Textové dojmy z Diablo 3
Srovnejte si své zážitky z bety s těmi našimi.
Vydání každého dílu Diabla provází zajímavý jev - vždy se kolem něj vyrojí spousta jeho lepších či horších klonů. Vzniknul tak Torchlight, další díl Dungeon Siege , a mimo jiné i webový Drakensang Online či ambiciózní Path of Exile. V budoucnu se pak na nás chystá ještě Grim Dawn od tvůrců Titan Questu či nedávno oznámený Realms of Ancient War. Král je však vždycky jen jeden, a proto jsme necelý měsíc před vydáním důkladně otestovali aktuální betu Diabla 3 a podívali se na zoubek všem použitým herním mechanismům.
Beta obsahuje třetinu prvního aktu, ale i tak stačí na to, aby si člověk udělal obrázek o tom, jak se třetí Diablo hraje. Vyzkoušel jsem si všech pět dostupných povolání a musím říct, že každé mě něčím zaujalo. Barbar má rád hrubou sílu a masovou destrukci, mnich naopak rychlé údery či aury a čaroděj spoléhá na svá ničivá kouzla a ochrany. Nejzábavnější mi ovšem přišla lovkyně démonů se svou opakovací kuší či nastražováním pastí a witch doctor s mnoha nemrtvými pety a zvířecími útoky. Postavy z předchozích dílů byly zdařile namíchány do postav nových a daří se jim přitom bořit zavedené archetypy, což je jedině dobře. Navíc si konečně můžete vybrat i jejich pohlaví, takže vám už nic nebude bránit vzít si hrdinu přesně podle svého gusta.
Nezmizeli ani společníci, kteří se k vám na vašich cestách přidají. Doprovázet vás může buď templář, lučištník nebo čarodějka, každý se čtyřmi dovednostmi, které postupně volíte ze dvou alternativ. Zároveň jim můžete dávat i lepší zbraně. A už to konečně nejsou jen němí patroni, kteří za vás neochvějně nasazují vlastní život - mají svou osobnost a v průběhu hry se s nimi můžete kliknutím na jejich portrét v omezené míře i bavit.
Poctivý klikfest
Princip boje naštěstí zůstal nezměněn a nic jiného, než poctivý klikfest, jsme ani nečekali. Nepřátelé jsou tentokrát mnohem variabilnější a každý jejich druh se vás snaží zabít jinak. Jedni vybuchují, druzí vás odhazují, další vyvolávají své pohůnky, jiní zase skáčou, teleportují se, kradou předměty a někteří se po odetnutí trupu od těla za vámi stále plazí. Jsou také mnohem agresivnější a chytřejší, než v předchozích dílech a to mohu zatím mluvit pouze o prvním aktu.
Boje jsou ale oproti dvojce na normální obtížnost celkem jednoduché a svědčí o tom i fakt, že jsem za celou dobu hraní ani jednou nezemřel. Dostupnost léčivých lektvarů je navíc velká a jejich cena minimální. Nelze však zapomínat na to, že úvod hry slouží i jako tutoriál a nepochybuji, že dál už bude mnohem větší horko - a kdyby náhodou ne, tak jsou v zásobě ještě další tři obtížnosti.
Zničitelné prostředí a promyšlenější pohyb po světě
Prostředí prvního aktu je grafickým laděním velmi podobné začátku dvojky. Některé jeho prvky, východy a hlavně questy se v něm při spuštění nové hry mění, samotná krajina ale nyní zůstává statická. Podzemí však fungují přesně opačně - generují se náhodně a oproti minulým dílům z daleko větších celků. Jsou také mnohem členitější, využívají schodů, vyvýšených oblastí a různých překážek. I díky tomu se v nich dá mnohem lépe orientovat.
Velmi mě potěšilo i zničitelné prostředí, které spolu s novým fyzikálním modelem vnáší do hry velmi zábavný prvek. Počet zničených objektů ve vašem okolí se totiž promítá do bonusových zkušeností. Sám jsem se během hraní nejednou přistihl, že mě likvidace všech těch stolů, sudů, váz a kdovíčeho ještě, skoro až zvrhle baví.
