Warhammer 40,000: Space Marine

Za ty desítky let si původně stolní hry, knihy a posléze videohry Warhammeru vypracovaly tak složitou historii, že se v tomto univerzu vyzná jen opravdový znalec. Děj je zasazen do 41. tisíciletí, kdy lidstvo expanduje do vesmíru a potkává se s jinými druhy. To samozřejmě vyvolává třenice z nejrůznějších malicherných důvodů. Nakonec je situace natolik nepřehledná, že dojde k válce. Hra Warhammer 40000: Space Marine popisuje výsadek na jednu z planet, na kterou zaútočili Orkové, jedna z nejhorších a nejbarbarštějších frakcí ve vesmíru.

V roli kapitána Tituse máte za úkol odrazit útok nepřítele, což by nemělo být tak složité. Kapitán Titus a jeho muži totiž nejsou žádná ořezávátka. Jsou to geneticky upravení supervojáci s palebnou silou menšího pluku a odolností železobetonového bunkru. Jenže když se do konfliktu připletou i síly Chaosu s cílem všechny vyhladit, pak se budete mít co ohánět. Příběh rozhodně nezíská žádnou cenu za přehnanou originalitu, ale fanoušci Warhammeru nadšeně hltající vše, co se kolem jen šustne, budou spokojeni. Vše vypadá tak, jak má, dává to patřičnou logiku a některé detaily jsou natolik věrohodné, že tu lepší hra z vesmíru Warhammer snad ještě nebyla.

První, co vám bleskne hlavou, jakmile prožijete první okamžiky s drsným mariňákem, je to, že hra kopíruje Gears of War. Někdo může namítnout, že Warhammer tady byl mnohem dříve a samozřejmě bude mít pravdu. Já ale nemám na mysli stylistické napodobení, ale totožné herní mechaniky. Jakmile uvidíte animace vojáků, jejich gesta, provedení střelby, ovládání, zkrátka celkové vyznění hry, nebudete pochybovat o tom, kde se tvůrci inspirovali.

1 of 10

Caption

Attribution

Tím ale veškerá podobnost s Gears of War v pozitivním slova smyslu končí. Nebylo by vůbec špatné, kdyby někdo přišel s hrou, která by byla důstojnou konkurencí dítka od firmy Epic. Bohužel, Warhammer se zaseknul někde v půli cesty. Zpočátku mi připadalo, jako by se vývojáři nedokázali rozhodnout, zda chtějí udělat střílečkou nebo hack&slash akci. Nakonec si tedy vzali i pár nápadů z Halo a God of War, čímž mi na chvíli celkem zamotali hlavu. Chybným rozhodnutím je však z mého pohledu vynechání možnosti krytí, kvůli čemuž hra ztratila taktický prvek a jevila se mi zpočátku jen jako prachobyčejná akce, jakých je na trhu strašně moc.

Co vše si potěžkáte?

Váš voják může nést celkem čtyři střelné zbraně, které zahrnují arzenál od obyčejné pistole počínaje a granátometem konče. Na předurčených místech dostanete možnost svou výzbroj změnit a postupem času se dostanete i k plazmovým zbraním nebo laserovým odstřelovačkám. Kromě střelných zbraní unesete až pět granátů a potom jednu zbraň pro boj zblízka. Tu může tvořit speciální meč kombinovaný s řetězovou pilou, obrovské kladivo, obouruční sekera a další.

Warhammer se však do tohoto těžkého souboje s rozsáhlou akční konkurencí pouští poměrně chytrým způsobem. Během celkem 17 misích totiž postupně přijdete na to, že spojení střílečky a hack&slash rubačky není tak špatný nápad. Ke střelbě nemám žádné výtky. Zbraně jsou uvěřitelné a různorodé. Ovládání je v pořádku a zatímco v Gearsech je ta akce docela rozvážná až taková těžkopádná (hlavně co do pohybu postavy), Space Marine je svižný a hraje se docela jinak.

Kontaktní souboje vypadají celkem zajímavě, byť jsou omezeny jen na několik základních úderů a jejich vzájemné kombinace. S tímto způsobem boje je také spojena jedna zvláštnost. Speciální, dorážecí úder je jedinou možností, jak si doplnit zdraví. Je to poměrně neobvyklé a současně nepříliš praktické. Animace sice vypadají skvěle, ale problémem je, že jste v nich "uzamčeni" a nemůžete se bránit proti jinému útoku. Zvláště na vyšší obtížnost tak může být snaha doplnit si zdraví poměrně riskantní nemluvě o tom, že to po čase už celkem unavuje.

Velmi efektním způsobem boje, který mě nadchnul, je jumppack, se kterým lze létat, lépe řečeno skákat. Jakmile jste ve vzduchu, můžete se prudce vrhnout dolů a zničit vše v okolí dopadu. Docela chytlavá a zábavná možnost hry, která tím tak trochu dostává novou dimenzi. Je to prvek, který nabízí výrazně odlišný způsob boje od jinak tolik podobných Gears of War. Když se proti vám vyřítí několik desítek nepřátel, rázem se ocitnete ve víru frenetické akce, na kterou je radost pohledět a hráč je k nezastavení. V těchto okamžicích je hra přímo skvělá, ale jumppack máte jen asi 3x za celou hru.

