Recenze Twisted Metal
Šílený klaun je zpátky! Pamatujete na Carmageddon?
Twisted Metal pro novou generaci! Nemůžu si pomoct, ale v posledních týdnech vidím jen samé reinkarnace a restarty. Syndicate, SSX, Insane, Jagged Alliance..., je to snad náhoda? Pokud ano, pak se úplnou náhodou vrací také legendární automobilová řežba s šíleným klaunem u volantu, známá jako Twisted Metal. A znovu, dlouho jsme ji neviděli, některým se možná už stýskalo a mladší hráči dost možná vůbec nebudou vědět která bije, stejně jako majitelé nejnovějších konzolí. Klaun totiž naposledy řádil na PS2, pár let zpátky a navrch ještě "pouze v PSP remaku". Mimochodem není tak úplně bez zajímavosti, že o velký návrat se zasloužil sám David Jaffe a vývojovou garáží byla studia Sony Santa Monica.
Twisted Metal je, když...
Pokud bych měl hráči, který doposud neměl možnost tuhle sérii poznat, přiblížit o co proboha v tom všem zmatku jde, určitě by zazněl příměr k legendám jako Carmageddon a Interstate 76. Existuje bohužel velká pravděpodobnost, že by zkoumaná entita nikdy neslyšela ani o těchto hrách a moc bychom si nepomohli. Muselo by tedy postačit přirovnání k FPS střílečkám s tím, že tohle je zkrátka totéž, jenom s auty. Že v Twisted Metal se na pečlivě navržených mapách, a ve speciálních arénách, řežou do poslední kapky oleje obrněné a ozbrojené vozy, respektive nevšední vehikly - zdejší mašiny totiž nemusejí nutně připomínat auta a mít čtyři kola. A že poslední, kdo v téhle prapodivné šílené show zůstane pojízdný, vyhrál.
Pamětníkům série by naopak mělo bohatě stačit prohlášení, že tohle je prostě starý dobrý Twisted Metal, tak jak ho znají a mají rádi, jen v novém kabátě. Že ani v PS3 verzi neztratil nic ze svého kouzla, zábavy ani návykové hratelnosti. A samozřejmě, že stejně šílený jako kdysi, k čemuž je nutné podotknout a zdůraznit, jak absolutně šílený je. Tahle hra je jednoduše úplně mimo a zakládá si na tom, však na obalu září číslovka 18 a div ne varování "jsem duševně nemocná a je mi dobře". Ať už mluvíme o námětu (show o zabíjení a destrukci), provedení (pomačkané plechy, rakety svištící všude vůkol a chodci pod koly aut), či příběhovém pozadí (všichni jste moje loutky, pojďte si hrát), tady je na svěrací kazajku zralé naprosto vše.
Calypso, klaun, dobrý synek a modelka
Jakýsi kariérní mód, pro jednoho hráče, je opět převlečený za bláznivou show, pořádanou megalomanem Calypsem. Je vcelku zbytečné pátrat, proč turnaj zvaný Twisted Metal vůbec pořádá a kde bere soutěžící, kteří se ho účastní. Nakonec jde stejně jen o bitevní vřavu v aréně, kde stojí všichni proti všem, ve snaze zdemolovat ostatním vozy, rozstřílet je čímkoliv, co je po ruce, a nějak to běsnění přežít. Ostatně je vůbec otázkou, zda nějaký Twisted Metal doopravdy existuje. Možná je to jen urban legend a podivná historka ze záhrobí, čemuž odpovídá i prezentace příběhu v podobě béčkových grindhouse filmečků a zápletek.
Nicméně příběh je jen zástěrka a vlastní turnaj záminka, pro všechno to běsnění. V základu je Twisted Metal neúprosné destrukční derby, okořeněné střeným prachem a výbušninami. Zbraně se po arénách povalují v množstvím větším, než malém, stejně jako power-upy. Rozhoduje lstivost, šikovnost a taktika, konečně do většiny levelů a kol si lze vybrat použitý stroj i jeho náhradu, jelikož arény disponují také garáží - kde můžete provést opravu, potažmo výměnu techniky. Strategické rozhodnutí začíná už před startem, vehikly se liší rychlostí, odolností i palebnou silou, každý navrch disponuje speciálním útokem, vychytávkou, nebo zbraní. Hra se díky tomu hned tak neomrzí, možností jak to provést a soupeře dostat je spousta.
Prohánět se můžete v rychlých sporťácích i muscle kárách, v líném kamiónu, či tahači s těžce vyzbrojeným návěsem. Mluvíme ale o šíleném Twisted Metal, mnohé z vozů se tudíž rekrutují z předchozích dílů série (obří dvojkolku, s panďulákem/řidičem uprostřed, zná snad každý) a hlavně, bláznivé je to, oč tu běží. Klaun coby zmrzlinář, policejní SUV, dodávka verminátora, sanitka, pohřebák..., za vyzkoušení stojí i chopper, zvlášť když motorkář mává nad hlavou motorovou pilou. Vozítek je téměř dvacet a pomalu každé je něčím zvláštní a unikátní. Funebráci mohou například vystřelit rakev s extra ničivým účinkem, saniťáci kontrují pacientem na lůžku. Klaun se umí transformovat do obřího robota, někdo má na střeše přimontovaný raketomet, další otočný plamenomet.
