TÉMA: Temná strana Grand Theft Auto 5 o nedostatcích

Mnozí, a nás v redakci nevyjímaje, považují GTA 5 za nejlepší hru současnosti či dokonce historie. Takový rozsah ruku v ruce s geniálním scénářem a příběhem dokáže nabídnout málokterá jiná hra. Nicméně i na tomto klenotu se najde několik špatně vybroušených plošek, které ovšem nejsou v kontextu obří velikosti celé hry nijak majoritní a zavazující, ale je nutné s nimi počítat. Nikdo není naprosto dokonalý, což samozřejmě platí i o GTA 5. Ostatně naše známka 10/10 ani nemá označovat 100% dokonalost, jako spíše jakési zhmotnění vynikajícího zážitku, který je hra schopna poskytnout. Však to kolega Martin Zavřel dobře rozvedl na konci našeho druhého podcast speciálu o GTA 5.

Rozloha a život proti výkonu

Jde pouze o to, jestli chyby a nedodělky méně či více zasahují do herního zážitku. V případě GTA 5 se v redakci shodujeme, že prakticky nezasahují a jsou to jen drobnosti. Ostatně řekněme si upřímně, že na osm let starém hardware se při tomto bezprecedentním rozmachu hry prostě nedají dělat zázraky bez nutných kompromisů. Takže na jedné straně tu máme rozlehlý svět, který si poměrně uvěřitelně žije, proměnlivé počasí v závislosti na různých krajích, dynamickou denní dobu, či takové maniakální drobnosti, jako je simulace provozu dle dopravních špiček a doslova fantastické moře s vlnami generovanými dle počasí a působení Měsíce.

Toto všechno se tak zákonitě podepsalo na kompromisní grafice, která svoji hru vlastně jen tak tak stíhá, viz náš technický rozbor a porovnání obou konzolových verzí. Malým zázrakem je nativní rozlišení obrazu 720p, tedy Rockstar udržel nepsaný standard na současné generaci konzolí. Jenže daní za to je krapet hrubější grafika v největším městě, jehož větší objekty dostaly nižší rozlišení textur s úmyslným rozostřením. Však se např. billboardy dají přečíst až na blízkou vzdálenost. V dálce je to jen barevná mazanice. Podobně se muselo šetřit i na renderování dalekého okolí a horizontů, kde se také ubírá na rozlišení a ostrosti, byť je to stále pohlednější výhled, než v minulé GTA 4.

Je tak dobře vidět velký rozdíl v grafice a jemnosti severní půlky mapy a té jižní. Osobně mi nijak nevadí absence pokročilého vyhlazování, protože zubatost se povedlo tvůrcům skrýt pomocí jiných technik, ale občas citelné je doskakování a pozdní streamování malých objektů (typicky keříků a kamenů u silnic) zejména na Xboxu 360. Asi největší daní hry za velký svět je nižší snímkování, kdy se občas nedaří udržet frekvenci alespoň na standardních 30 FPS. Ve městě za silnějšího provozu je poznat drobounké cukání, kdy se framerate propadá klidně až ke dvaceti snímkům, byť to jsou naštěstí jen velmi krátké okamžiky. Obecně je ale hra ráda za nějakých 26-28 snímků za vteřinu, což naštěstí na té velké televizi s gamepadem v ruce není moc poznat. Možná tak není GTA 5 nijak extra plynulou hrou, ale to nebyly vesměs ani starší díly a na tak starém hardware se prostě nic lepšího už asi nedá vymyslet.

Však nikdo nemůže očekávat vyhlazenost a plynulost koridorovek, grafika je i tak jasně nejlepší v sérii a o celou generaci dále než v GTA 4. Známým nešvarem GTA světa je ale mizení zaparkovaných aut, přičemž ani pětce se to nevyhnulo. Byť v mnohem omezenější míře, než v minulém dílu, ale stoprocentně spolehnout se na trvalé stání vozidla se ani tady moc nedá. Jasně, GTA 5 je hlavně simulátor zločinu a nikoli simulátor velkoměsta, ale stejně překvapí stále ne zcela využité lokace. Tak např. narazíte na rozsáhlá parkoviště a garáže, v nichž nenajdete jediné auto. Podobně by se daly prakticky využít také čerpací stanice a drtivá většina obchodů je jen pěkná kulisa.