Usnadněn byl i pohyb po světě. Town portal se z inventáře přesunul rovnou na herní lištu a získáte jej celkem záhy, po splnění jednoho z úvodních questů. V multiplayeru je pak navíc ve městě k dispozici i rychlý přesun na pozici jednoho z vašich spoluhráčů a díky tomu se zase dostanete rychleji do akce. Stejně tak poslouží i obelisky na konci každého většího dungeonu, které vás rychle vrátí zpátky na povrch. Dlouhému bezcílnému běhání sem a tam naštěstí odzvonilo.
Hlavní příběhové úkoly se tentokrát zaznamenávají na klasickém quest trackeru, který vás ve trojce bude provázet celou hrou. Zábavné jsou ale i questy vedlejší - tzv. eventy. Ty se tu generují náhodně a jejich cílem je vždy zabít nějakou lokální bestii, najít určitý předmět nebo jednoduše jen přežít. Postup ve hře je navíc ukládán prostřednictvím chytře rozmístěných checkpointů, takže se už nemusíte obávat, že byste po vypnutí a načtení hry museli některé obrovské oblasti probíhat znovu (i když samozřejmě můžete).
Překopání systému dovedností
Celkem rozporuplné je ale úplné překopání systému dovedností (viz tabulka), v němž si levelováním odemykáte jednotlivé skilly postupně. Mnohým jistě tato změna nesedne, protože umožňuje měnit zaměření postavy kdykoliv a odpadá tak nutnost hrát za stejné povolání znovu. Vývojáři to ale obhajují tím, že je vždycky větší zábava, když si rovnou odzkoušíte a vyberete to, co vám sedí nejvíc, než když jste z různých důvodů nuceni k respecu. Navíc tím možná Blizzard konečně dosáhne toho, že hráči nebudou muset hledat "dobré" buildy na internetu. Uvidíme ale, co to udělá se znovuhratelností - problém totiž nastává ve chvíli, kdy byste se rádi na nějakou schopnost soustředili dříve, třeba na úkor jiné, to už totiž nyní nelze.
Druhou, a pravděpodobně největší změnou oproti předchozímu dílu, je výpočet zranění, jež vaše dovednosti způsobují. To je nyní u všech dovedností závislé pouze na DPS vaší zbraně, a to překvapivě i v případě kouzelníků. Ve zkratce je tedy alespoň zpočátku lepší mít mága s rychlým a účinným mečem, než se slabou magickou hůlkou s bonusem k primární vlastnosti (ve skutečnosti je to mnohem složitější, protože na vyšších úrovních se to vzhledem k procentuálnímu bonusu vlastnosti naopak převrátí). Kvalita výbavy se tak nyní, více než kdy dřív, stává synonymem efektivity vaší postavy, ale vzhledem k tomu, na jakých principech oba předchozí díly Diabla stavěly, se vlastně tomuto vývoji ani nelze divit.
Sledujte také naše komentované videodojmy publikované ještě před otevřením bety, ve které bylo ve špičce 300 tisíc hráčů souběžně.
Aukce předmětů
Otestoval jsem samozřejmě i aukci, kterou jedni považují za zbytečnou a druzí za vítané rozšíření hry. Předem vás ale uklidním - na hladký průchod hrou není vůbec potřeba a vlastně ji můžete klidně ignorovat, budete-li chtít. Na druhou tam ale můžete získat mnohé zajímavé předměty a hlavně setové věci, které byste jinak nedali dohromady. Nakupovat v ní lze jak za zlaťáky, tak za skutečné peníze, ovšem logicky odděleně. Zatím je však ve velmi nehotovém stavu a její použitelnost je minimální. Nedá se v ní totiž ještě pořádně vyhledávat a hlavně rozumně řadit položky, zobrazují se i věci, na něž už nejde přihazovat a vkládání či kupování má docela velkou prodlevu. Celkově je to momentálně vůbec nejnedodělanější prvek hry, což se docela divím - zvlášť, když vezmu v potaz zkušenosti vývojářů z World of Warcraft. Snad na ní tedy ještě autoři během toho necelého měsíce pořádně zapracují.
