Recenze Sorcery
Perfektní integrace pohybového ovládání PlayStation Move.
Rád objevuji nové a asi i proto jsem si oblíbil Nintendo Wii. Nicméně nejsem slepým fanboyem jedné značky. Vcelku v klidu dokáži přijmout, že Move je promakanější než Wii Mote, přesnější, lehčí a vůbec lepší. Jenže žádný hardware ještě ze špatné hry dobrou neudělal. Naštěstí Sorcery špatnou hrou není, k té má stejně daleko jako Sparta do finále Ligy mistrů.
Jednoduchý název přesně vystihuje celou hru. Sorcery je prostě o čarování, kouzelnících, magii, princeznách, goblinech a pohádkových taškařicích. Stejně úsporný jako titul hry je i její příběh. Nazujete si boty kouzelnického učně Finna, který neposlechl svého mentora a vzal tu zatracenou magickou hůlku ze skříně. Celé putování je vlastně životní proměna ustrašeného zajíce v kouzelnickou megastar, jen v koncentrované formě cirka sedmi hodin. Příběh je směřován spíše do humornějších vod. Smíchy se sice po zemi neválíte, ale občas ve vás díky veskrze pubertálním vtípkům zabublá.
Oceňuji, že se autoři nezalekli ani vážnějších momentů. Dvakrát zemře poměrně důležitá postava a humor jde stranou. Dokonce událost na pár minut ovlivní i interakci mezi Finnem a chytrou mluvící kočkou jménem Erline a zdá se, že jejich vztah ovlivní trvaleji. Opak je pravdou a nakonec seriózní pasáže vyprchají jak alkohol z otevřené flašky vodky. Je to škoda, protože potenciál by tu byl, ale nakonec příběh působí tak, jako by ho někdo osekal.
Důraz byl kladen na hratelnost postavenou na pohybovém ovládání. Move funguje doslova jako kouzelná hůlka, k čemuž se výtečně hodí i svítící koule na jejím vrcholu. Ta neustále mění barvu dle dění na obrazovce. Třeba při míchání léčivého lektvaru postupně rudne. Milá drobnost. Vyvolávání jednotlivých kouzel je přesně takové, jak si představuji, že funguje ve skutečnosti?!
Nejprve hůlkou do vzduchu vykreslíte ikonu kouzla a švihnutím vpřed, nebo jiným pohybem, jej sešlete. Z počátku jsem byl naštvaný, že je Sorcery převlečené Diablo, kde místo klikání levým tlačítkem, mrskáte hůlkou vpřed. Naštěstí získáte více než jen základní útok a pak už je kouzlení zábava. Na zemi nakreslíte čáru, která vzplane v zeď ohně (wall of fire), obtáhnete kolem sebe kruh, který začne probíjet nebo rukou vytočíte vzduchový vír a vyšlete tornádo.
Přibližně od třetiny už není procházení úrovní nudným úkrokováním a šviháním Move vpřed, ale díky nutnosti kombinovat všechny elementy, jsem si připadal jako mocný mág. Jenže právě až od té třetiny. Ono není umění vytvořit hru, která bude po hráči požadovat realistické pohyby pro její zdolání. Důležité je, umět hru udělat zábavnou a bez úmorně se opakujících úkonů, které na poprvé mohou působit úžasně, ale po tisící už přemýšlíte, jestli by nebylo jednoduší mačkat čudlík s velkým modrým X.
Sorcery je vyjma pohybového ovládání generickou akcí z pohledu třetí osoby s RPG prvky. Běháte po světě, zabíjíte nepřátele, jednou za čas vás překvapí obrovský finální boss a sem tam se objeví menší prostorová hádanka. A vůbec to nemyslím ve zlém. Ani bez pomoci Move by nešlo o propadák. Díky promyšlenému a fungujícímu pohybovému ovládání navíc získává punc originality.
Dojem mocné magické síly mi dodávaly i další úkony, které vyžadovali užití magie. Například odhazování obrovských kamenných sloupů z cesty působí povznášející pocity. Jenže proč vývojáři nezašli dále? Jasně, přes vodu se dostanu díky mrazícím kouzlům, ostny odstraním ohněm a pavučiny vyfoukám větrem. A něco víc? Maximálně mě čeká zarostlý šípek pokrytý pavoučí sítí. Mrzí mě nevyužitý potenciál. Hádanky mohly být složitější, roztažené přes větší vzdálenosti a ne tak očividné. Že se jedná o titul pro děti? Jasně, kvůli tomu mi po pár sekundách má kočka poradí, co dělat dál nebo si sedne k místu, kudy pokračuje cesta. Systém nápověd je vytvořený, dodejte složitější hádanky, prosím.
Moc se mi líbil vývoj hlavního hrdiny. Neexistují žádné konkrétní vlastnosti, které by se zvyšovaly s postupem ve hře. Místo toho nacházíte ingredience, které kombinujete v lektvary, jenž vám permanentně upravují atributy. Nicméně jejich efekt je spíše abstraktní, žádné přesné statistiky. Kouzelnými nápoji lze zvýšit maximální zdraví, jeho regeneraci, stejné vlastnosti týkající se many, odolnost vůči magii a sílu kouzel. Je jen na vás, do čeho budete investovat. Já při dohrání rozhodně neuvařil všechny recepty. Ony ingredience i lahvičky potřebné k jejich výrobě jsou totiž poměrně vzácné. Kupovat se dají i u potulného obchodníčka.
V pohádkovém světě objevíte i pár pokladů, které mu můžete prodat a zároveň z většiny rozbitných předmětů, například váz, lze pár drobných vytřískat. Jenže to vývojáři trochu nedomysleli. Jestli jste stejně pečliví jako já, budete chtít rozbít i ten poslední hrnec a protože jdou demolovat jen základním kouzlem, umáváte si ruku. Navíc vám Sorcery značně pomáhá s mířením, což s sebou přináší menší úskalí. Nepřátelé jsou důležitější než na roztřískání čekající nádobí a často se snažíte trefit ten pitomý kalich a místo toho projektily létají na goblina o sto metrů dál. O to větší škoda, že díky přesnosti Move není k pomoci se zaměřováním zase až tak velký důvod.
Sorcery pro PlayStation 3 vyšlo začátkem léta a vyžaduje příslušenství PlayStation Move.
rezervovat na Xzone.
Sorcery běží na Unreal enginu a grafika je asi největší slabinou hry. Což pro mě nic moc neznamená, ale někdo by mohl být vizuální stránkou znechucen. Zvlášť, když se jedná o plnohodnotnou hru, nikoliv stažitelnou hříčku z PSN. Na druhou stranu pohádková stylizace zakryje hodně. Oblíbil jsem si hudbu, která příjemně plyne. Jde vesměs o veselé keltské melodie při prozkoumávání normálního světa a temnější varianty při pobytu v dungeonech či magickém lese. Ještě jednou chci vyzdvihnout perfektní fungování Move a jeho promyšlené provázání s hratelnosti.
VERDIKT: Příjemné RPG pro mladší publikum, s perfektní integrací pohybového ovládání. Důvodem, proč nejde o naprostou pecku, je podle mě omezený rozpočet na vývoj. Až příliš často je za různými aspekty hry vidět obrovský potenciál, ale skutečností je přímočará průměrně vypadající sedmihodinovka. Velmi zábavná sedmihodinovka.