Test Drive Unlimited 2
Dojmy z časného výletu na Ibizu.
Nákup nábytku a dalšího vybavení domácnosti bych v závodní hře skutečně nečekal, to spíš nějaký hever do garáže, hrací automat s oblíbenou arkádovou klasikou, nebo sportovní memorabílie. Zařizování bydlení je však pouhým začátkem, v TDU2 si totiž můžete zaskočit i k holiči, případně navštívit plastického chirurga! A že mají na zdejších klinikách moc šikovné doktory. Kromě tradičních záležitostí typu nového nosu, brady a uší, zvládají pozměnit také tvar vaší lebky. Ještě že jsem v tu chvíli působil na Ibize jako muž, žena by si dost možná mohla dopřát plastiku prsou a kdo ví čeho dalšího.
Celý ostrov je prostě samé překvapení, přitom vývojáři jistě neodtajnili vše a na příští rok určitě mají další trumfy v rukávu. Což mi připomíná kasino - oni mají v Test Drive Unlimited už i hazard! Na herní Ibize jakoby byl zakázaný, do heren se proto létá na některý z menších ostrůvků. Tam se ale hráčská duše dosytosti vydovádí. K dispozici jsou jednoruký bandita, karty, ruleta, nechybí ani jackpot a luxusní vůz zaparkovaný ve vstupní hale. Mimochodem jednou z novinek TDU2 je chůze po vlastních, prakticky na kterémkoliv aktivním místě se lze volně procházet, kochat výhledem, či se zapojit do interakce s ostatními Sim-drivery.
Avatary dalších hráčů potkáte nejen v kasinu, ale i u doktora, v obchodě, nebo autosalonu. TDU2 buduje prakticky vlastní sociální síť a kromě toho, že se můžete proběhnout mezi regály se svetry a obdivovat na prodejně vysněný vůz ze všech úhlů, byste se měli také družit. Uvidíme, jak se zrovna tohle vyvine a jak moc budou podobné vedlejší aktivity sekundovat samotnému závodění. Snad nebude v rámci naplnění všemožných statistik nutno lanařit desítku virtuálních kamarádů, stát se vyhlášeným karbaníkem, dvakrát za rok vyměnit kompletní zařízení rezidence a držet krok s módními trendy, neustálou obměnou šatníku. Kluby z prvního dílu a volná jízda skupinek aut napříč ostrovem tamtéž, myslím bohatě stačily – nač cpát do závodní hry další žánry?
Jako tvůrci FPS střílečky by ale Eden Games asi neuspěli, pasáže viděné z vlastních očí a odběhané po vlastních nohách, totiž připomínají sérii Driver a její někdejší podobné pokusy. Avatar se pohybuje dost nejistě a uklouzaně, což by možná při hře s gamepadem ještě nebylo tak patrné a zcela od věci. Když jsem se však při nákupu oblečení viděl v zrcadle, animacím mého já se nešlo nesmát. No snad to chlapci před vydáním hry ještě přehodnotí, nemusí používat zrovna motion-capture, nicméně více lidské chůze a méně moonwalku by asi bylo záhodno použít. Takhle připomíná shluk avatarů spíše rej neurčitého živočišného druhu. Člověka sice potěší, když soupeři před startem závodu obdivují jeho nově zakoupený vůz (no ano, než se vyrazí na trať, zaparkovaná auta lze prohlížet a studovat), při pohledu na podivně se motající individua ale v první chvíli nevíte, co se chystají s vaším Ferrari provádět.
Test Drive Unlimited 2 se zatím jeví v jádru přesně takový, jaký by ho fandové prvního dílu asi chtěli mít. Dotažený, rozšířený a snad i obtížného hmyzu zbavený. Za tu chvíli pobytu na Ibize jsem byl vyloženě znepokojen jen oním The Sims příklonem, v téhle hře bych rád především jezdil, ne si zařizoval pokojíček, zval kámoše na návštěvy a převlékal Kena na sto způsobů. Avšak klady zatím jasně převažují, v čele s krásně zaoblenými silnicemi, na kterých už auta neposkakují a nedrncají jak na tankodromu. Předpokládám, že nový asfalt dostal i ostrov Oahu, jakožto druhá herní lokace a doufám, že tvůrci mají pořešenou také jízdu aut v terénu. Off-road závody mají být dalším z trumfů, tak snad nebudou teréňáky připomínat Xpand Rally s její papírovou fyzikou.
Slibovaného proměnlivého počasí jsem si žel bohu moc neužil, menší bouřka ovšem předvedla kromě temné oblohy i pěkné louže na asfaltu. Alespoň že změna denní doby funguje dle předpokladů, tak jako v podobně laděném Burnout Paradise. Dost možná půjde časový cyklus upravit/urychlit, sladit se systémovými hodinami, či jednoduše nastavit. Závody pod pláštíkem noci a s rozsvícenými světly každopádně přidávají na atmosféře, byť s ručičkou tachometru pohybující se za hranicí 200 km/h bude při snížené viditelnosti mnohem obtížnější udržet vůz na silnici. Držme si palce, ať jsou naše řidičské schopnosti tím jediným, co bude nutno na ostrovech Ibiza a Oahu řešit. A ať všechno ostatní šlape jako hodinky, až se už v únoru budeme prohánět v těch nejlepších dostupných autech na světě.