Tvůrci Zaklínače dosáhli finanční nezávislosti
Prozradili, kolik mají na účtu a kolik stojí vývoj trojky.
Svou poctivou prací, sympatickou politikou a dvěma díly oceňované série Zaklínač dosáhli Poláci toho, o co usiluje každá firma podnikající v herním průmyslu. Nejen že prorazili ve světě, ale dnes se také na konferenci citované tamním deníkem GazetaPrawna pochlubili, že už nepotřebují spoléhat na investory nebo škemrat u vydavatelských partnerů.
"CD Projekt má momentálně na účtě zhruba 8 milionů dolarů [160 milionů korun], což firmě dovoluje finanční nezávislost, která je klíčovým faktorem k úspěchu," řekl její šéf Adam Kiciński.
Tato nezávislost na ostatních jim prý umožňuje pracovat na ještě zajímavějších projektech a ponechat si pro sebe vyšší podíl z tržeb, protože nejsou odkázáni na zálohy od vydavatelů. Jak známo, momentálně dělají na dvou velkých projektech (Zaklínač 3 a Cyberpunk 2077) a dvou menších, z nichž ten první se objeví až po Zaklínači 3 (podzim 2014).
Viceprezident a finanční ředitel CD Projektu CFO Piotr Nielubowicz navíc prozradil další zákulisní čísla, která obvykle nikdo nezveřejňuje: celkové náklady na Zaklínače 2 činily 10 milonů dolarů (200 milionů korun). Na vývoj Zaklínače 3 a Cyberpunku jen za první polovinu letošního roku padly téměř 3 miliony dolarů, ale jejich rozpracované verze prý mají v současnosti hodnotu okolo 8 milionů dolarů.
Skupina složená ze studia CD Projekt Red, digitální distribuce GOG.com (s uskutečněnými 7,5 miliony downloadů) a z polského distributora Blizzardu či Segy (vedle filmů na DVD/Blu-Ray) prý snížila své dluhy na zanedbatelnou úroveň, má solidní cash-flow a navíc si teď může vyskakovat v jednání se zájemci o bytí jejich vydavatelem Zaklínače 3.
"Vedle již uzavřené dohody s Warner Bros probíhají další jednání o vydání v jiných částech světa, který jsme rozparcelovali na několik geografických oblastí. Od každého distributora budeme nyní požadovat placení v předstihu, aby tím vyjádřili svou víru v náš budoucí produkt," uvedl Kiciński.
Takové podmínky si většinou mohou dovolit klást jen výrobci těch nejslavnějších značek, jako např. Take 2, Bethesda či Activision, kteří vždy požadují zaplatit za odebrané kusy jejich zásadních her ještě předtím, než jsou vůbec uvedeny na trh, a distributoři nebo obchody si kvůli tomu často musejí brát půjčky.