1 of 10

Caption

Attribution

Z dalších prvků stojí za zmínku možnost odtrhávat lafetované zbraně ala Halo 3, nebo dobíjecí Fury mód, který aktivujete stisknutím obou analogových páček najednou. V omezeném časovém intervalu pak máte nadpozemskou sílu a můžete lépe vyřešit kritické okamžiky, kdy se vyčerpal váš ochranný štít i zdraví. Hra také velmi dobře pracuje s poměrem přestřelek a kontaktních bojů. Vyžaduje to koncentraci, abyste se přizpůsobili situaci a válčili podle nových pravidel. Asi jen těžko se ubráníte sekerou pro boj zblízka, když vám pod zadkem bouchne sebevražedný skřet. Minimálně v těchto okamžicích se dá mluvit o nějaké taktice, protože zbytek hry, to je jen frenetická akce, v níž se zuřivě mačkají tlačítka.

Selháním hry je stereotyp

Space Marine do něj upadne asi ve své polovině a nevyhrabe se z něj až do úplného konce. Chvíli po startu jsem upadl do totální letargie, jakou hrůzu jsem to dostal na recenzování. Pak však začne křivka zábavy prudce šplhat vzhůru, až se téměř přiblíží těm špičkovým titulům. V tomto okamžiku však změní směr a začne pomalu klesat. A postupně klesá stále rychleji, protože se neustále motáte ve stále stejných prostorách a děláte tytéž věci. Nakonec jsem byl ze hry spíše rozmrzelý a byl jsem rád, že už skončila. Co nesnáším, je dohrávat hry z povinnosti, což byl přesně tenhle případ. Pokud bych nepsal recenzi, určitě bych s tím seknul daleko před koncem.

Každopádně, provedení bojů skutečně není špatné. Umělá inteligence reaguje tak, jak má, a snad jen občas se nechá zastřelit až příliš okatě. Vlny nepřátel jsou mnohdy neskutečně brutální a gradují zábavu na maximum. Naneštěstí hra velmi rychle vyplýtvá svůj potenciál. Pak už jen dokola recykluje stejné věci a těch není dost ani na jedno odpoledne, které vám zabere singleplayerová kampaň.

Záchranným lanem pro hru v podobě vyššího hodnocení pod článkem je překvapivě dobrý a chytlavý multiplayer. Warhammer dokáže navodit skutečně rozsáhlé bitvy, kterých se může zúčastnit sice jen 16 hráčů, ale frenetická válečná vřava a nekonečné porcování jiných hráčů dokonale vtáhne do děje na obrazovce. Příjemné na tom bylo také to, že jsem hru dostal s menším předstihem (krabicovku), čili jsme se na bitevním poli ocitli všichni poměrně nezkušení. Díky tomu se převaha postupně přikláněla na tu či onu stranu a často výsledek zápasu rozhodovaly až poslední okamžiky. V multiplayeru máte také možnost upravovat svou postavu, což fanoušci světa Warhammer nepochybně přivítají. Co-op v základní prodávané verzi chybí, ale přibude v říjnu formou zdarma stáhnutelného patche.

Grafické zpracování lze hodnotit spíše kladně, jako mírně nadprůměrné. Hra rozhodně neudělá díru do světa kvůli tomu, jak vypadá. Některé věci se povedly více, jiné méně. Pochvalu si zaslouží zajímavá architektura budov zvenku i celkově příjemné vzezření. Naopak, textury se na velkých objektech příliš viditelně opakují, prostory jsou až absurdně rozlehlé a měřítko některých typických prvků (schodiště, chodby,...) je nepřirozeně zvětšené.

Asi nejvíce mi však vadila podivná prázdnota všech lokací a příliš monotónní paleta barev. Okolní svět tvoří nevýrazné nezapamatovatelné kulisy, kde ve vašem okolí probíhá boj s nepřítelem, ale už o pár metrů dál je vše mrtvé. Na obloze se téměř nic nepohne, neslyšíte zvuky vzdálených bojů, nevidíte pohyb v okolních ulicích, prostě nic. Hře se ve mne nedařilo navodit přesvědčení, že probíhá zoufalá válka.

Celkovému pocitu umělosti nenapomáhá ani to, že postavy čas od času chodí ve vzduchu, pár centimetrů nad povrchem, nebo nepříliš atraktivní design levelů, který tvoří povětšinou podivně kroucené tunely a pravoúhlé chodby. Příšerně prázdných chodeb budete mít za chvíli opravdu plné zuby, protože ve srovnání s nimi je i nechvalně proslulý level Library z Halo: Combat Evolved úchvatnou procházkou v divotvorném světě zázraků.