Uncharted 3: Drake's Deception rozehrání
Dvě strhující úrovně konečně na vlastní ovladač.
Ještě před plnou verzí Uncharted 3 k nám dorazila malá ochutnávka v podobě hratelné preview-verze části dvou různých úrovní. Obě sice byly opravdu střídmé, takže zabraly jen kolem deseti minut, nicméně zrovna ta první pojmenovaná "Chateau" (zámek) není tolik profláklá, jako jiné dřívější ukázky. Já jsem hlavně ocenil, že obě úrovně jsem si mohl pěkně v klidu a důkladně zahrát, protože do té doby jsem kromě multiplayeru ani na Gamescomu k singlu připuštěn nebyl.
Takže jsem se spolu se svým parťákem ocitl v jednom polorozbořeném, ale i přesto čarokrásném zámečku, z něhož jsme potřebovali vzít roha. Hrál jsem teprve pár minut, ale už jsem se musel obdivovat její úžasné a extrémně detailní grafice, která nejen na konzolích jistě stanoví nová měřítka. Že dostaneme pěknou podívanou, kde je animovaná i každá malá pavučinka, jsme tušili, ale jak jsem se teď mohl na vzhled v klidu a bez spěchu pořádně podívat, nestačil jsem valit bulvy.
Třetí Uncharted bude jasně nejkrásnější konzolovou hrou tohoto roku, progres už od tak pěkné dvojky je prostě cítit na každém kroku. A nejlepší je na tom precizní a plynulá animace Drakeových pohybů, kdy jsem ho jen malinko otřel o futro a on sám elegantně rukama ten roh obejmul a ladně přeskočil do další místnosti těsně kolem zdi. A to jsem nic nemačkal, jen tahal za páčku a Nathan se sám ladně obtočil těsně u překážky. Působivé!
Jenže na kochání už nezbyl čas, protože nepřátelé celý vesměs dřevěný zámek zapálili a my jsme museli složitěji hledat cestu mezi plameny. Kromě úvodu bylo stále na co koukat a stále se něco dělo. Tu vykoukl zlořád a začal střílet nebo házet granáty, vedle spadla celá zuhelnatělá stěna, či Nathan musel co krok vyskakovat z propadnuté podlahy. Občas mi chvilku trvalo, než jsem našel v plamenech další cestu, ale pak jsem více poslouchal Victora a zjistil, že dost často umí poradit. Žádnou mapku nebo naváděcí pomocníky ale nečekejte, průvodcovské rady Sully udílí pouze ústně.
Permanentní stres
Možná až moc často vám jde o kejhák, takže se stále držíte jednou rukou římsy, šplháte po troskách padajícího schodiště, nebo čelíte protivníkově přesile. To sice může působit až nepatřičně, že každý metr zdánlivě unikáte jisté smrti, zatímco kolega Sully je vesměs vždy v pohodě. Ale Uncharted 3 jasně míří do vod napínavého herního blockbusteru a to v tomto případě fakt není jen klišé! Ani na minutu vám nedá vydechnout, takže to dělá putování atraktivnějším a vy máte stále co dělat.
Neměl jsem vůbec žádnou nouzi o zbraně a munici, však Drake začal s pistolí a se samopalem na zádech. Z mrtvol jsem mohl tahat nové kousky jako brokovnici, malé automaty, nebo granáty a podělili se i o střelivo. Ono ale není špatné pomocí kotoulů dohnat nepřítele na pěstní férovku, však souboje jsou také skvěle rozanimované a když chytnete ta správná přilétající tlačítka v častých quick-time minihrách, tak se vyhnete protivníkovým úderům a během pár chvil ho zkopete do němoty.
Hrál jsem na předposlední z celkových čtyř obtížností (very easy, easy, normal, hard) a rozhodně mi nepřišlo putování nějak složité, to spíš naopak. Však jsem po souboji zemřel jen jednou, protože po zčernalé obrazovce, kdy máte na kahánku, stačí trocha klidu a znovu jsem nabral ztracenou kondičku. To už jsem častěji spadl do ohně, nebo skočil omylem do propasti, vždy mě ale hra nasadila figurku prakticky na to samé místo, kde jsem skonal. Z toho usuzuji, že i na vyšší obtížnosti bude Uncharted 3 asi spíše lehčí procházka, jako by hra byla cílená hlavně na méně schopné hráče. I na Hard se mi to prostě zdálo takové moc lehké.
