RECENZE SimCity
Nejlepší díl v historii? To ne, ale tak špatný zase není.
Nefunkční či přeplněné servery nechme na úvod recenze plavat, byla toho poslední týden plná herní média a vrací se k tomu tabulka vlevo. V tuto chvíli je v zásadě po problému, co do dostupnosti a stability. Určitě ale je vhodné to připomenout, protože když už si úspěšný start nové hry nedokáže ohlídat ani takový moloch jako EA, tak kdo už potom? Byli to oni, kdo si vynutil povinné online připojení a potřebné kapacity si zkrátka měli nějak zajistit. V době psaní těchto řádků, tj. v úterý 12.3. v 19:30, je můj oblíbený server Evropa východ 4, kde se nachází náš redakční EG region, opět zaneprázdněn a znovu stojím ve frontě 20 minut, statistiky rozehraných her stále zobrazují nesmysly, aspoň udělování trofejí funguje od víkendu OK.
Na onlinovku chybí základní funkce
Vstup a spuštění hry máme "zdárně" vyřešen, takže se pojďme podívat na to, co vás čeká za branami hlavního menu a jaká je vlastní hratelnost SimCity. Ani zde nemůžu začít úplně zvesela. Sám jsem si toho všiml až po několika dnech, protože jsem se vrhnul na poznávání SimCity v sandbox režimu a hra s ostatními hráči mě ze začátku moc nezajímala. Když jsem se pak o víkendu snažil připojit do regionu k dalším lidem, zjistil jsem, že je doslova peklo najít region, kde je nějaké volné místo. Na druhou stranu, když jsem sám vytvořil veřejný region pro 16 hráčů, nikdo se mi do něj ani za 3 dny nepřipojil.
Příčina problému je zřejmá, ve stále ještě chybí filtrovací nástroj (respektive první den tam byl, pak ho EA vtipně odebrali a zatím ho zpátky nevrátili), který by lidem zobrazil regiony s volnými místy, což je pro celý smysl online hry docela důležité. Momentálně je to docela velký nedostatek, jak už rozebíral pondělní komentář. Na jedné straně vzniká skupina lidí, co nemohou najít volný flek a proti nim jsou další, co zase čekají, až do jejich vytvořených regionů konečně někdo přijde, ale to se nestane, protože je ostatní nemají jak najít. Prozatímní metodou tedy je založit region a rozeslat pozvánky svým přátelům z Originu. Ovšem pozor, oni nejenže musí být online, ale i na stejném herním serveru SimCity, kde se nacházíte vy, jinak pozvánka nedorazí.
Ono je vůbec kouzelné, že herní servery SimCity coby onlinovky nejsou nijak propojené. V rámci hledání volného serveru jsem jich vyzkoušel dobrých deset a každý z nich mě evidoval jako nováčka, takže dokud jsem na každém z nich nespustil povinný tutoriál (naštěstí ho stačí odstartovat a přerušit), nešlo hrát v normálním režimu. Mnohem horší ale je, že to samé se týká i všech uložených herních pozic. Ty se totiž neukládají lokálně k vám na počítač, ale vzdáleně na server, na kterém zrovna hrajete. Pokud chcete svoji pozici nahrát, musíte se příště nalogovat na ten samý server, co posledně, jinak se se svým vypiplaným městem už nikdy neuvidíte. Jestli se EA rozhodnou po opadnutí počátečního náporu zredukovat některé servery, bude zajímavé sledovat, jak se s problémem izolovaných uložených pozic (měst) vypořádají.
Vytvoření vlastní hry s pečlivou rozvahou podle typu krajiny
Pokud se vám z nějakého důvodu nechce připojovat se v SimCity do již rozehraných map, je ideální volbou vytvořit si svou vlastní hru. Vše je velmi jednoduché, stačí si vybrat jeden z osmi typů regionů, které se odlišují svou velikostí (3 - 16 parcel pro budoucí města), typem krajiny (pozor, tu nelze nijak upravovat) a poměrem pevniny či vodních ploch. Je zcela na vás, jestli si nový region zamknete jen pro sebe a své přátele či ho vytvoříte jako veřejný, čímž se k vám mohou připojovat ostatní lidé. Hodně zásadním přepínačem je pak nastavení regionu pro sandbox nebo klasickou hru. Jak jsem už napsal, sandbox mód je vhodný zejména pro seznámení se s hrou jako takovou. Dostanete zde na účet krásných 1 mil. § a za ty se to dá pořádně rozjet už hned od začátku. Navíc drtivá většina budov je odemčena okamžitě, takže se nemusíte ničím zdržovat a lze stavět prakticky cokoli, co se vám zlíbí.