Vedlejší vyžití

Osobně bych dále uvítal vedlejší mise za záchranáře, hasiče a policisty, které jsem si oblíbil ve trojce, a mnoho hráčů volá po možnosti řídit vlaky a metra. Vypadá to tak, že si plně funkční město tvůrci možná schovávají do dalších dílů na silnější hardware. I proto se dá souhlasit se stále řídkým výskytem chodců, což je dobře patrné třeba na mezinárodním letišti Los Santos, kde je ve špičce docela vymeteno. Ohledně počtu vozů na silnicích jsem spokojený, ostatně dálnice jsou plné a více vozů by už asi nepříjemně blokovalo silnice. I nyní jich je na můj vkus někdy až moc, přičemž tomu nepomůžou ani snad zbytečně natažené stopky na semaforech. Ten, kdo chce jezdit podle předpisů, to asi honem rychle vzdá.

Zapracovat by se dalo i na inteligenci okolního provozu. Jednou jeden řidič pěkně předpisově na stopce z vedlejší dá přednost, jenže zvláště v kolonách už ostatní řidiči často oťukávají ostatní účastníky provozu. Oproti čtyřce bych asi souhlasil i se zjednodušeným jízdním modelem, kdy je již těžší od sebe nějak více odlišit všechna vozidla, nicméně nemám problém se zdejší fyzikou vozů, která mi přijde tak akorát vybalancovaná, aby se prostředky ještě slušně bořily, ale člověk nemusel po každém nárazu přesedat ze zničeného auta. Jednou se mi dokonce povedlo asi ve střední rychlosti trefit jiné auto předním rohem karoserie přímo na kolo, které ihned upadlo.

To mi spíše přijdou jízdní kola a motocykly hodně splašené, když jejich těžiště není vůbec počítáno, protože dokážou vystřihnout ukrutně utaženou zatáčku i ve vysoké rychlosti jako nic. K čemuž ani nepotřebují zde tolik zbytečnou ruční brzdu, jež ničemu moc nepomůže a pouze auto přetočí a zpomalí. Možná by také bylo lepší zajistit už z kraje kampaně více financí, protože kromě oblečení a zkrášlování je ve hře vše ostatní na nákup velmi drahé a peněz se nedostává. Pamatuji se, jak jsem radostně zavýskl, když se mi otevřela první tuningová dílna, ale záhy jsem vystřízlivěl, když jsem zjistil, že nemám hotovost ani na blbou koncovku výfuku.

Jedna zahraniční recenze pak dala sedmičku jen za to, že všechny tři postavy jsou násilní magoři a s žádnou se nedá opravdu ztotožnit. Že si prostě nevyberete a musíte nutně ovládat debila jako blba. Což mi přijde možná trochu moc ujeté, kritizovat hlavní zločince v GTA sérii, která právě na tom postavila svůj úspěch, ale je pravdou, že toho násilí a teroru je hra snad až moc plná. Někdy je to opravdu už za hranicí dobrých mravů a možná i zbytečně vyhrocené až nechutné. První mise v kůži Trevora je toho dobrým příkladem. Však na to připravujeme malé zamyšlení. Na druhou stranu se některým hráčům nelíbí přílišná benevolence po smrti, kdy je vlastně nic nenutí za každou cenu zůstat naživu, protože po smrti skoro o nic nepřijdou a nemusí nic dlouho opakovat. Ale ruku na srdce, to byste opravdu chtěli po zabití jet celou misi od začátku jako ve čtyřce?

Nepovedené drobky

A jako správní hnidopiši bychom mohli pokračovat i drobnými patáliemi, jako je špatně viditelná a velmi drobná zaměřovací tečka, takže zvláště cílená střelba z vozidel je velmi obtížná. Překousnout musíte zpočátku i nudnější rozjezd v kůži asi nejméně zajímavého Franklina, však trojnásobná variace na odtahovku není asi ta opravdová zábava, že? Našla by se tu na mapě i krásná a zajímavá místa, zatím zhusta nevyužitá, kam se v kampani nedostanete a leckdo by klidně vypustil tu rozptylovací omáčku v podobě kin, barů a klubů, které vám vlastně nic nedají ani nevylepší. Já jsem na xboxovce spíše vypozoroval jeden jasný bug, kdy se celé dlouhé části rozhovorů neukládají do jejich přehledu v herním menu, což je mrzuté, pokud z dialogů a titulků hned nepochopíte, co si postavy říkají.

