TÉMA: Úvod do příběhu hry Zaklínač 3
O poutu Geralta s Yennefer a vtahujícím zážitku.
V pondělních dojmech z hraní Zaklínače 3 jsem se schválně vyhýbal veškerým zmínkám o příběhu. Úvodní hodiny hry jsou totiž plné překvapujících odhalení a nechtěl jsem nikomu kazit překvapení. Existuje ale i jiní hráči, kteří se nějakého toho spoileru jen tak nezaleknou a chtějí v předstihu vědět co nejvíce informací, nebo si dát již známé skutečnosti do souvislostí.
Pokud vás tedy zajímá, jak nejočekávanější nová hra současnosti funguje po příběhové stránce, která je její silnou devizou, resp. jak přesně probíhá úplný začátek hry po jejím spuštění, pak je tohle článek právě pro vás. Ostatní nechť ho přeskočí, neboť podrobně popisuje úvodní hodiny po stránce příběhu a mohou to chtít v květnu zažít sami.
Hra začíná animovanou sekvencí, kterou jste mohli vidět na Youtube po názvem The World of Witcher. Jde o emotivní kázání fanatického mnicha, připomínajícího vystrašenému davu, v jak nebezpečné době žijí. Císař Emhyr si podmaňuje severní království, které zároveň zamořují monstra zrozená z prolnutí dimenzí během události, nazvané Konjunkce sfér (Conjunction of the Spheres). Během úplňků se začaly objevovat bytosti nejděsivější - ledoví jezdci, cválající napříč oblohou, známí pod jménem Divoký hon (Wild Hunt). Někteří říkají, že právě jejich příchod je náznakem blížícího se druhé Konjunkce.
Následuje CGI filmová sekvence, kterou jste mohli vidět na Youtube po názvem The Trail. Ukazuje bitvu dvou armád, skrz kterou se snaží uniknout proslulá čarodějka Yennefer of Vengerberg, ztracená Geraltova láska. Jedna z nejoblíbenějších postav knižní ságy.
Yennefer disponuje mimořádnými magickými schopnostmi, které zde náležitě demonstruje. Nejen díky tomu ji stopuje Geralt s jeho mentorem a neoficiálním vůdcem zbývajících zaklínačů Školy Vlka, Vesemirem. Onen detailní nájezd na konci CGI filmečku, zabírající skleněnou havraní lebku, se před vašima očima promění v reálném čase počítanou grafiku toho samého objektu - po odjezdu kamery jste již přímo ve hře, která ale přitom vypadá skoro stejně dobře jako onen CGI filmeček. Parádní prolnutí, parádní úvod!
Dvojice stopařů se unavena ukládá k odpočinku v divočině... a Geralt má opět onen opakující se sen, nebo spíše noční můru, která ho donutila s hledáním Yennefer začít. V hratelné sekvenci se stanete svědky romantických okamžiků mezi Geraltem a Yennefer v pevnosti Kaer Morhen v Modrých horách. Yennefer je pořádná potvůrka, jak pochopíte z toho, co Geraltovi dělá během koupele (více o sexu ve hře zde).
Ve snu je ovšem přítomná také jejich adoptivní dcera Ciri, dívka tajemného původu s ještě tajemnějšími schopnostmi - říká se, že je to možná právě ona, kdo v sobě nosí nejsilnější koncentraci energií z první Konjunkce. Geralt a Vesemir se věnují jejímu tréninku na nádvoří pevnosti. Již jako dítě je Ciri mimořádně silná a schopná. A nezkrotná. Právě tahle pasáž tréninku slouží jako tutoriál, který nicméně můžete částečně přeskočit. Proč je zrovna takovýhle sen noční můrou? Protože na jeho konci je smrt.
Zpátky v současnosti a v realitě, Veremir a Geralt dorazí do vesnice Bělosad (White Orchard). Zdá se, že místní vojenský velitel má nějaké informace o Yennefer - nicméně odmítne se o ně podělit, dokud se Geralt nepostará o gryfa, který terorizuje místní farmáře i vojáky. Samotný lov na tohle okřídlené monstrum je prošpikovaný zajímavými střípky příběhu - monstrum se stalo tak krvelačným, protože vojáci našli jeho doupě a zabili jeho družku (patrně jste tuto pasáž viděli v jednom z prvních videí z hraní).
Při lovu si užijete jak stopování, tak sbírání surovin na speciální návnadu. A nebyl by to Geralt, aby se také nedostal do hospodské rvačky s odpůrci zaklínačů, která skončí (ne)překvapivě krvavě. Právě v tomhle vypjatém okamžiku se vynořuje samotná Yennefer, obklopená císařskými vojáky, se kterými očividně spolupracuje.