Už při výběru místa pro budoucí město se na mapě regionu vyplatí pozorně si prohlédnout atributy každé lokality. Pokud se někde nachází bohaté ložisko ropy či jiných nerostných surovin, rozhodně je lepší začít budovat průmyslové město místo turistického ráje. Mezi další vlastnosti, které ovlivňují každou lokalitu, patří rozšířená dopravní obslužnost (napojení na železnici regionu, vodní hladina pro lodní dopravu) a také třeba síla větru (čím silnější vítr tím větší je výtěžnost u větrných elektráren).
Pravidla víceméně zůstávají jako v minulých dílech
Budujete tři druhy zón a to zelené rezidenční, modré komerční a žluté industriální. Hustotu zón neurčujete sami, ta se automaticky zvyšuje v závislosti na růstu cen pozemků a upgradu silnic. Vozovky neslouží jen automobilové dopravě, ale fungují zároveň jako inženýrské sítě pro elektřinu, vodu a kanalizaci. Prvořadým úkolem na každé nové mapě je připojit se k dálniční přípojce, bez které se do nově založeného města nedostane žádný nový Simík. Všechny stavební zóny se rovněž musí umísťovat na krajnici silnice, přičemž jejich hloubka je rovněž řešena automaticky v závislosti na tom, jaká budova na daném místě pak vyroste.
Hlavním úkolem je zajistit městu prosperitu a to není jen o tom, jak nadefinovat jednotlivé zóny. Zajímat vás musí i správní složky typu zdravotnictví, policie, hasiči nebo řešení problému školství a městské hromadné dopravy, případně meziměstské dopravy v rámci regionu. Většina budov městské správy a podniků, které ovládáte přímo vy, má možnost důmyslného rozšíření pomocí modulů o nová křídla budov (třeba rozšíření kapacity policejní stanice, místo stavby úplně nové) a dalších vylepšení (například přídavné stanoviště sanitek u nemocnic).
Specializace měst
Na rozdíl od sandboxu je klasická hra už trochu o něčem jiném. Zde člověk začíná jen s rozpočtem 50 tisíc dolarů a všechno je třeba si trochu více promýšlet. Samozřejmostí je možnost využití až tří dlužních úpisů, které vám mohou zajistit chybějící kapitál a to při poměrně rozumných splátkách. V tomto herním režimu už platí určitá pravidla pro fungování ekonomiky. Jde o to, že pro odemykání pokročilejších budov musíte splnit určité předpoklady.
Když jsem například chtěl své město specializovat na těžbu a zpracování ropy (vybrat si můžete i z dalších specializací např. obchodování, kulturní centrum, hazard, důlní těžba), musel jsem nejdříve na ropném nalezišti vybudovat těžební věže a dosáhnout určité výše produkce surové ropy. Tu lze posléze prodávat prostřednictvím obchodních dep na světový trh a tím vydělávat nemalé peníze. To je ovšem jen začátek.
Když se do toho pustíte s ještě větší vervou, lze tento průmysl dále rozvíjet postavením petrochemického ústředí. Po dalších vylepšeních a dosažení určité hladiny zisku se zpřístupní i rafinérie pro přeměnu surové ropy v plasty a pohonné hmoty. Velké úsilí se posléze bohatě vyplatí, protože produkty rafinérie na světovém trhu prodáte i 5x dráže než surovou ropu. Podobným způsobem to funguje i v dalších odvětvích a chvílemi je to docela boj. Sám jsem musel zbourat část hustě zalidněného města, abych mohl dostavět další těžební věže, protože limity pro další rozvoj byly dost neúprosné.
Malá velikost map?
Tím se dostáváme k dalšímu negativnímu aspektu SimCity. Herní mapy jsou poměrně malé. Když jsem hrál betaverzi, myslel jsem, že to je náhoda nebo jen ukázkou. Bohužel mapy jsou stejně malé i v celé finální verzi hry. Je zde vidět snaha o to, aby hráč měl ztížené rozhodování, co kam a jak umístí. Téměř vždy s větším rozvojem vzniká problém, co vlastně zbourat, aby se město mohlo dál rozvinout. Přesto není problém dosáhnout i na těchto mapách zalidnění čítající několik stovek tisíc Simíků, což je slušné. Stejně bych ale uvítal možnost vybrat si z různě velkých map, rozhodně by to ničemu neuškodilo. Nicméně malé mapy mají i své klady, když před hráče staví oproti minule úplně nové výzvy, které výstižně popsal kolega v komentáři.
