Shift 2: Unleashed

Neméně atraktivní je také noční závodění, další z představených novinek. Při pohledu na trať, z níž jsem skutečně viděl jen výsek opsaný kužely světel, je záhodno maximálně se koncentrovat, ostatně na kochání okolím a grafikou není čas. Závodění za snížené viditelnosti je opravdu o dost náročnější a jistě i nebezpečnější, při jízdě s pedálem na podlaze jsem se musel mít opravdu hodně na pozoru, když ze tmy vykukují převážně jen koncová světla soupeřů. O překvapení v podobě havarovaného vozu za zatáčkou nemluvě. Vzhledem k modelu poškození jsem dokonce mohl přijít i o svoje vlastní reflektory. Inu, za šera patrně nebyl můj výkon ani zajížděné časy zrovna stoprocentní. O to větší radost a výzva však takový noční závod je.

Noc nepochybně má svoje kouzlo, přestože zakrývá většinu z vizuálních lákadel hry (a že je se na co dívat) a ve výsledku posílá Shift 2 pár let zpátky, někam ke GTR 2. Co ale zamrzelo, byla pouhá tři časová údobí závodění. Startovat v Shiftu 2 lze krátce po poledni, v podvečer a v noci, nic dalšího už hra nezná, ani neumožní. Možná je to jen můj problém a mylná představa, že s oznámením nočních závodů přijde i plynulá změna denní doby, neřku-li vytrvalostní závody. Hned s několika kolegy jsme si ale posteskli, že nějakou čtyřiadvacetihodinovku bychom si určitě rádi zajeli, včetně povinných zastávek v boxech na dotankování a výměnu pneumatik.

Na vyšší evoluční stupeň podle mých poznatků poskočil i model poškození, auta jsem mohl pomačkat o očesat zase o něco víc, dokonce i kolo může upadnout. Okruhové závodění přirozeně nebývá zrovna demoličním derby, konečně vozy jsou patřičně vybavené i vyztužené, takže ony pokrčené plechy a utrhané nárazníky, popřípadě blatníky, jsou tím maximem a pro hru správnou mírou. Hnidopišsky si ovšem musím rýpnout i tady, prapodivní pavouci na pochroumaném předním skle, jakož i na bočních okénkách, mi nepřišli dvakrát realističtí. Překvapila a pochvalu si zaslouží ale lehká destrukce trati a nejbližšího okolí, v podobě rozházených balíků pneumatik na okrajích bezpečnostních zón, či snad zprohýbaných svodidel a poškrábaných mantinelů.

Na jednu stranu vypadá Shift 2 jen jako datadisk, vzhledem k rozšířenému obsahu a dalším licencím, které přinesly nové série, jezdce, auta a tratě. Na druhé straně ale nelze přehlížet spoustu inovací na každém kroku, spolu s výrazným posunem směrem k simulaci. EA to myslí opravdu vážně a pálí ze všech hlavní, když chtějí zasáhnout fandy simulací, neodradit věrné příznivce značky Need for Speed a zároveň pobláznit celou závodnickou komunitu – už jen vzhledem k inovovanému Autologu, který vás informuje o všem co se v univerzu Shift 2 šustne, o tom jak si vedou vaši přátelé, i kdo je v zemi zdejší, nejlepší a nejrychlejší.

Není žádným tajemstvím, že kariéra pojede v podobném duchu jako minule (aneb z nováčka se stane hvězda) a že pomyslným vrcholem je účast v šampionátu FIA GT. Kromě několika nám neznámých amerických borců, excelujících převážně v disciplínách typu drift (jízda dveřmi napřed tu prostě nemůže chybět), se tak můžeme těšit především na esa Mistrovství světa vozů GT1/GT3, včetně Tomáše Engeho v týmu Young Driver AMR.

Shift 2 se ke zkratce NFS moc nehlásí, byl by rád její serióznější odnoží. Rázné vykročení vstříc opravdovému závodění je ale na hře dost patrné. Z toho, co jsem zatím viděl, vypadá Shift 2 věru slibně, snad mu to nepokazí ta nezbytná omáčka okolo v podobě dlouhotrvající kariéry, případně vetchá umělá inteligence, která posledně nebyla zrovna z nejdokonalejších. Buď jak buď, autoři ze Slightly Mad Studios to zdá se chytli za správný konec a už netrpělivě čekám, až zhasnou startovní světla.