Shledání Geralta a Yennefer je poněkud překvapivé, jelikož dávní milenci si nepadnou do náruče, jak by možná leckdo čekal. Důvod podivné napjatosti mezi nimi se ovšem dozvíte až později. Nejprve musí dvojice v doprovodu vojáků podniknout riskantní jízdu do hlavního města, během které se vynoří kostliví jezdci Divokého honu a pokusí se je zastavit. Většinu vojáků přitom zmasakrují.
V císařském paláci čeká Geralta poměrně vtipná procedura koupele, holení a interaktivního výcviku, jak se má správně klanět císaři, u kterého má domluvenou audienci. Císař dá následně Geraltovi nabídku, která se neodmítá: najít osobu, po které pase i Divoký hon - Ciri. Právě ona podle všeho může být odpovědí na hrozbu druhé Konjunkce. Ať už proto, že ho může spustit - nebo zastavit.
Zpátky v soukromých komnatách se dočkáte intimního rozhovoru mezi Geraltem a Yennefer, kde se vysvětlí ona odtažitost a napětí mezi nimi. Yennefer ví o Geraltově vztahu s Triss Ranuncul. Geralt ho omlouvá tím, že ztratil paměť (začátek první dílu herní série), ale vášnivá Yennefer tohle vysvětlení plamenně odmítá. Přesto se nelze zbavit dojmu, že jí na Geraltovi pořád záleží - a že mezi nimi ještě může k něčemu dojít.
Tyhle emoce a situace jsou ve hře skvěle podané, působí lidštěji a uvěřitelněji, než například většina romancí z her od Bioware. Každopádně Geralta a Yennefer nyní spojuje společná starost o Ciri. Pro její nalezení nepohrdnou pomocí vojáků ani špiónů císaře, což se neobejde bez sekvence porady nad mapou, připomínající Dragon Age: Inquisition. Představí se také postava císařského generála, jehož stylový herecký výkon přeci jen mírně degraduje generovaná animace mimiky (více na tohle téma v připravovaném samostatném článku).
Po působivém tříhodinovém prologu jsem byl dokonale vtažen do příběhu a konečně jsem pochopil vztahy a motivace klíčových postav. Vývojáři mě následně donutili ochutnat jednu z mnohem pozdějších příběhových misi, zhruba z poloviny hry. Odehrává se na hradě Kaer Trolde na největším ostrově Ard Skellig ze skelligských ostrovů.
Místní vládce, Crach an Craite, požádal Geralta o laskavost. Do děje jsem vstoupil během velké hostiny. Je fascinující pozorovat, jak detailní je sál plný pohoštění a kolik skvěle vypadajících a animovaných postav se v něm pohybuje. Je patrné, že v pozadí slavnosti se odehrává politikaření a intriky, jak se dvě frakce snaží urvat místní trůn. Vše rychle eskaluje vtrhnutím obřích medvědů do sálu, který se rychle promění v krvavý masakr.
Přeživší se rozdělí na dvě skupiny - jedna podezírá konkurenční rod a volá po okamžité pomstě. Druhá je opatrnější a navrhuje nejprve pečlivé prozkoumání místa činu za účelem vyšetření potenciálních stop. Geralt - tedy vy - se zde můžete rozhodnout, ke které skupině se přidáte. Jednu zosobňuje krvežíznivý bratr napadeného rodu, druhou o něco umírněnější sestra.
Jde o jeden z mnoha okamžiků ve hře, kdy vaše volba přímo ovlivní váš příběh i následující hratelnost - čeká vás buď divoká série bojů nebo stopování a zkoumání prostředí. Také zde platí, že je vše podpořeno tunou filmečků a sáhodlouhých dialogů, stejně jako řadou pečlivě skriptovaných sekvencí. Je těžké tak pečlivě vystavěnému světu, atmosféře a příběhu nepodlehnout.
Za konzultace s českou terminologií děkujeme Filipu Ženíškovi z Comgadu. Tento článek byl napsán na základě osobního vyzkoušení hry v sídle CD Projektu v polské Varšavě, kam byl Eurogamer pozván společně s časopisem Score jako jediní zástupci českých médií. Náklady na cestu, ubytování a dvoudenní pobyt hradil distributor. Dosud z této akce vyšly exkluzivní dojmy a fotoreportáž ze studia CD Projektu. V příštích dnech a týdnech očekávejte od Martina Zavřela další články či rozhovor.