Spec Ops: The Line

Dubaj je dnes synonymem pro šílený luxus a ještě šílenější extravaganci, ale pánové ze studia Yager Development jej ve své akční hře z blízké budoucnosti přehodí vzhůru nohama. Kdysi bujný emirát se ocitl pod náporem obřích písečných bouří, které z něj doslova vymetly život a metropoli pohřbily. Ideální příležitost pro rabování a nástup gangů.

Spec Ops: The Line už jen svým názvem evokuje tradiční a nikterak ze židle zvedající starší taktické střílečky. Jenomže půl hodinka s hrou na E3 tuze překvapila a nečekaně rychle přesvědčila, že tento titul v sobě má mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. V první řadě to zasazení. Dubaj? Ta tu snad ještě ve hrách nebyla. A už vůbec ne post-apokalyptická Dubaj s takovýmto důrazem na detail. Ani jsem si při prezentaci nestíhal psát.

Hlavní hrdina a kapitán Delta Force týmu Martin Walker kradmo nakračoval, až se před ním začala objevovat scenérie zničené dálnice, podél níž na sloupech visela zohyzděná mrtvá těla a pod nimi byly trosky kdysi luxusních aut, ať už šlo o Chevy Camaro, Lamborghini Gallardo, nebo různé typy Bentley. Rozbité panelové stěny byly počmárány slogany propagující určitou revoluci a roztrhaná americká vlajka byla obohacenu nenávistnou karikaturou, aby symbolizovala nevítaný západní imperializmus. V interiérech oslovily předimenzované sochy žiraf ze zlata, zdobené obrazy či palácové stropy dvacet metrů nad hlavami.

Atmosféra ze Spec Ops sálala jako divá, což je i důvod, proč až teď, když jsem ze sebe dostal bezprostřední citové dojmy, vám s chladnou hlavou řeknu, že se jedná o third-person taktickou akci s krycím systémem. Koneckonců, odehrává se ve městském prostředí plném zřícenin, trosek a sutin, tak ještě aby tu to neustálé schovávání a vykukování nebylo. Svým způsobem vlastně E3 Spec Ops demo připomínalo Gears of War – intuitivní krycí systém, zdevastované prostředí a parťáci poslouchající na několik jednoduchých rozkazů.

Jenomže pak tu je i příběh, tvářící se jako silný kalibr. Jen samotný úvod do mise byl předznamenán několikaminutovým filmečkem, kdy se komando s hlavním hrdinou proplétalo zřícenými podzemními garážemi a chlapi mezi sebou debatovali. Nejenže byly dialogy dobře namluvené (Walker je dabovaný Nolanem Northem, který svůj hlas propůjčil také Nathanovi Drakovi z Uncharted) a sestříhané; ony i k něčemu skutečně byly (pořád mluvíme o střílečce), když jsem se z přirozeně vedené debaty dozvěděl o Walkerově hlavním poslání v Dubaji – najít MIA plukovníka Johna Conrada, pohřešovaného v akci. Rozhovory ale také nastínily povahy jednotlivých členů týmu. Jeden, vtipně namachrovaný, nabuzený a s kořeny v Africe, jakoby z oka vypadl Colemu z Gears of War. Fajn bylo i to, že pánové se spolu bavili, i když producent Greg Kasavin normálně hrál a živě při tom komentovali dění na obrazovce.

Jak ale Spec Ops skutečně vypadaly v akci? Tvůrci rozhodně uměli nástup k přestřelce vygradovat a s udržením dobrého tempa zřejmě problémy mít nebudou, ale jak začaly lítat kulky, Specs Ops působily vlastně trochu arkádově. Těžký a seriózní příběh slibuje dospělý zážitek, a tak mě osobně trochu překvapila první potyčka, kdy se na Walkera vyvalily desítky nepřátel a rozpoutala se střelnice, na níž šli nepřátelé po dvou zásazích dolů jako melouni. K podobné hře by mi spíše sedla kvalita nad kvantitou jako třeba ve zmiňovaných Gears of War, ale remcat o podobných věcech rok před vydáním je každopádně předčasné.

Nicméně určité prvky soubojového systému zase potěšily. Skok přes překážku, za níž se skrývá nepřítel, a následný smrtelný kop, jsme sice již viděli jinde. Stejně tak lepící se granáty, třebaže oba dva prvky přestřelky obohatí. Avšak písek, jakožto interaktivní a užitečnou složkou hratelnosti, tak ten tu ještě nebyl. Funguje to podobně jako v BioShocku s vodou aneb jaké to překvapení, že obě dvě hry vycházejí pod hlavičkou Take-Two.

Prezentující producent Greg to ukázal na několika příkladech. V rámci oné velké přestřelky hodil granát do hnízda nepřátel, kteří se schovávali pod betonovou zídkou a staly se hned dvě věci: Zaprvé, výbuch vzedmul písek a krátkodobě oslepil nepřátele okolo. Zadruhé, granát rozbil betonovou konstrukci, která zkolabovala pod návalem písku a ten zaživa pohřbil vojáky pod ním.