The Saboteur

Sean se dovede umně pohybovat ve skrytu nebo ještě lépe šplhat po domech a skákat po střechách, byť je jeho pohyb oproti staršímu kolegovi Eziovi dosti prkenný a méně pohodlný. Pokud jej ale nacisté nachytají na švestkách při záškodničení, nebo prostě v zakázaném místě, začnou střílet a panicky pískat na píšťalku, což okamžitě přivolá nekonečné vlny posil.

Zdrhnout za výseč alarmu je ten nejlepší recept, ale nesmí vás přitom nepřítel vidět, to pak musíte znovu prásknout do bot, najít tajné úkryty, nebo mu prostě před nosem ukradnout jeho bojové vozidlo. Při nejvyšším stupni poplachu, tedy zpravidla po tom, co napřed odpravíte mnoho nácků, po vás začne pálit dokonce i zlověstně hlídkující Zepelín, trvale trůnící nad Paříží jako její přízračný měsíc. Však si s ním později vyřídíte účty, nebojte se vlka nic.

Ale napřed budete dosti zaměstnáni plněním misí pro francouzský odboj především, i když se na scéně objeví i britská tajná služba SOE, resp. její sexy agentka Skylar a dva kolegové. Ano, ani drobná milostná zápletka se nemůže bodrému Irovi vyhnout. Stejně jako stálá pozornost přátel z řad partyzánů, kteří poskytnou veškerou potřebnou výbavičku a zbraně, ale nikoli zadarmo. Za kontraband přirozeně, tedy za komodity z černého trhu, po nichž je ve válečné době velká sháňka.

Tento materiál nalézáte porůznu ukrytý ve zdejším světě a něco kápne i z úspěšného plnění hlavní příběhové linky, sestávající především ze sabotáží nacistických komplexů, popř. kradmých infiltrací, třeba na nepřátelský vlak. Rozhodně se nechte náplní sabotáží překvapit. I když se často najdou i osvěžující odbočky, kupř. v podobě automobilových klání, v nichž Sean před válkou tolik vynikal. Je si ale třeba napřed zvyknout na hodně zjednodušený a arkádový jízdní projev zdejších vehiklů a naprosto nulový deformační model, který ze srážek dělá spíše z nouze ctnost, než efektní podívanou.

Na svých je Sean ale mnohem jistější, když mu citelně pomáhá nejen automatické funkční krytí za překážkami, ale hlavně motivující systém deseti druhů perků, tedy vítaných dovedností a vylepšení, která si zasloužíte za splnění určitých úkolů. Zavděk jistě vezmete např. extra silnými schopnostmi, doplňujícími i tak výborně fungující tiché útoky ze zálohy, mnohdy s odměnou převleku do uniformy Wehrmachtu. Nebo novými výpady při pěstních soubojích tváří v tvář, stejně jako upgrady střelných zbraní a výbušnin, kterých má Sean posléze doslova plné kapsy.

Naštěstí to nemusí tahat pěšky, protože později ke svému konspirativnímu bytečku v zástěně nočního klubu na Montmartru obdrží taktéž garáž, kde si může záhy skladovat své vozy. Třeba proto, aby je hnedle použil na zpomalené skoky, jež jsou spolu s prozkoumáváním pamětihodností, mimo hlavní linku a likvidacemi instalací, dalšími možnostmi zdejší seberealizace. Při níž prakticky nemůžete zabloudit, protože je vám k službám jak přehledná minimapka, tak i její větší kolegyně s možností nastavení cílového bodu.

Vždy po ruce je taktéž skvěle podrobný žurnál se zápisky všeho podstatného, včetně praktického slovníčku. Pročež velmi zajímavé jsou rozsáhlé statistiky, pozorně mapující všechny vaše kroky ve hře. A že jich bude, protože ve svém více než dvacetihodinovém konání máte naprostou svobodu. Můžete si kdykoli dělat co je ctěná libost, nahlásit se na velení odboje pro další záškodnickou misi, nebo místo toho raději prozkoumávat širé lokace a ničit v nich německé výspy. Anebo si prostě vylézt někam hodně vysoko, dát si cigárko a pozorovat ten šrumec dole na ulicích.

Pro doplnění se nezapomeňte podívat i do našeho dřívějšího fotoseriálu s dalšími komentovanými obrázky zde.