Drobně zamrzí také vypuštění vždy tak poctivého a barevného tištěného manuálu, který nahradila nepohodlná aplikace pro PC a chytré mobily. Naštěstí u krabicových verzí velká mapka zůstala, to je příjemné, stejně jako celá hra i přes ty opravdu spíše jen drobné nedodělky a kompromisy, které jsou u takovéhoto velkolepého díla prostě nutné. Z mého pohledu mi ty chybky nedokážou celkově výborný zážitek a zábavu vůbec nabourat a ani je při hraní kolikrát vůbec nevnímám, protože mě GTA 5 stále dokáže totálně pohltit jako žádná jiná hra. Jen to chce v GTA 5 nehledat tu bezchybnou dokonalost, která tu stejně není, ale stoprocentní zážitek, jenž myslím hra dokáže nabídnout měrou doslova vrchovatou.

Druhý názor recenzenta GTA 5 Pavla Oreškiho

Mnoho z Michalových výtek ani nepovažuji za zápory. Konkrétně s jízdním modelem jsem nadmíru spokojen, stížnosti na tři mužské postavy jsou opodstatněné asi jako kdybych se pohoršoval nad odhaleným poprsím při listování v Playboy. Nicméně pochopím, že někoho štve, že nemůže řídit vlak nebo metro. Za sebe bych dopravě vytknul snad jen malý výběr motorek. Objevil jsem všehovšudy tři, ale možná jich je víc. (Celkem jich je 15 + 2 čtyřkolky, pozn. Michala, kterému došel oficiální tištěný průvodce.)

Pro mě největším nedostatkem zůstává místy nepříliš plynulá grafika, která běží přesně, jak Michal popisuje. Naštěstí na PS3 jsem si nevšiml rozplizlých textur, ani jejich doskakování. Otázkou je, zda jsem jenom k takovým nešvarům méně citlivý nebo je verze pro konzoli od Sony lépe odladěná. V závěru příběhu a po jeho konci mě už trochu iritovala velká rozlehlost světa. Přeci jen, na rozdíl od Saints Row 4, přesun z města na venkov zabere spoustu času. Uvítal bych možnost poslat postavy, které zrovna neovládám, na konkrétní místo na mapě.

Je velká škoda, že už před začátkem mise nevíte, jaké podmínky je třeba dodržet pro její splnění na zlatou medaili. Nejčastějším zadáním je nepoškrábat auto, kterým převážíte osoby nebo náklad z místa A na místo B, či vystřílet zločince pomocí headshotů. Kolikrát se mi stalo, že jsem pomalu a opatrně kličkoval městem, abych se dozvěděl, že jsem neměl jet bez bouračky, ale naopak co nejrychleji. Na maniakálně propracovaných dialozích mi vadilo, že pokud se odehrávaly v autě, vždy je přerušil i minimální karambol, který můj spolujezdec vždy okomentoval. Naštěstí poté zopakuje nedokončenou myšlenku, což ale občas vede k přeskočení pár vět jen proto, že vám spolujezdec nestihl před příjezdem na místo určení přes všechno to bourání odříkat svůj text. V případě rozhovorů v autě mohli být autoři citlivější.

Michala iritoval bug s mizením aut, já jsem si zase všiml mizení zbraní. Konkrétně před poslední vykrádačkou jsem Trevorovi koupil gatling gun a deset tisíc nábojů, jenže když došlo na střílečku, najednou měl Trevor místo chrliče kulek granátomet. Nakonec jsem zjistil, že Trevor vždycky získal speciální zbraň toho, koho jsem před opakováním části téhle mise ovládal naposledy. A nakonec: jako kovaného Androiďáka mě vytáčí nedostupnost iFruit aplikace v Google Play. Ovšem tohle všechno jsou jen mikroskopické částečky prachu na jinak skvěle naleštěné kapotě luxusního sporťáku jménem GTA V.