, že autoři uměle omezují, jaké schopnosti můžete kdy získat. Pokud se tolik nevěnujete vedlejším misím, všechny možnosti se otevřou až přibližně v polovině příběhu. Oproti GTA 5 je vývoj postavy jasně vymezen a zlepšení jsou na první pohled viditelná.
Ačkoliv jsem v době psaní recenze dohrál přibližně tři čtvrtiny příběhu, měl jsem za sebou už kolem třiceti hodin hraní čistého času. Většinou jsem prošel jednu příběhovou misi a pak buď honil zločince v Chicagu nebo zkusil online multiplayer. Počítadlo dokončení se zastavilo na třiceti procentech. Watch Dogs se sice odehrávají na území velikosti mapy GTA 4, ale na rozdíl od něj jsou přeplněny vedlejšími úkoly. A většinu z nich jsem dosud ani nezkusil. Jedním slovem masakr.
Z bokovek jsem se věnoval převážení aut, zastavování kolon vozidel, ale hlavně ochraně obyvatel predikováním pouličních zločinů pomocí ctOS. Za ctihodným popisem se v praxi skrývá proskenování okolí, po němž vám systém označí potencionálního útočníka a oběť. Pak stačí v uctivé vzdálenosti počkat až si oba aktéři rozbijí hubu a včas zasáhnout. Všechny mise zmíněné v tomto odstavci zvyšují Aidenovu popularitu. Naopak nárazy autem nebo střelba do běžných lidí ji snižuje. Míra Aidenovy oblíbenosti určuje, zda na vás kolemjdoucí po každém drobném přestupku zavolají policii nebo přivřou oči.
Nepovinných úkolů jsou sice mraky, ale nejsou extra originální. Autoři čerpali inspiraci v Carmagedonu, GTA, Saints Row, Far Cry 3 i sérii Assassins Creed. Vykrádání herních mechanik z ostatních titulů Ubi je známou Achillovou patou francouzského vydavatele a je silně patrné i zde. Přesto závidím lidem, kteří budou hrát tak dlouho, jak se jim zachce. Já se snažil dokončit příběh a jen letmo jsem projel seznam vedlejších činností, abych viděl, co dalšího na mě čeká. Ze všech zadání je ve Watch Dogs skutečně originální jen sledováním a hackováním kolemjdoucích.
Vybrané jedince na dálku opatrně pozorujete nebo se musíte pohybovat v jejich těsné blízkosti, abyste jim z telefonu stáhli zajímavé informace. V singleplayeru je to brnkačka, ale pravá zábava přichází se skutečnými hráči, byť hodně záleží, jestli proti vám stojí zkušený hacker nebo nováček. Někdy jsem potkal hráče, který očividně netušil, jak se mi má bránit. Jindy jsem se připojil k mazákovi, který jakmile zjistil útok, přesunul se z přeplněného centra města na vylidněnější okraj. Tím větší měl šanci mě odhalit a zároveň maximálně používal rušičky signálu, aby zpomalil můj útok. Tyhle duely jsou perfektním zpestřením hratelnosti a pořádně mi zvedaly srdeční tep.
I ostatní online módy jsou zábavné, jen bylo nutné najít seance, které nejsou liduprázdné. To platí hlavně pro klasické závodění opepřené o překvapení ve formě zastavovacích pásů. Více jsem se bavil při soubojích o data, při němž běháte, střílíte a jezdíte v ohraničeném prostoru a to buď sami nebo v týmu. Cílem je udržet soubor tak dlouho, než se vám ho podaří rozšifrovat. Ostatní se ho od vás naopak snaží stáhnout do svého mobilu. Plněním online úkolů odemykáte další schopnosti a jsou na ně navázané i určité úkoly. Trochu podivné je v multiplayeru rozdělování zkušeností, které je nakloněné spíše fragerům a nikoliv těm, kteří plní cíle.
Přechod mezi online a offline hraním není tak plynulý, jak se nám Ubi snažilo namluvit. Když neprobíhá příběhová mise, dostáváte pozvánky od ostatních hráčů, nicméně poté jste sprostě teleportováni do jiné části města. Obvykle jsem docela dlouhou hledal protihráče, což je nepříjemné, protože v tu chvíli nejde dělat kromě hackování kolemjdoucích nic moc smysluplného. Snad bude po vydání přechod do multiplayeru rychlejší.
Maximálně spokojen jsem s vizuální stránkou. Poprvé v životě jsem při hraní měl pocit, že nekoukám na uměle vytvořenou grafiku, ale skutečnost. I když jde jen o pár scén, takové záblesky dokonalosti. Například, když čekáte na nástupišti nadzemky v zapadajícím slunci a k perónu se řítí souprava metra. Reálně vypadá i pohled z interiéru auta při projížďce mezi ostrým sluncem zalitými mrakodrapy. Nadšen jsem i přesto, že jsem hrál na Playstation 4 a nikoliv na PC. Rozdíl mezi skvěle vypadajícím GTA 5 na starých konzolích a Watch Dogs na nových se nedá označit za radikální, jednoznačně se ale zlepšila plynulost. Kromě startu multiplayeru a ukládání pozice mi hra ani jednou neškubla. Neběží sice v šedesáti snímcích za vteřinu, jak se doufalo, ale oproti znatelnému pocukávání GTA 5 jde o balzám pro oči. Watch Dogs u nás vychází s překladem na všech platformách, ale neměli jsme příležitost ho otestovat (ukázka češtiny zde).
Watch Dogs v češtině pro PC, PS4, PS3, X360 a X1 vydává ConQuest dnes, 27. května, za cenu od 1299 Kč.
koupit na Xzone.
Naopak nadšený nejsem z hudby. V autě si pouštíte skladby, které předtím stáhnete z telefonů chodců. To znamená, že si zpočátku nevyberete z dlouhého playlistu, navíc chybí filtrování podle hudebního stylu a postrádal jsem moderátory rádiových stanic. Z technického hlediska jsou Watch Dogs dobře odvedenou prací, kterou nekazí ani raritní zaseknutí se ve svodidlu, delší nahrávací čas při prvním spuštění nebo občasné zamrznutí obrazu při přepnutí mezi operačním systémem PS4 a hrou samotnou.
VERDIKT: Watch Dogs jsou skvěle vypadající a obsahem přeplněnou akcí v otevřeném světě, s originálním námětem a svobodou při plnění misí. Neomrzí ani po desítkách hodin i díky napětím nabitému multiplayeru. Za své peníze prostě dostanete nadstandardní hodnotu. Větší výtky mám jen k příběhu, nudným postavám v čele s Aidenem a zadáním misí, které jsou až příliš generické. Použiji-li přirovnání k automobilovému průmyslu, Watch Dogs jsou jako sériově vyráběný Mercedes nejvyšší třídy, kdežto GTA 5 je na zakázku vyrobené Bugatti Veyron. Obě jsou skvělá auta, ale pouze jedno je výjimečné.