Druhá hratelná ukázka pak plně odpovídala té známé scéně s černým pasažérem v transportním letadle, takže jsem si tuto úroveň, nazvanou "Cargo Plane" (nákladní letoun) mohl poprvé sám zkusit. Přešplhal jsem ten plot k letišti, když mne zaměřily reflektory a ostraha po mě začala docela nepříjemně pálit. Takže jsem ladnými skoky, které si tady budete užívat, překonal pár kontejnerů a vlezl na střechu blízké haly. V tomto levelu jsem ocenil možnost pokrčení pro lepší schovku (plazení ale možné není) a také dobře funkční krytí, kdy jsem Nathana připlácl ke zdi a s výklony sundával dotěrné strážce letiště. Škoda jen, že v prostředí toho moc zničit nelze, třeba takové zlikvidování světel a reflektorů by se hodilo, ale to tady nefunguje.
Občas jsem narazil pouze na pár kanystrů s benzínem, nebo tlakové lahve, ty alespoň po několika výstřelech efektně a účinně vybuchnou. To už ale obří Antonov AN-22 Antei v barvách Aeroflotu s překroucenou imatrikulací CCPC místo správného CCCP začal rolovat a já ze střechy pádil ve skocích přes kontejnery na ranvej. Při sledování této scény jsem si to dříve neuvědomil, ale když sami hrajete, skákání je tady neuvěřitelně zábavné, skvěle ovládané a naprosto plynulé. Drake se sám krásně zachytává, přechází ze skoku do parakotoulu, bez klopýtnutí v trysku překračuje malé překážky a hlavně bez ztráty rychlosti seskakuje nebo naopak šplhá nahoru jako Fate z Mirror's Edge.
Jakoby měl Nathan ve hře také trochu svého vlastního rozumu, takže když jsem ho poslal na tvrdý dopad do betonové plochy, po stisknutí tlačítka skoku se sám nasměroval hned vedle do balíků se slámou (no, nebudu rozebírat, co dělá sláma na vojenském letišti...) a opět nádherně plynule a rychle seskočil ze střechy a už jsem s ním pádil k letounu. Musím přiznat, že přesnost ovládání mě naprosto nadchla, všechno je tak plynulé, že by se mi Nathan skoro více hodil do party k Eziovi. Radost z pohybu tu cítíte na každém kroku.
V dobrém mě také překvapilo, že při souboji v letounu na otevřené nákladové rampě je možné při troše nešikovnosti vypadnout ven. Pěstní bitku s velkou gorilou na nákladových vratech jsem totiž pojal trochu ležérně, maník mi napálil pěstí do palice, načež jsem ani nezamrkal, zapotácel se a přepadl přes okraj rampy ven. Možná jsem trochu více předjímal, protože druhá část hratelné preview-verze záhy skončila přesně tím samým způsobem, kdy Nathan vypadl z těžce poškozeného letadla.
No jo, byla to tedy extrémně krátká jízda na slabou čtvrthodinku až dvacet minut, ale i to mi stačilo, abych pasoval blížící se Uncharted 3 na takový řádně akční, nebezpečný a napínavý herní thriller, jakoby se Frederick Forsyth spojil s National Geographic a spolu vydali parádní jízdu po exotických lokacích s pořádnou záplatkou, která vám nedá času vydechnout. Jestli budou všechny úrovně takto nabité akcí a událostmi, tak vás hra asi ze svých spárů jen tak nepustí. Vypadá to, že tady se nudit rozhodně nebudete!
Eurogamer publikuje recenzi Uncharted 3: Drake's Deception dne 24. října. Hra vyjde pouze na PS3 1. listopadu ve třech edicích s českými titulky a manuálem. Kromě standardní je k dispozici i Special Edition s obalem ve formě Nathanova zápisníku, v němž je vložena hra a kniha s artworky, a s bonusovými předměty do hry. Nejbohatší je Explorer Edition, která dále navíc nabídne sběratelskou figurku Nathana Drakea, jeho originální kožený přívěšek z prstenem a sponu na pásek, vše zabalené ve stylové kožené cestovní truhle. Hra bude také součástí výhodného bundlu s konzolí PS3 Slim 320GB a na Xzone k ní budou rozdávat poklady s motivem Uncharted 3 - více o něm v dojmech z multiplayeru nebo dojmech z Gamescomu.