A se zbraněmi je to podobné, většina posádek je dvoučlenných a parťák pálí vykloněný z okénka uzinami, brokovnicí, nebo alespoň pistolí, pokud zrovna není po ruce raketomet. Nechybí ani rotační kulomety, naváděné rakety, miny, sniperka, magnetická bomba na kapotu, nebo RC autíčko s výbušninou, Kobra 11 nechává pozdravovat. Stejně jako Bond, zbraně se z vehiklů různě vyklápějí a vysouvají. Arzenál je jaksepatří pestrý, jakož i tradiční, rovněž tak postupy likvidace. Nárazům a střelbě se lze bránit díky zapnutým štítům, bez neustálého doplňování energie a zásobníku s nitrem to však nepůjde. A nechybí ani chvilky bezmoci, to když si vás kolega přicvakne silným magnetem na přední nárazník a uhání vstříc betonové zdi, potažmo když se budete po zásahu jakýmsi EMP zoufale snažit nastartovat a co nejrychleji zmizet.
V lunaparku, New Yorku i na střechách L.A.
O hratelnosti lze mluvit jen v superlativech, kromě přívlastků zábavný, návykový a nevšední, zaslouží Twisted Metal též označení skvěle vybalancovaný. Opravdu, každé z vozítek tu má své místo a své fígly, každé je použitelné, podobně jako zbraně. Pro každou situaci se hodí něco jiného, jinak povedete boj na velké mapě, s dostatkem překážek, a jiné to bude ve speciální aréně, kde soutěžící ohrožují navíc i všelijaké hořáky, rotační kotouče, obří ostnaté ocelové koule a co já vím, co ještě. Převládají ale zdánlivě všední a mírumilovná prostředí, typu přístav s přilehlou průmyslovou zónou, menší městečko, vánoční zasněžený New York, případně zábavní park s atrakcemi.
Také pro mapy platí, že mnohé z nich pamětníci poznají a ačkoliv je jich jen osm, bohatě postačí, vzhledem k různorodosti a odlišné stavbě. Konečně mají i různé konfigurace, reflektující počet hráčů a daný režim. Příběhová kampaň prostředí rychle střídá, v jednu chvilku se proháníte kaňonem nedaleko přehrady, aby se v zápětí celý cirkus přesunul na střechy mrakodrapů nad Los Angeles. Jakkoliv je hlavním herním režimem klasický deathmatch, všichni proti všem, jsou tady i speciality typu "všichni proti hráči" a dokonce závod, ve kterém jde pouze o pořadí a projíždění checkpointů rozházených po mapě. Vítěz může být jen jeden a dojezd je velkolepý, všichni závodníci totiž vezou ukrytou výbušninu která - překvapení - bude aktivována při protnutí cílové pásky. Šlehačkou na dortu jsou pak souboje s obřími bossy, ve zlomových okamžicích kampaně, kteří dávají výrazům monstrózní a šílený nový rozměr.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
O zážitcích a nástrahách z Twisted Metal by šlo vyprávět dlouho, v téhle hře můžete trávit hodiny a pořád se dobře bavit, přestože kariéra není z nejdelších. Je ale jasné, že si ji jednak můžete hned několikrát zopakovat, v jiných vehiklech, s jinými zbraněmi a strategiemi (bonusů na sbírání je hromada, neustále se zpřístupňují i nové vozy a vylepšení) a potom, singl je tu vážně jen na rozehřátí a jako příprava pro multiplayer. Trénovat se ovšem dá i proti AI soupeřům, záložka Challenges skrývá vlastně kompletní obsah hry, vyberete si jen kde, s kým, v jakém režimu a dle kterých pravidel. Živého soupeře ale procesor nenahradí a budiž autorům ke cti, na co všechno mysleli.
Zápolit se dá jak ve split-screenu (v až čtyřech hráčích na jedné obrazovce), tak po lokální síti, což ani u konzolí nebývá obvyklé. V dnešní době ale vládne internet a také otravné online passy. Pro prvního majitele hry (bazarníci si holt přikoupí vstupenku) je zapojení do bitevní vřavy každopádně dílem okamžiku, online se to řeže až v 16 hráčích a to na všechny způsoby. Primární deathmatch doplňuje Last man standing, v nabídce jsou singl i týmové varianty obého. Totéž platí pro mód Hunted (všichni loví jednu kořist, nejúspěšnější lovec se pak sám stane kořistí), povedená týmovka je rovněž Nuke, s přetahováním se o velitele, odpálením rakety a zničením soupeřova monumentu. Vlastně drobná variace na souboj o území a vlajku.
