Serious Sam HD

Serious Sam je pro mě zakladatel žánru bezhlavých stříleček. V době, kdy se ostatní snažili vylepšovat umělou inteligenci ve hrách, přišel chorvatský Croteam s naprosto opačným přístupem. Co největší arény, co nejvíce nepřátel, co nejvíce zbraní a co nejzběsilejší hratelnost. V takovém obsazení se na nějakou umělou inteligenci nehraje. A úspěch se tehdy dostavil.

Osobně mám Serious Sam velice rád. A právě proto jsem k recenzi dostal i jeho oficiální HD předělávku, vycházející nyní na PC a v lednu pro XBLA. Nainstaloval jsem „novou“ hru přes Steam na svém počítači, spustil, prohlédl nabídku online serverů, založil vlastní hru a dohrál ho za asi čtyři hodinky. Bavil jsem se náramně, připsal si pár achievementů. A to je všechno.

Serious Sam HD, jak název napovídá, je totiž pouze o vizuálním zpracování, přidání několika achievementů, zvýšení počtu spoluhráčů při kooperativní hře a možnosti upravovat obtížnost. Naopak chybí podpora deatchmatche, což dost dobře nechápu, ale budiž. Otázka zní: má cenu si ho za 20 eur ze Steamu, nebo za 15 britských liber ze služby GetGames pořizovat?

Jestliže jste s původní hrou neměli tu čest, rozhodně vám to doporučuji. Čeká vás bezmyšlenkovitá akce, kterou jinde nezažijete. Zapomeňte na dva ubohé pokusy z nedávné doby, tedy průměrného českého Dreamkillera a otřesné pokračování Painkiller: Resurrection. Serious Sam HD strká oba do kapsy ve velkém stylu. S mnohem lepší grafikou a o několik řádů zábavnější hratelností. Osobně se mi totiž líbí, když jsou bezhlavé FPS opravdu bez špetky nároků na mozkové závity. Prostě jdete z jedné obří arény do druhé a valí se na vás nekonečné zástupy nepřátel.

Ovšem v opačném případě, tedy jestliže jste první díl hráli před devíti lety, dejte od tohoto remaku ruce pryč. Nemá vám vůbec co nabídnout. Grafika je sice úžasná, ale to byla už dříve. Navíc je Serious Sam hra, kde prostě nemáte čas obdivovat krásy okolní krajiny, takže si ničeho úžasného ani nevšimnete.

Hra jako taková je naprosto stejná co originál. Nezměnily se zbraně, jiné nejsou potvory ani zvuky, Samovy hlášky, prostě nic. Například u stařičkého Dooma nebo jeho bratříčka s číslovkou 3 se o podobný grafický „upgrade“ postarala komunita moderů a bylo to zadarmo. Tady musíte platit necelých pět stovek a ještě vás okradou o deathmatch. Ten je sice slíben v rámci některého z následujících patchů, ale kdo ví jestli.

Jedinou vítanou změnou HD remaku je nový stupeň obtížnosti a možnost upravovat ji dále pomocí různých nastavení. Například lze vybrat v rozmezí od 0 do 400% odolnost nepřátel nebo další zvýšení zdraví nepřátel v závislosti na počtu hráčů. Nicméně i když jsem nastavil Serious obtížnost a nejvyšší odolnost, šest hráčů si s hrou vcelku lehce poradilo.

Maximální počet hráčů je roven číslu šestnáct, ale v tolika lidech to dle mého názoru nemá smysl. Už když hrajete sami, tak se na obrazovce rozpoutá peklo. Když se zapojí šestnáct lidí, většinou nejsou přes všechny projektily ani vidět nepřátelé a potvoru na zabití abyste hledali s lupou v ruce. Pak se na vás ovšem vyřítí zapomenutý Kleer a zemřete. Optimální počet jsem shledal někde mezi čtyřmi až osmi hráči.

Nemá cenu to prodlužovat, vše podstatné bylo řečeno a zbytek by bylo mlácení prázdné slámy. Jestliže se chcete dozvědět cokoliv dalšího, přečtěte si recenzi původní hry The First Encounter a k ní si prohlédněte kompletní galerii 15 obrázků z remaku.