DOJMY z War Thunder: Ground Forces
Zúčastnili jsme se bety a srovnáváme s World of Tanks.
Gaijin Entertainment (neplést s Gaijin Games zodpovědných za Bit Trip sérii) jsou ruští vývojáři proslulí IL-2 Sturmovik. Nedávno začali soupeřit se známějším Wargamingem, ačkoliv si nejprve do zelí nelezli, protože Gaijin začal s letadly, kdežto Wargaming.net se pustil to tanků. Nedávno se aktivity obou společnosti proťaly, když byl vypuštěn World of Warplanes (dojmy) od Wargamingu a teď na oplátku přichází War Thunder: Ground Forces z dílny Gaijin. Perličkou je, že letadla od Gaijinu se původně jmenovala World of Planes.
Měli jsme možnost zúčastnit se uzavřeného betatestování Ground Forces, které v uplynulých týdnech probíhalo dvakrát až třikrát týdně po čtyřech hodinách. Jakýkoli postup ve zkušenostech posádky nebo zkoumání lepšího vybavení byl pravidelně promazáván. Následující dojmy jsou proto jen nástřelem toho, jak bude vypadat finální hra, zejména co se týče pobytu v garáži, vylepšování arzenálu a cvičení tankistů. Rovněž se nemohu vyvarovat častého srovnání s World of Tanks (WoT), protože obě hry jsou si zkrátka velmi podobné. Na druhou stranu nemám ve WoT nahrané stovky hodin, jako spousta mých přátel.
První, co vás na War Thunder praští do očí, je audiovizuální stránka. Na absolutně jiné úrovni jsou modely tanků, které jsou propracovanější a obsahují nesrovnatelně více detailů. Tam, kde jsou ve World of Tanks pouze textury, uvidíte ve War Thunder skutečně vytvarované trubky, hadice, světla a jiné součástky. Po zásahu kusy tanku odlétají a nepřátelé vás tímto způsobem očesávají. Na rozdíl od WoT se tedy textura nepokryje jen čmouhu od střely. Můj kamarád, zapřísáhlý "tankař", se rozplýval nad tím, jak lze na tancích vidět například zimmeritová pasta.
V obrněných monstrech máte opravdu pocit, že váží několik tun a každá rána může být pro tank kritická. Jednou musíte opravovat pásy, jindy se spokojit s mířením pomocí otáčení celým tankem, protože se zasekla věž. Později bude asi možné opravovat i další části vozidel, nejen pásy. Možná už to skrze zkušenosti posádky nebo vyzkoumáním vybavení jde teď, ale to jsem díky promazávání statistik nebyl schopen zjistit.
Stejně jako samotné modely i prostředí je ve War Thunder detailnější, terén členitější a tráva hezčí. Obecně je grafika barevnější a textury jsou ve vyšším rozlišení než ve World of Tanks. Přítomná je i změna denní doby, bitva často začíná za úsvitu a končí v pravé poledne. Fyzika funguje velmi podobně, i když v tomto směru mají chlapci z Gaijinu ještě spoustu drobností k odladění.
Měl jsem možnost hrát betu pouze na dvou mapách. První byla lesní krajina se spoustou kempovacích pozic na kopcích, pod nimiž se vinou údolíčka mezi skalami. Druhé prostředí nabízelo otevřenější krajinu s remízky a velkými loukami s vyskládanými kládami poražených stromů. Na obou se hrála forma módu Domination. Cílem bylo získat nadvládu na třech bodech a udržet ji.
Nejen grafika vypadá hezky, stejně skvěle zní i zvuky. Oboje si ovšem vybírá svou daň v podobě hardware náročnosti. Na stroji, kde rozběhnu Battlefield 4 na vysoké detaily, mám problém udržet v rozlišení 1920x1200 třicet snímků za vteřinu na lehce nadprůměrné nastavení. Snad je to způsobeno ranou verzí Ground Forces.
Stejně jako v letadlové části War Thunder, i zde bude časem na výběr mezi třemi úrovněmi realismu. Zatím je dostupné pouze nastavení Arcade, které je ovšem už teď realističtější než WoT. Zaměřování je složitější díky většímu vlivu terénu na pohyb nebo otáčení tanků. Všudypřítomná setrvačnost v reakcích opancéřovaných monster je možná jen daní za nevylepšené součástky a nevycvičenou posádku.
Ze stejného důvodu jsem téměř nebyl schopen kohokoliv zahlédnout, natož zaměřit. Ve WoT, pokud je tank odhalen, zobrazí se jeho červená silueta. Ve War Thunder jsem nebyl schopen si přiblížit vzdálenější scenérii a většinu času mířil jen naslepo doprostřed červeného nápisu se jménem soupeře, žádné zvýraznění se nekonalo. Jen křížek se občas měnil z šedého na červený nebo zelený.
Není neobvyklé, že jsou tanky vyřazeny z provozu po jediné ráně, na rozdíl od WoT, kde se střely od pláště často odráží. Je pravda, že i zde je velký rozdíl, z jakého směru a do kterých míst protivníka trefíte. Zásah do předního pancíře většinou skončí posměšnou hláškou "Targed undamaged", kdežto trefa věže znamená okamžitou smrt pro většinu posádky. WoT jsou zkrátka arkádovější i oproti arcade obtížnosti War Thunder.
Velkou výhodou je kombinace letadel i tanků na jednom bojišti. Konkurence se tomuto spojení zatím zuby nehty brání. Pravda ovšem je, že tankem letadlo sestřelíte poměrně jednoduše, což působí hodně úsměvně. Na druhou stranu atmosféra tím získává pořádné grády. V momentě, kdy se snažíte rozstřílet zahrabaného nepřítele, se nad vašimi hlavami odehrává vzdušný souboj, letadla se s kouřovou stopou řítí k zemi a vy cítíte, jako byste byli skutečně ve válce.
Dalším rozdílem je možnost se s každým tankem na bojiště třikrát vrátit a zároveň mít k dispozici i více strojů, podle toho, kolik máte posádek. Jestliže vás někdo vyřadil z bitvy, můžete mu to za pár sekund vrátit. Na rozdíl od WoT zničené stroje na bojišti nezůstávají, ale mizí. World of Tanks je prostě takový CounterStrike tankových bitev, kdežto War Thunder se v tomto směru blíží spíše Battlefildu.
Jestli už vás nudí World of Tanks (reportáž), ale hledáte podobnou, možná trochu náročnější zábavu, mohl by se vám War Thunder líbit. Pochopitelně jde opět o Free2Play a s tím spojené (ne)výhody. Pokud jste si účast v uzavřené betě nevybojovali před Vánoci v klání s letadly, můžete se těšit na otevřenou betu, do níž se už teď lze registrovat na domovské stránce.