Velkou odlišností od SimCity 4 je skutečnost, že s rozpočtem už tolik neválčíte. Nové SimCity se v tomhle směru jeví mnohem přístupněji, což asi nepotěší hardcore fandy, kterým se tato hra bude zdát možná až směšně jednoduchá. Vyrovnaný nebo kladný rozpočet není tedy problém zvládnout už při dodržení několika základních ekonomických pravidel, která si osvojíte v úvodním tutoriálu. Možná proto autoři přistoupili k mnohem menším mapám, aby výstavbu města ztížili jiným způsobem?
Nemožnost libovolného ukládání a experimentů s katastrofami
Dalším od tvůrců chtěným klackem pod nohy je nemožnost si své město libovolně uložit. Výstavba města je v intervalech synchronizována s (fungujícím) serverem a ukládána jen při ukončení hry. Při výpadku spojení hra naštěstí nespadne, dokonce můžete i dál stavět a při obnově spojení se znovu sesynchronizuje - během výpadku ovšem není radno vyskakovat z města ven a to ani na mapu regionu, protože riskujte, že o svůj herní postup nenávratně přijdete.
Jelikož zde nenajdete ani žádnou funkci pro "krok zpět" musíte se připravit na to, že se s každou svojí chybou musíte nějak poprat. Žádná berlička v podobě save/load vám tady nepomůže, což je zásadní rozdíl oproti minulým dílům SimCity. Je přitom jedno, jestli za to může špatná investice do průmyslu, která se vám nerentuje, jak by měla, nebo se třeba jen ukliknete a zboříte si, co jste zbořit nechtěli. Jen u klíčových budov typu elektrárna, vodárna atd. je implementována ochrana ve stylu vyskakujícího okna s dotazem, jestli to opravdu chcete udělat. Párkrát se mi ovšem stalo, že jsem přišel o desetitisíce simoleonů (herní měna), když jsem se ukliknul a přejel buldozerem něco, co mělo zůstat stát. V takovém případě by se volba "krok zpět" rozhodně hodila.
Ani tolik oblíbené přírodní katastrofy jako zemětřesení, roj meteoritů nebo oheň chrlící godzilla si tentokrát nejde naplno užít. Během hry dochází k automatickému generování katastrof, které napáchají určité škody, a vy se s nimi musíte vypořádat. Tím se vám postupně odemykají k volnému použití. Jenže když si nelze město libovolně uložit a poté znovu nahrát předešlý stav, je to trochu k ničemu. Snad jen masochista si dobrovolně zničí svoje vypiplané město čistě pro zábavu a nechá ho napospas svému osudu, bez možnosti vrátit se zpět. Jen tak pro pobavení, což je důvodem, proč mnozí hry hrají.
Vynikající interakce se sousedy
Ač se zdá, že nové SimCity kritizuji až přespříliš, nechci být nefér a nevyzdvihnout i ty kladné stránky. Sice si stále stojím za tím, že absence nezávislého singleplayeru je chybou, ale hraní v regionu s lidskými spoluhráči (když se vám do něj podaří dostat) je opravdu parádní a je to asi ta nejlepší zábava, kterou vám nové SimCity může nabídnout. Společně sdílíte nástroje veřejné správy a zároveň si vypomáháte při zajišťování fungování měst. Nadbytečné kapacity policie, zdravotníků či hasičů lze posílat k sousedům (soused je rád, že zažehnal krizi a vy si přilepšíte do městské kasy).
Podobně to funguje i při nedostatku elektrické energie, pitné vody či kapacit pro likvidaci splašků a odpadků, které lze řešit outsoursingem od sousedů oproti pravidelným platbám. Pozor ale na dostupné kapacity, snadno se může stát, že chybějící potřeby vašeho města ostatní hráči nedokážou pokrýt a pak musíte stejně chybějící službu zajistit svépomocí. Zaznamenal jsem ovšem i kuriózní i případy, že mi ze sousedního města přijela na pomoc záchranka a hasiči, za což jsem v chatu děkoval a dostalo se mi zajímavé odpovědi. Dotyčný hráč vůbec neměl nastaveno, že ke mně mohou jeho stroje dorazit na výpomoc. To vzbuzuje otázku, jestli tam ona nastavení pro dostupnost prostředků sousedům nejsou jen tak pro srandu králíkům.
Bezvadné je jinak chození k sousedům na návštěvy, jen tak očumovat, jakým způsobem jsou jejich města postavená. Baví mě zjišťovat, v čem jsou lepší nebo horší než ty mé vlastní. Nevím, jestli jsem měl kliku nebo je to tak běžné všude, ale zatím si na spolupráci s ostatními lidmi při správě regionů nemůžu nijak stěžovat.
