RECENZE Tropico 5
Řízení banánové republiky odlišně a v jiné éře.
Říká se, že dvakrát nevstoupíte do téže řeky, ale na vývojáře z Haemimont Games to asi neplatí a zvesela to na nás se svým Tropicem zkouší rovnou popáté. Už při ohlášení tohoto dílu jsem si říkal, s čím se v téhle herní sérii dá vlastně ještě přijít? Zvláště po velmi hutné čtyřce s řadou přídavků včetně moderní éry. Byl jsem tedy hodně zvědav, jestli to bude opětovná sázka na jistotu nebo konečně dojde k razantnějším změnám. Doba je navíc pro tento druh her poměrně příhodná. V posledních letech stále převládá nedostatek kvalitních budovatelských strategií a situaci překvapivě nezměnilo ani loňské SimCity.
Ačkoli na první pohled působí pátý díl velmi podobně jako čtyřka (a ta je zase velmi podobná trojce) je největší změnou hry rozšířený časový záběr, ve kterém se děj odehrává. Byl to sice racionální, ale zároveň velmi riskantní krok. Klasické Tropico si své jméno udělalo právě zasazením do dob studené války, což stále tvoří charakter celé hry. Tropico 5 ale nyní nepřesahuje jen do moderní doby, ale vrací se po časové linii až do koloniálních dob, ve kterých nebyli žádní El Presidente, ale jen jejich Veličenstva.
Takže si představte Tropico bez aut, pokročilého průmyslu, kde o komunismu a všech těch socialistických vymoženostech ještě nikdy nikdo neslyšel a zbyde vám něco, co prostě nemá ten správný šmrnc. Utahování si z banánových zemiček bylo vždycky super včetně podlézání, ale zároveň i zastrašování nebohých Tropičanů v diktátorském stylu ala Fidel Castro. Koloniální éra není sice úplně špatná, ale mě zkrátka nepřesvědčila.
Dalším důvodem je fakt, že zde působíte jako vyslanec svého krále/královny a hrajete hlavně o čas. Buď vás s vypršením mandátu pošlou zpátky domů, nebo se vám podaří získat tolik vlivu a oblíbenosti, že si budete moci dovolit vyhlásit vlastní nezávislost. V tomhle ohledu mi dává větší smysl fungování hry v moderní éře, která mnohem lépe navazuje na dění během studené války a nabízí i více herních prvků a možností.
Po kolonialistech přichází na řadu válečná éra první a druhé světové války. Tam už to začíná být zase zajímavější, protože v celosvětovém měřítku se profilují mocnosti (spojenci vs. němci) a je na vás, jestli se budete snažit to politicky hrát na obě strany nebo se podbízet jedné partaji na úkor té druhé. Všechno samozřejmě přináší nějaké výhody a nevýhody, což už je analogie k východnímu a západnímu bloku z doby studené války. Moderní doba posléze politikaření a různé vlivy ještě více obohacuje o přítomnost Evropské unie, Číny a Blízkého východu (mimo USA a Ruska).
V pátém Tropicu tedy máme čtyři časová období, kterými v rámci kampaně proplouváte, ale není to zase úplně přímočaré, protože v pozdějších scénářích se zase vracíte do koloniální doby a zažíváte menší deja vu. V dohromady patnácti misích budujete své impérium vlastně jen na čtyřech různých ostrovech. Design scénářů je tak docela povedený, protože v řadě misí pokračujete s rozestavěným městem z předchozí mise. Vyhnete se tak neustálému začínání od naprosté nuly na pustých ostrovech a místo toho rozvíjíte nebo předěláváte to, co jste už vybudovali dříve.
Úkoly jsou jako vždy hlavně ekonomického rázu, ale čas od času se musí odvrátit nějaká ta invaze nepřátel a ke slovu přicházejí kromě vojáků i tanky a letadlové lodě. Stále ale nelze vojenské jednotky ovládat napřímo, takže mě osobně tenhle způsob kontroly nad armádou moc nesedí.
