TÉMA: Jak se Zaklínač 3 překládal do češtiny?

Autor článku napsaného pro Eurogamer je šéfem lokalizace této hry a pracuje ve společnosti Comgad. Součástí jsou nové obrázky z české verze Zaklínač 3 (koupit na Alza.cz).

Základní kámen lokalizace hry Zaklínač 3: Divoký hon byl položen v lednu 2014, kdy jsme začali dávat dohromady rozsáhlou terminologickou tabulku ke hře a kdy nám přišla na překlad první várka questů. Ty pak chodily průběžně po celý rok a objem textů v základní hře se nakonec vyšplhal až někam ke 2100 normostranám, což je téměř dvakrát tolik, než kolik obsahoval Zaklínač 2: Vrahové králů. V následujícím textu, doplněném o výběr z tweetů se dozvíte, jak to celé vůbec probíhá.

Lokalizace videoher s sebou nese určitá specifika a jedná se o jedno z nejsložitějších překladatelských odvětví vůbec. Kolikrát při práci závidíme překladatelům knih, kteří dostanou do ruky hotový originál, mohou se s ním v klidu seznámit, připravit si poznámky a jazykovou charakteristiku jednotlivých postav a pak se na překlad vrhnout hezky kapitolu po kapitole. V herním oboru jsme totiž odkázáni na ochotu vývojářů připravit dobré podkladové materiály s dostatečným kontextem. A občas doufáme marně.

Nejen že při překladu nemáme hru k dispozici, abychom se mohli podívat, jak v ní budou texty vypadat, ale tyto texty často nejsou logicky uspořádané, chodí na překlad po nesouvisejících kouscích a mnohdy neobsahují žádné doprovodné informace, které by nám umožnily dokonale trefit význam hned napoprvé. Představte si to jako překlad filmu, který jste ještě neviděli: nedostanete k němu zvuk ani obraz, pouze dialogy, které jsou v přeházeném pořadí a bez kontextu, takže ani netušíte, kdo říká co jak a komu. Takto vzniká hrubý a neotesaný základ každé lokalizace. V případě Zaklínače se ovšem vývojáři snažili poskytnout nám dost kontextu pro to, aby nám práce šla hezky od ruky. Od CD Projektu by se v tomto ohledu mohly jiné firmy leccos přiučit...

Pokud navíc jako lokalizátor pracujete na hře, na kterou se těšíte, je to pro vás dvousečné. Sice se k ní dostanete jako první v republice, ale zároveň musíte počítat s tím, že si ji obrovsky a nezvratně zaspoilujete, takže se vám ji pak třeba ani nechce hrát. Překladatelé a korektor tedy nejenže znají celý děj Zaklínače 3 už více než rok, ale vědí také o všech herních mechanismech, o všech nestvůrách a postavách, a dokonce vědí, kam vede jedno či druhé rozhodnutí na každičké příběhové křižovatce i v případě toho sebemenšího vedlejšího questu. I když se z textů při překladu nedá vyčíst úplně všechno a celkový obraz obsahu hry se vám během práce postupně skládá jako obrovské puzzle, jsou spoilery pro lokalizátora denním chlebem.

Jelikož jsou zaklínačské hry součástí tak obrovského světa s bohatou historií a fiktivními reáliemi, existuje řada zavedených pojmů z celé knižní ságy i z předchozích dílů hry, kterých se musíme při překladu držet. K tomuto účelu jsme si na samotném začátku lokalizace vytvořili terminologickou tabulku, kde bylo něco přes 1200 již existujících hesel, a v průběhu celého překladu jsme ji obohatili o několik dalších stovek. Ta pak sloužila jako zaklínačský slovníček, kde se nacházela vždy aktuální terminologie a kde překladatelé diskutovali o nejlepším možném způsobu, jak přeložit ten či onen nový termín.

Kdykoliv jsme například v textu narazili na nějakou bylinku, o které v Zaklínači není nouze, dal by se proces překladu popsat tímto jednoduchým rozcestníkem: Jde o rostlinu skutečnou, nebo je fiktivní? Pokud je skutečná, použijeme pro ni odpovídající český název (přednost jsme dávali hezky znějícím českým slovům před latinskými), a pokud je smyšlená, ptáme se sami sebe dál: Nachází se tato rostlina v knižní sáze nebo v předchozích dvou dílech hry? Pokud ano, použijeme již zavedený překlad, aby byla terminologie konzistentní.