Po grafické stránce hra také neoslní a na dnešní dobu rozhodně mohla vypadat o dost lépe. Deset let je holt dlouhá doba a Blizzard tu zjevně sám doplácí na svůj až přespříliš dlouhý vývoj. Svůj účel ale grafika plní a po chvíli si na neostré textury stejně zvyknete. A některé masivní boje navíc vypadají hodně pěkně, zvlášť sejde-li se na obrazovce větší počet nestvůr či hráčů. Sem tam však i na mé, poměrně výkonné sestavě (GF560Ti, 8GB RAM), docházelo při opravdu velkém počtu objektů na obrazovce (a hlavně v co-opu) k mírnému zpomalení, proto pevně doufám a věřím, že tento problém v plné verzi již nebude. Jinak si ale na technickou stránku věci nemůžu stěžovat - vše působí hotovým, odladěným dojmem a třeba načítání nových lokací si při přechodu z oblasti do oblasti ani nevšimnete.
Ta pravá zábava až s přáteli
Aspekt, kde ovšem Diablo 3 naprosto exceluje, je multiplayer. Teprve s ostatními hráči totiž začíná ta pravá zábava. Každá postava disponuje hned několika dovednostmi, jimiž může v boji pomoci (lovec démonů má zpomalovací pasti, mnich naopak léčení atd.) a byť to nejde tak daleko, jako v ostatních MMORPG, je boj se třemi dalšími spolubojovníky hnedle úplně něco jiného. Pozvat můžete buď své vlastní přátele, nebo se připojit do veřejné hry a systém hledání spoluhráčů funguje opravdu perfektně. Hráče lze dokonce přizvat i do singleplayeru a jeho obtížnost se tím pak náležitě zvýší. Každá postava má přitom svůj vlastní loot, takže odpadá zdlouhavé dohadování se o tom, co si nakonec kdo vezme.
Ve hře je i spousta dalších drobných prvků, které pobyt ve světě Diabla zpříjemňují. Potěší sdílená truhla, zvýraznění naposledy sebraných předmětů či zbroj, která se přizpůsobuje vzhledu vaší postavy. Rovněž systém achievementů a jejich propojení s hráčským praporem, je velmi propracovaný. Ve hře je i něco jako deník, kam se zaznamenávají popisy příšer a důležité dějové poznámky, takže se k nim kdykoliv můžete vrátit znovu. Některé ze změn jsou sice krapet kontroverzní, třeba chybějící lahvičky many, instantní koule zdraví či odstranění kouzla Identify, ale všechny si pouze kladou za cíl učinit hru přístupnější a rychlejší.
Není žádnou novinkou, že Diablo 3 nepůjde spustit v offline režimu a to platí i nadále - i kvůli zabezpečení aukce se totiž postavy nyní ukládají přímo na server a díky tomu už ani vlastnosti či vybavení nepůjdou nacheatovat. Blizzard navíc poslední dobou přidává stále další online prvky a s posledním updatem je už například implementována i cross-game komunikace s ostatními hrami (WoW, SC2) prostřednictvím RealID nebo battletagu.
Diablo 3 pro PC vyjde 15. května za 1299 Kč.
rezervovat na Xzone i s kalendářem zdarma
Do otevření bran pekla už naštěstí zbývá jen pár týdnů a věřím, že pak se to pravé šílenství znovu rozjede naplno. Dočkáme se možná ještě několika úprav, ale zásadní herní systémy se již pravděpodobně nezmění. Důležité je ale pro mě hlavně to, že zůstal zachován osvědčený koncept i návyková hratelnost a atmosféra z předchozích dílů. Křišťálovou kouli sic nemám, ale osobně tipuju, že i přes pomalejší rozjezd to nakonec bude obrovská pecka. Datum 15. května si rozhodně zapište do svých deníčků!