Split/Second: Velocity

Ano, je čas přejít od drobných akcí k velkým činům. Všechny zatím vzpomenuté události (explozím na přání se oficiálně říká Power play) se skutečně řadí k pouhému standardu a běžným radovánkám, opravdový potenciál výbušné televizní show Split/Second předvádějí až monstrózní „červené“ destrukce. Při nich už jde legrace vážně stranou a kámen nezůstává na kameni, protože bortící se chladící věže odstavené atomové elektrárny, případně kompletně stržená dálnice, vedoucí souběžně se závodním okruhem, nadělají vskutku nepředstavitelnou paseku. Tuny železobetonu se rázem valí na nebohé účastníky závodu a těm prakticky není pomoci. Jeden stisk tlačítka může opravdu zlikvidovat klidně veškerou konkurenci a když se to dobře sejde, z posledního místa vás rázem vyšvihne na vedoucí příčku.

Není divu, že se tyhle monstrózní akce objeví jen několikrát za závod, konečně objektů vhodných pro tohle běsnění má každá trať jen pár. Kromě padající dálnice, bych vzpomenul třeba ještě mostní konstrukci se železnicí, disponující pochopitelně právě projíždějícím nákladním vlakem. Kutálející se vagóny a lokomotivu utrženou ze řetězu by patrně záviděl i uprchlík Harrison Ford. Za pozornost stojí také svezení po palubě letadlové lodi, toho času právě se potápějící a již řádně nakloněné - kličkovat mezi stíhačkami F-18 klouzajícími do moře se vám nepoštěstí zrovna každý den. Letištní terminál srovnaný se zemí, spolu s řídící věží letového provozu, potom patřičně propagovalo už několik trailerů, stejně jako obří nákladní letoun, přistávající proti závodícím autům.

Televizní režie si podobné spektakulární okamžiky pochopitelně náležitě užívá a ihned nabízí patřičně akční „action replaye“, což ostatně platí i pro velké havárie a totálky vašich soupeřů. Pakliže někoho efektně zlikvidujete, či pošlete proti zdi, přispěchá hra okamžitě s rotujícím zpomaleným záběrem. Mimochodem opakovačka celého závodu zcela absentuje, což ale nevadí – všechny zásadní okamžiky se odehrávají vám na dohled a sledovat relativně nudné a děsně obyčejné pasáže bez výbuchů, by po všem tom řádění asi nikdo ani nechtěl. Připomenuty jinak bývají též speciální situace, při kterých jedním výbuchem odstraníte hned dva, tři nebo i více soupeřů, potažmo mírové Power play akce, usnadňující postup v závodě.

Kromě různých zkratek a odboček, které můžete dle libosti využívat, dokáže totiž akční tlačítko čas od času otevřít i nějaká ta zadní dvířka, v podobě vrat od hangáru, tunelu, případně menšího můstku. A takové objížďky na požádání se věru hodí, když (za cenu jednoho dílku ze zásobníku) výrazně zkrátí cestu a umožní snadné i rychlé předjetí bandy soupeřů. Trasu závodu ovšem mnohdy promění také ony mega exploze, po kterých se často otevře další (do té doby skrytá) část trati. Někdy přehodí pomyslnou výhybku zřícený komín, jindy se propadne velký kus vozovky a rázem se závodí o několik pater níž, v podzemních garážích. Pravým opakem pak budiž výlet na střechu několika budov, ostatně ta letadlová loď nad povrchem také trochu vyčnívá.

Závodních prostředí je celkem dvanáct, přičemž tématicky připomínají podobně laděný FlatOut. Jezdí se po hřbitově letadel, ve městech i kaňonech, po dálnicích, v odvodňovacích kanálech, o továrně, elektrárně a docích už řeč byla. Všude se navíc povaluje spousta haraburdí, kterým se dá volně projíždět, menší objekty lze lehce demolovat, poničit, nebo odhodit. Okruhy bývají nicméně pevně vytýčené a kromě několika málo míst zcela ohraničené. Na přílišné vození se po svodidlech, neřku-li odrážení od mantinelů ale zapomeňte, takové počínání často končí výbuchem auta a neprospívá ani vaši rychlosti a sběru energie. Drift přerušený nárazem se totiž započítá jen z části a zpomalený vůz pak akceleruje jen velmi zvolna.

Vozidla na každý pád nedisponují extra modelem poškození, maximem jsou snad jen menší šrámy a škrábance. Zdejší vehikly znají v jádru jen dva stavy - nablýskaný krasavec a totální vrak. Nic mezi tím vlastně neexistuje, životnost auta není závislá na žádném ukazateli ani stupnici, povětšinou stačí jeden čelní náraz a je vymalováno. Ihned po něm však následuje reset a bleskový návrat na trať, jediná ztráta je ta časová. Na druhou stranu, nějaké ty strkanice a menší sklouznutí po svodidlech přežívají vozy bez úhony, konečně kolize jsou tu na denním pořádku. Jelikož se celá show odehrává v blízké budoucnosti, všechny vozy jsou v uvozovkách bezejmenné a nelicencované, přestože mnohé vypadají jako možné koncepty známých značek (Ferrari, Porsche, Lamborghini, Audi…).

Trápit se s vyděláváním peněz, nákupy, případně tuningem, je zhola zbytečné, tohle Split/Second úplně vypouští. Tady se nic nekupuje ani nevylepšuje, závodní technika je k dispozici zdarma. Zpočátku je výběr pochopitelně dost omezený, po pár kariérních závodech se však garáž zaplní, produkce pořadu přidává nové kousky postupně, v závislosti na kreditech nasbíraných za umístění. Šikovný jezdec se jednoduše k lepším autům dostane dřív, kromě vzezření a ovladatelnosti, u nich hrají prim především atributy typu rychlost, akcelerace, odolnost a schopnost driftovat. S čím do závodu nastoupíte každopádně závisí čistě na vás, jakkoliv se mnohdy volí podle typu klání a občas je vozidlo i striktně přiděleno vedením soutěže.