Pokud má Twisted Metal nějakou slabinu, je to snad pouze jeho podstata - ne každému zkrátka tenhle chaos, šílenství, násilí a arkáda až na půdu sedne. Toto svým způsobem varování možná mělo zaznít hned zpočátku, ale Twisted Metal už je takový a nikdo nechce, aby se měnil. Nové hráče tak rozhodně nesmí vyděsit akční jízdní model, pokud se "to něco" vůbec dá podobně titulovat. Zdejší vehikly dokáží například zatáčet na místě, jakoby se nechumelilo, vyloženě dle středové osy. Umí i samy od sebe vyskočit, a to docela vysoko, jakoby snad měly na podvozku pružinku. Univerzální odpověd "tohle je prostě Twisted Metal" ale funguje i tady, což každému musí dojít nejpozději ve chvíli, kdy bude drsně nabourán někým ze soupeřů, aby posléze odletěl jak zmuchlaná nakopnutá plechovka.
Obtížná, ošklivá a hlasitá?
Vystrašit vás nesmí ani relativně vysoká obtížnost, mimochodem vtipně odstupňovaná od normal, přes hard, až po twisted. Na nějaké easy se tu nehraje. Při vstupu do multiplayeru však oceníte, jak vás hra a nekompromisní soupeři vycepovali. Nohy na ramena nesmíte vzít ani při pohledu na ovládání, které výraz komplikované ne zcela vystihuje. Ovládací schémata jsou hned tři, podobně jako v SSX, od dávné klasiky, po moderní analogy (s možností hrát to "jako závodní hru"). A podobně jako v SSX ho tutorial rychle vychrlí a hráči starej se. Zatímco ale snowboardy byly ještě přívětivé, Twisted Metal okupuje prakticky všechna tlačítka a některá i opakovaně. Na řízení vozu a obsluhu zbraní mnohdy využívá dvojhmaty a dvojí poklepání, zapojen byl rovněž pohybový senzor. Zmatek? V první chvíli určitě, dostat to do ruky si pár jízd vyžádá.
Pěkně smlsnout by se dalo i na technickém zpracování, především pak grafice. Takhle že dnes vypadá PS3 hra? Tohle že předvádí ten mocný kousek hardware, next-gen začne, až oni řeknou? Nový Twisted Metal na první pohled opravdu nevypadá nijak extra, spíš jako HD předělávka a to ještě s odřenýma ušima. Stačí ale chvilku popřemýšlet a jistě vám to dojde. Velké arény, až 16 hráčů naráz a pořád to běží maximálně plynule. Na scéně se navíc většinu času odehrává hotové peklo, rakety sviští, nábojnice se sypou, všechno vybuchuje a přesto žádné zakuckání. Ani destrukční model není k zahození, mnohé z map se dají totálně zdemolovat, budovy se hroutí jak domečky z karet, okolní doprava exploduje co chvíli, všude pobíhají zmatení chodci a PS3 si to dává jako nic. Takže?
Takže je to dobré a lépe to asi vypadat nemohlo. Pravda, možná trochu barevnější, ale modely vozidel nejsou vůbec špatné a okolní prostředí rovněž hýří detaily, při pohledu na starší díly byste možná ani neřekli, že jde o stejnou hru a scenérie. Marné není ani nasvícení a některé efekty, speciálně hořící vraky (a oheň obecně) vypadají skvěle. Ozvučení potom naprosto dominuje luxusní soundtrack, pod masakr odehrávající se na obrazovce vyhrávají Airbourne, Wolfmother, Sepultura, Judas Priest, Iggy Pop, nebo Rob Zombie.
Twisted Metal jen pro PS3 u nás vyšel v půlce března za 1199 Kč.
koupit na Xzone
Ovšem objevilo se i pár kaněk, technického ražení. Hned několikrát mi vypadl zvuk, podobně jako titulky. A jednou se naprosto zbláznila kamera, když se přesunula výrazně za a pod auto, které jsem pak sledoval zespoda, skrz silnici, z hlubin pekelných. Drobné chybky a zádrhely ostatně doprovází i samotné hraní. Leckoho jistě vytočí mnohdy problematické zaměřování nepřátel - jsou-li soupeři v chumlu a strhne se pěkná mela, těžko se vybírá jen jeden neřád, kterého byste rádi přednostně odpravili. Zaměřovač často přeskočí jinam i když se někdo jen mihne kolem. A úplně fér není ani viditelná kooperace, sice jde většinou o deathmatch, ale AI je k sobě navzájem dost shovívavá a primárně jde po hráči, ostatní vnímá jako kámoše.
VERDIKT: Povedený návrat! Twisted Metal se vlastně vůbec nezměnil, pořád je to ta stará dobrá šílená řežba, stejně jako před lety. Kdo ji měl rád už tenkrát, oblíbí si patrně i tuhle reinkarnaci - až na pár drobností a nedostatků (bude patch?) zkrátka dobrá práce. Červíček pochybností přesto drobně hlodá a proto "jen osmička", jelikož ze hry se dalo vytřískat ještě víc. Minimálně editor (po vzoru Little Big Planet nebo Trackmanie) by hráči jistě uvítali, závodní a v uvozovkách příběhové režimy leží zbytečně ladem a nevyužité.