Pokud zjistíme, že se jedná o bylinu úplně novou a zároveň neexistující, můžeme si pro ni vymyslet vlastní název, přičemž fantazii se meze nekladou. V takovém případě se chytneme nejsrozumitelnější části plnovýznamového základu originálního názvu a zkombinujeme ji s odpovídající příponou, s jejichž pomocí se podle zvyklostí českého jazyka pojmenovávají rostliny a bylinky. Občas mi v tomhle ohledu přišla vhod někdejší maturita z biologie. Hezky jsme si pohráli i s názvy vesniček na novigradském a velenském venkově. Jen názvosloví a místopis na ostrovech Skellige jsme samozřejmě ponechali v originále, neboť jejich předobrazem byli Vikingové a čeština pro seversky znějící názvy není příliš vhodná.

Zaklínač je totiž z hlediska velkých her v jednom ohledu specifický - oproti ostatním hrám, které jsou tradičně vystavěny na germánském jazykovém podloží, se totiž jedná o hru zcela výjimečně zasazenou do slovanského prostředí. Jelikož čeština patří do stejné jazykové rodiny, byla by škoda této příbuznosti nevyužít. Počešťovat vlastní jména bývá občas ošemetné (ačkoliv například takový Skyrim, na kterém jsme pracovali před lety, to snesl docela dobře), Zaklínač k tomu občas úplně vybízel. Snad v žádné jiné hře ještě nezněly české názvy postav, vesnic, monster, bylinek a dalších pojmů tak přirozeně jako v Zaklínači 3.

Stejnou pozornost jsme věnovali i stránce stylistické a lexikologické. Usilovali jsme o co nejčistší českou podobu běžného jazyka, protože moderní výrazy a anglikanismy se do pseudostředověku zkrátka nehodí. Odborníci jako čarodějky a mágové samozřejmě mluví odborně stejně jako v knihách, ale od prostého vesničana se složitějších výrazů nedočkáte - a když, tak v legračně zkomolené podobě. Podobné stylistické hřiště představovaly i všemožné knihy, deníky, vyhlášky a dopisy, které můžete na svých toulkách hrou najít. Některé jsou psané starším jazykem, jiné zase očividně psal nějaký vesničan či zbojník, který není zvyklý vyjadřovat se písmem, a styl překladu tomu všemu samozřejmě odpovídá. Nemůžeme přeci čekat, že nevzdělaný sedlák bude mít stejně vytříbený sloh (a znalosti pravopisu) jako šlechtic z velkoměsta.

Občas jsme také zalovili v hlubinách českého jazyka a vytáhli na světlo výrazy, které se již příliš nepoužívají, ale do prostředí Zaklínače zapadaly dokonale. Až nám občas přišlo, že si s texty hrajeme víc než originál. A to radši nemluvím o všech těch písničkách, básničkách, sonetech, hospodských odrhovačkách a dalších rýmovačkách, kterých je ve hře plno. Na tomto místě patří obrovský dík korektorovi, který pečlivě dbal na správné zveršování a odpovídající rytmiku textu. Kapitolou sama pro sebe je i tolik oblíbená trpasličtina, o kterou se postaral stejný odborník na tento dialekt jako v prvním i druhém díle hry.

Jakkoliv se to může zdát jinak, přeložit všechny texty ve hře ani zdaleka neznamená konec lokalizačních prací. Naopak, to se stále nacházíme teprve na samém začátku, protože jsme si připravili jen hrubý a neotesaný základ pro další fáze procesu. O tom, co se s překladem děje dál, se však dozvíte příští víkend...

Další zajímavosti o průběhu lokalizace Zaklínače 3 můžete najít na Twitteru lokalizačního manažera Comgadu Filipa Ženíška @AletheiasCZ, kde píše i o dalších lokalizovaných projektech. A vzhledem k právě probíhajícímu překladu chystaných DLC a dvou velkých datadisků do Zaklínače 3 se jistě najde ještě hodně dalšího materiálu. Hru vycházející už 19. května pro PC/PS4/X1 s českými titulky si můžete koupit na Alza.cz.