V rámci jednoho regionu se lze ujmout starostování i ve více městech najednou. Pokud je na centrální mapě na za částku 16 volných pozic, může zde stavět 16 různých lidí, ale také třeba jen polovina hráčů, kteří ale vlastní více měst. Jde si tak vytvořit třeba jedno město zaměřené čistě na turistický ruch a druhé třeba na důlní těžbu, které posléze dodává uhlí a kovy do celého regionu.
Něco pro hračičky
Při navrhování půdorysu měst se opravdu meze vaší fantazii nekladou. Klidně si zvolte klasiku v podobě pravoúhlých ulic, které jsou sice maximálně efektivní, ale také velmi fádní. Já sám si naopak rád hraju s různými křivkami a oblými tvary, aby města měla netradiční ulice a vypadala i esteticky dobře. S navrhováním souměrných ulic pomáhají grafické pomůcky, které vám předkreslují rovnoběžky k již existujícím silnicím (funguje i to i při snaze vytvářet souběžné křivky). Standardní vozovky jdou jinak vylepšovat a zvyšovat jejich propustnost jednoduchou přestavbou, což umožní rozvoj a zhuštění okolo stojící zástavby.
V závislosti na verzi se ve hře ještě vyskytují bonusové budovy typu zámek Maxis (domov superhrdiny Maxismana) nebo věž doktora Vu (záporný hrdina), který soupeří s Maxismanem. Z modelů reálných budov, které podporují turistický ruch je k dispozici v deluxe verzi (pro limitku by mělo jít dokoupit jako DLC při ceně 10 eur za jednu tématickou sadu) například londýnský Big Ben, pařížská Eiffelovka atd.
Grafika, pomatená umělá inteligence a lokalizace
Nad grafikou jsem se rovněž rozplýval už v dojmech a nyní to jen zopakuji. Svět nového SimCity je prostě nádherný, obdivuji tu detailnost a proudící život na herní mapě. V nastavení hry si ještě můžete navolit barevný filtr. Mě se třeba hodně líbily syté barvy známé z promo obrázků, takže jsem si je nastavil i pro recenzování. Pro koho jsou ale pastelové barvy nekoukatelné, může zvolit konzervativnější vzezření nebo zkusit nějaký retro filtr. Škála je docela široká, takže si určitě každý přijde na své.
Na druhou stranu musím zmírnit nadšení, které jsem líčil v dojmech z bety ohledně pohybu obyvatel a vozidel po městě. Tvrdil jsem, že každá cesta Simíků má svůj důvod a vždy směřují z logického bodu A do nějaké cílové destinace. Pokud ale člověk dění ve hře zkoumá blíže, zjistí, že obyvatelé mají mnohdy problém s pathfindingem (hledáním cesty umělé inteligence) a hru provází někdy i komické chyby. Mrkněte na video, které ukazuje příklad, jak zmatení Simíci houfně vystoupí na zastávce z busu, jdou pěšky o jednu zastávku zpátky, všichni se natlačí do dalšího busu, aby zase vystoupili na té zastávce, kde už vystoupili předtím a znovu si to dali dokolečka dokola :)
SimCity pro PC v češtině je v prodeji od minulého čtvrtka za 1249 Kč.
koupit z Xzone.
Nové SimCity je jinak opatřeno českou lokalizací ve formě titulků. Textů zde není přehnané množství, a proto mě docela zaráží, že není problém narazit na chybějící písmenka, či překlepy v českých slovech. Špatně fungující česká diakritika při zobrazování upozornění na obrazovce s výběrem herních serverů taky není zrovna ideální. Přesto jsem rád, že se EA rozhodli vůbec se do české lokalizace pustit, byť se jejímu betatestu mohli trochu více věnovat.
VERDIKT: Nové SimCity mě za 30 odehraných hodin dokázalo solidně naštvat, ale zároveň také potěšit. Je to budovatelská strategie s překrásnou živoucí grafikou, kterou ale sráží k zemi nesmyslná a uměle vynucená architektura onlinové hry, nepropojenost herních serverů navzájem a další přešlapy v podobě příliš malých herních map, zmateného pathfindingu obyvatel města nebo špatně vyřešeného ukládání pozic bez možnosti vzít zpět byť jen poslední krok. V neposlední řadě ani cena limitky není zrovna lidová a o ceně Deluxe verze na Originu (80€) raději ani nemluvím, ta mi přijde úplně mimo realitu.