Dojmy z dema Spec Ops: The Line
Vítejte v Gears of Dubaj sužovaných písečnou bouří.
Blížící se hra Spec Ops: The Line vás zavede do Dubaje budoucnosti. Smyšlená budoucnost města bohužel nevypadá nijak blaze a město je po zasažení silnou písečnou bouří téměř v troskách. Většina lidí evakuována. Mezi ně ovšem nepatří pár členů americké armády, kteří uvízli někde ve městě, a ztratili radiový kontakt. Proto se v roli kapitána Martina Walkera vypravujete na záchranou misi, která se zvrtne v pořádnou řež. Proč? Kdo za tím stojí? Na tyto otázky odpoví až plná hra. Nyní se pojďme podívat, které kousky hry nabídla k ochutnání nedávná xboxová demoverze.
Obsah dema
První část je asi nejvíce efektivní, ale z herního hlediska ukazuje nejméně. V ní zažijete divokou honičku helikoptér mezi mrakodrapy, kdy kulometem kropíte všechny nepřátelské vrtulníky. Hratelnost je zcela standardní jako ve všech ostatních hrách tohoto typu a nic inovativního nepřináší. Jen hráče nechá hezky osahat ovládání.
Již v této části si lze všimnout, že Spec Ops: The Line budou silně skriptovanou hrou. Protože některé výbuchy a následné pády nepřátelských helikoptér nejsou počítány dynamicky pomocí fyzikálního enginu, nýbrž předem připravené animace, které se odehrají efektivně, ale vždy stejně.
Další dvě části již představují hlavní náplň hry a liší se v zásadě jen prostředím. Zatímco v první půlce se hráč podívá na úplný úvod odehrávající se ještě kus před Dubají, s mrakodrapy tyčící se v dáli na horizontu, ve druhé se již vrhne do boje v mrakodrapech samotných.
Ani písečná bouře nezakryje inspiraci...
Hned od prvních chvil je jednoznačné, kde se autoři inspirovali. Jedná se téměř o přesný klon série Gears of War. Systém krytí, dva pomocní parťáci či házení granátů funguje naprosto stejně. Rozdíly jsou spíše kosmetické. Například přeskakování překážek je namapováno na jiné tlačítko. A nepřátelé se chovají maličko jinak, ale o tom o kousek níže.
Po grafické stránce vypadá hra naprosto uspokojivě na dnešní poměry. Kouká se na ni tedy dobře a není co vytknout. Ale zároveň laťku nezvyšuje a revoluce se nekoná. Celkový styl mi silně připomínal Bulletstorm. Hlavně barevná paleta a celkové nasvětlení scén vytváří téměř identickou atmosféru.
... ale výhled do dálky ano
Jen mi trošku přišlo, že zasazení hry do Dubaje postižené písečnou bouří se nekonalo až tak na popud scénáristy a příběhu, ale spíše aby se ulevilo grafikům. Například díky všudypřítomnému písku se v části před Dubají nedočkáte téměř žádného zajímavého okolí. Všude okolo se válí jen písčitá poušť. A v části uvnitř Dubaje není ze střech vidět až dolů na silnice. Všechny mrakodrapy trčí z písečné mlhy. Nejedná se o něco, co by působilo vyloženě ošklivě, jen to budí takový líný dojem.
Co se týče těch "slavných" scén se zasypáváním nepřátel pískem, což ohromilo v trailerech, tak jde samozřejmě jen o předpřipravený skript, který byl v demu jedenkrát. Písek se rozvalil tak nějak najednou, bez možnosti to nějak více ovlivnit.
Největším rozdílem oproti ostatním hrám na způsob Gears of War je výdrž protivníků. Těch do soubojů nabíhá více než obvykle, ale všichni s mnohem menší výdrží. Každý vydrží tak dvě až tři rány, což z automatické pušky znamená vlastně jeden zásah. Při zásahu končetin protivníky sice nemusíte ihned zabít, ale z boje jej vyřadíte definitivně. Uvidíme, jak tomu bude v pozdějších fázích hry. Ale v demoverzi mi to přišlo jako příjemná změna oproti jiným hrám, kde fůra protivníků vydrží i dva zásobníky. Ale to vypadá, že terminátorům z prvního Uncharted se hra vyhne...
Umělá inteligence a nedostatek munice
AI nepůsobí závratným dojmem. Protivníci mají ve zvyku na hráče hloupě nabíhat a ani se nesnaží moc krýt. Lidé hledající realistické chování budou možná skřípat zubama, ale z hlediska hratelnosti to není až tak špatné. Pokud se dostanete nepříteli na mušku, umřete docela rychle. A jejich agresivní kamikaze přístup tedy nutí k častým přesunům na bojišti a sledování okolního dění vůbec.
Přispívá tomu i nízká zásoba munice. Nejednou se mi stalo, že jsem skončil s prázdným zásobníkem a musel honem hledat, kde sebrat další náboje. Ty sice vždy ležely poblíž, ale bylo třeba si je hlídat. Oproti klasickým střílečkám s krycím systémem je to další příjemná změna. Konečně zde nefunguje přístup, kdy vezmete samopal se 400 náboji, zakleknete za nejbližší překážku a odstřelujete vykukující nepřátele, kteří jsou téměř neškodní, dokud dřepíte za překážkou. Chování nepřátel je v Spec Ops: The Line sice hloupé, ale díky agresivitě vede k dynamičtějším soubojům.
Spec Ops: The Line pro X360/PS3/PC vydá Cenega koncem června.
rezervovat na Xzone
Příjemně mě naopak překvapil dabing. Ani ne tak tím, že hlavní roli opět namluvil defaultní Nolan North. Nýbrž hlavně zpracováním rozkazů a komentářů bitvy, které se snaží víceméně komentovat skutečné dění. Pokud například zadáte společníkům příkaz zaútočit na zaměřeného protivníka, tak prohlásí něco ve smyslu: "Střílejte teď na toho týpka s brokovnicí."
Jako celek hra pozitivně překvapila
Sice ničím přímo nepřekvapí, ale rozhodně ani nezklame. A za hlavní považuji, že jsem se při hraní bavil a o pořízení plné verze začal díky demoverzi vážně uvažovat. Na blížící se herní letní sucho určitě přijde nesmírně vhod.