Zaujalo mě ale vylepšené fungování obchodu na světovém trhu. Vždycky mě dožíralo, že jsem nemohl víc mluvit do obchodních tras lodí. Nyní k vám do přístavu stále připlouvají cizí lodě, které "vykupují" vaše zboží obvyklým způsobem, ale mimo to si můžete definovat i své obchodní trasy. Na trhu si lze vybrat tu nejlepší cenovou nabídku a ještě si na tento business přidělíte svojí vlastní loď (za každý postavený přístav máte k dispozici jedno své plavidlo). Obchodovat se dá navíc obousměrně (import i export) a odběrateli se mohou stát třeba i pašeráci nebo státečky, které nejsou žádnými velmocemi. Ovšem pozor, vlastní obchodní trasy ovlivňují mezinárodní politické vztahy.
Hned od začátku hry (i v koloniálním období) v menu vidíte, jaké budovy se postupem času odemknou v závislosti na vyzkoumaných technologiích a příslušné časové éře. Zajímavé je i budování vlastní rodinné dynastie. Už to není jen o jednom "El Presidente" ale o celém rodinném klanu, který zanechává svou stopu napříč generacemi. Každý člen rodiny navíc má trochu jiné schopnosti, které se hodí při řízení ostrova.
Celkově vzato asi největším problémem pátého dílu je, že i přes nová časová období toho v herním obsahu nenabízí tolik co minulý díl a jeho datadisky. Délka nové kampaně totiž není nijak závratná, znovuhratelnost mizivá a pak nezbývá než jen hrát sandbox s vlastními podmínkami vítězství nebo se vrhnout na konečně přítomný multiplayer (až pro 4 hráče, ovšem bez možnosti ukládat pozice). Kromě hry pro více hráčů má tedy v tomhle čtyřka momentálně stále navrch.
Pro fandy, kteří vlastní kompletní sérii Tropico a strávili s ní desítky hodin, to pak nutně musí být docela zklamání. A nevylepšují to ani určitá zjednodušení například v oblasti financování budov či odměňování zaměstnanců nebo chybějící předvolební program (nelze už připravovat svůj vlastní projev se sliby a určováním směru politiky), schází i více statistik a přehledů o ostrově atd.
Na druhou stranu pro úplně nové hráče je Tropico 5 rozhodně přijatelnější volbou právě díky větší variabilitě singleplayeru a snadnějšímu průniku do hry. Ač se vizuální podoba oproti předchozím dílům nijak nezapře, při detailnějším průzkumu si nelze nevšimnout uhlazenějšího dojmu a barevnějšího podání. Osobně se mi živější barvy a filtry libí hodně, takže úpravy v téhle oblasti hodnotím vyloženě kladně. Stejně tak se mi libí kompaktnější modely budov, se kterými se dá poskládat funkční město i na hodně malém prostoru.
Tropico 5 pro PC vyšlo v červnu krabicově i digitálně za přibližně tisícovku a nemá českého distributora, později letos bude i na PS4/X1.
koupit na Xzone.
Herní engine mi rovněž přišel svižnější, než tomu bylo u jeho předchůdců, takže zřejmě proběhla i určitá optimalizace, která rozhodně potěší (je to asi i důvod, proč nyní nejde s kamerou nazoomovat tak blízko jako dříve, hra při maximálním přiblížení nevykresluje tolik detailů).
VERDIKT: Pátý díl Tropica se za každou cenu snažil přijít s něčím novým, což se mu nakonec podařilo. Základní herní mechanismus sice zůstává stejný, ale přibyla nová časová období a "dokonce" je tu tentokrát i hra pro více hráčů. Koloniální věk je však poměrně nudný a jde hlavně o to ho nějak přetrpět, aby si člověk hru užil v pozdějších érách až po moderní dobu. Budování vlastní rodinné dynastie a přenášení herního obsahu z mise do mise v rámci kampaně je ale hodně pěkné. Ve výsledku doporučuji Tropico 5 hlavně těm, kteří z nějakého důvodu minuli čtyřku nebo přicházejí k této herní sérii vůbec poprvé.