Tropico 3
Dovolená v tropickém ráji, ze které se vám nebude chtít!
Zlí jazykové mají tendenci o třetím Tropicu tvrdit, že je pouhopouhým remakem původní hry. Bez invence a originality. Ano, to souhlasí. Když ale předběhnu vlastní myšlenky, zároveň je na místě prohlásit, že právě toto je jeho jedinou výraznější vadou. „Vadou“ Tropica 3 je to, že je kopií osm let staré strategické bomby, kterou si už dnes stejně prakticky nikdo nepamatuje. Autoři, uvědomujíc si skutečnost, že dokonalé jde „vylepšit“ jen a pouze směrem dolů, rozhodli se do ničeho nerýpat a místo toho původní koncept s restaurátorskou trpělivostí vypucovat. A udělali zatraceně dobře!
V Tropicu 3 se opět stanete vůdčí osobností malého tropického ostrůvku. Snad i diktátorem, pokud budete chtít, ale ne nezbytně, neboť zde vede k cíli mnoho cest a s trochou benevolence vám nad hlavou budou svištět kulky rebelských mizerů i méně často než dvakrát do měsíce. Jako v každé slušné budovatelské strategii jste to vy, kdo ukazuje prstem a říká: „Tak a tady by se hodila hospůdka, sem švihneme dva paneláky a tahle silnice by se měla o dvě sta metrů prodloužit, ať se chudáci farmáři nemusí plahočit domů z šichty temným lesem podél skal.“ Se samotnou realizací vašich osvícených výmyslů vám už naštěstí pomůže špatně placená dělnická síla.
Svého avatara si můžete utvořit k obrazu svému. Jak vzhledem, tak vlastnostmi, v sérii typicky reprezentovanými charakterovými rysy. Je možné si vybrat i z několika předpřipravených. Novinkou je skutečně fyzická přítomnost vašeho já v herním světě, které je tak první a zároveň jedinou přímo ovladatelnou postavičkou na ostrově. Všechny ostatní obyvatele ovládáte samozřejmě také, ale výhradně skrz jejich peněženku, resp. ostatní potřeby. Jedná se sice o drobné vylepšení, ale rozhodně příjemné.
Je roztomilé potloukat se po ostrově, promlouvat v době voleb k nadšeným ovečkám z balkónu svého paláce nebo se třeba stavit v garáži pro limuzínu a provést inspekci továren na kraji města. Vaše činnost navíc má skutečný dopad na dění a vy máte neustálou motivaci avatara něčím zaměstnávat. Navštívení člobrdíci mají totiž snahu plnit plán na 110 %, a to se vždy počítá...
Možnosti, které před vás Tropico 3 staví, jsou opravdu obrovské. Pouze druhů ubytování pro obyvatele je na deset typů domečků s různými výhodami a nevýhodami, nepočítaje speciální budovy pro turisty. Panďulákům dále musíte zajistit zábavu, bezpečnost na ulicích, přístup k dostatku jídla, které se také musí odněkud vzít a někdo ho musí stejně jako úplně všechno přepravit až jim pod nos. Věřící potřebují svatostánek, intelektuálové zase školu a přístup k informacím. Do toho Zelení začínají vykřikovat cosi o tříhlavých králících v průmyslové zóně a vám začíná jít hlava kolem z toho, jak tu všechnu drobotinu uspokojit.
Tropico 3 se ale neodlišuje od běžných budovatelských strategií tím, kolik to všeho můžete postavit. Pochopitelně i v tomto ohledu jde o vyzrálou strategii, která vás za plánování výstavby dokáže sladce odměnit i tvrdě potopit (není nic horšího než hláška o přeplněné garáži, když víte, že kvůli umístění další byste museli přerovnat půlku města). Přiznejme si, že výše vyjmenované je v méně či více zdařilé podobě obsažené prakticky v každém Tycoonu nebo SimCity. Tropico nabízí fantastickou variabilitu a zábavnost především tím, co s dosaženými věcmi můžete dělat dále a jak tyhle možnosti do sebe perfektně zapadají.
Drtivá většina budov dokáže operovat v několika režimech. Jak jsem se už zmínil, cest k vítězství v každém scénáři vede bezpočet a vy se dejme tomu rozhodnete získat přízeň ostrovanů jejich maximální konverzí na víru. V takovém případě pravděpodobně přikážete školám vést povinnou náboženskou výuku a patřičným způsobem upravíte i produkci novin, televize a rádia. Rozhodně také neuškodí, když zakážete antikoncepci a na návštěvu právě postavené katedrály pozvete papeže. Pak už jen stačí v předvolebním proslovu, který si mimochodem také sestavujete sami, adresovat pár vhodných témat a máte je v hrsti...